Rivalové

Příběh už snad příliš neuvěřitelný než aby se stal, se vážně stal. A zfilmován byl řemeslně dokonale, přesto jsem zůstal emocionálně chladným. Spoustu diváků vzal, některé ne - včetně mě. Což je za mě tím pádem, bohužel, zásadní palec dolů. "You see the closer you are to death, the more alive you feel, the more alive you are." (28.01.2014)

Po technickej stránke (preteky, retro výprava a kostýmy...) Rivalom ťažko niečo vytknúť, no je to strašne nudné. Ron Howard režíruje až nepríjemne sterilne. Najvýraznejším plusom Rivalov je už silný príbeh zvláštneho (ne?)priateľstva medzi dvoma legendárnymi pretekármi. Herci sú priemerní, ale ich postavy (a vzťah medzi nimi) sú natoľko jedinečné, že ani dosť nemožný Chris Hemsworth to nedokáže pokaziť. (15.01.2017)

Mezi nejlepší scény Rivalů patří ta, kdy oba závodníci soutěží v deštivém Fuji (ve skutečnosti nepršelo celou dobu) o titul Mistra světa. Perfektní kameramanská práce Mantleho nabízí nesmírně pohlcující chvíle, kdy se najednou ocitáte na tribuně s tisíci diváky a kolem vás s obrovským rámusem startují závodní vozy rivalů, které uhánějí po nebezpečných okruzích, nebo se řítíte v autě k cíli a dění sledujete subjektivním pohledem kamery./// Film působí, že byl točen promyšleně, v akčních sekvencích dravě, technicky je nadprůměrný a už teď se mluví o Oscarech. Rivalové tedy rozhodně nejedou na výpary, ale v konečném zúčtování Howard natočil neobyčejný příběh až příliš obyčejně. Většinu stopáže tvoří poměrně opakující se dialogy na téma vítězství, odhodlání a vůle s řadou hollywoodských klišé. Příliš nechápu, že to jinak velmi kritičtí a nároční diváci zcela ignorují. Držet palce nelze ani jednomu, protože každý závodník je něčím nesympatický. Kýžené emoce se tak nedostavují a konec lze de facto chápat tak, že každý vyhrál. Howard tím kráčí divákům v ústrety a film díky tomu funguje i pro ty, které formule vůbec nezajímají. Znalce čeká řada nepřesností i výmyslů, s tím se však u dramatu počítá. Ne, že by Rivalům došel v polovině benzín, ale čekat téměř dvě hodiny, než se to celé rozjede? To je poněkud málo, a to rozhodně nejsem proti sportovním filmům. 65 %. [Kino] (24.09.2013)

Ukrutně podmanivý námět, vytuněný charismatickými hereckými výkony a dynamickou režií. Rush je skvěle natočenou jízdou, jejíž dvě hodiny kolem vás proletí, ani nemrknete. A přestože jsou samotné scény závodů nasnímané s citem a profesionalitou, ty nejlepší jsou podle mě právě ty, které se odehrávají mimo areály okruhů - za všechny třeba Laudova jízda italským křápem, či Huntovo dostaveníčko s hovadem převlečeným za novináře. Přesto všechno jsou pro mě Rivalové stále spíš skvěle natočeným řemeslem, než filmem, který vás přejede a změní vám život. 80% (09.01.2014)

Rivalové nejsou o Niki Laudovi, Rivalové přímo jsou Lauda. To přirovnání se nabízí samo. Slavný formulový závodník je zde popsán jako precizní technik, suchar odhodlaný svou pílí a odhodlaností získat to, co jeho oponent zvládá ukořistit spontánností a charismatem. Připomíná to obráceného Amadea, v němž génius průměrnosti materiálně prohrává, ale morálně vítězí nad horkokrevností a radostí ze života. S trochou jízlivosti se nabízí, že něco takového musí být tajným snem Rona Howarda. Celou jeho režijní kariéru prostupuje preciznost ve všech ohledech. Dobře volené postupy ozkoušené mnohými před ním. Mnohdy padne jeho úsilí co nejdůstojněji a nejdůsledněji zpracovat námět na úrodnou půdu (Duel Frost/Nixon, Apollo 13), jindy se stane fatálním omylem (brownovské adaptace, Grinch) a jindy zdrojem nekonečných debat, jde-li o umění, nebo zbabělý mustr (Čistá duše). Čekat, že se Howard změní a začne experimentovat, by bylo stejně pošetilé jako chtít po Hansi Zimmerovi, aby složil ještě čtvrtý hudební motiv, který by přidal k těm třem, co už dvě desetiletí dokola opakuje. Ani jeden nemá k posunu důvod – jejich formální zbabělost a ničím nerušená sázka na jistotu jim přinášení většinou uznání a řadu obdivovatelů v divácích, kteří oceňují, že v kině uvidí či uslyší přesně to, co si přáli. A tentokrát to oceňuji i já. (03.10.2013)