Kuře na švestkách

Už se opakuju, ale Francouzi ví, jak na mě. Francouzská groteska se tu mísí s těžkým existenciálním dramatem tak lehce, že vám ani nepřijde, jak vlastně strašně vážný film jste sledovali. Začátek je zvláštní, typicky francouzský, ale přibližně od poloviny přejde celý snímek do trochu jiné roviny a ten závěr mi naprosto vzal dech. Po celou dobu krajně nesympatický hlavní hrdina dostane během posledních několika minut všechny divákovy sympatie. Víc už neřeknu, to musíte vidět - i kdyby se Vám příběh zdál "divně francouzský", ty kostýmy, barvy a kulisy rozhodně taky stojí za to. Je dis bravo! C'est pitoresque et magnifique... et trés jolie. 90% (04.05.2013)

Sympatie k hlavnímu hrdinovi sice občas pokulhávají, ale dechberoucí režijní nápady, nenápadný humor, absurdní vsuvky i dojemný finiš dávají dohromady film, jaký tu asi ještě nebyl. Jako příznivec houpavých francouzských příběhů i kouzelných vyprávěnek jsem u téhle perské pohádky zvědavě sledoval zklamaného Nassera Aliho i zkormoucenou Faranguisse s blaženým pocitem, že netuším, co mi přinese další minuta. (26.11.2012)

Vizuální pecka. A protože dnes ve vyprodaném Artu nedokázali rozlišit mezi pojmy hlasitý a uřvaný, tak vlastně i zvuková. Kamera a stylizace mi trochu připomněla Moulin Rouge, a to je pojem a vzor mnohého. Legrační příběh houslového virtuóza Aliho a jeho chuti umřít, protože už ho to tu nebaví, je pohádkou pro dospělé, parodující leccos, nejhmotněji pak americký burger život ("Novinky" každou chvíli informují o ženě či dívce, která porodila nevědouc, že je v neradostném očekávání). Hraní si s časovou osou kupodivu fungovalo a nikdo nebyl zmatený, ve které době a který osud je zrovna vyprávěn. Festival francouzských filmů 2012, Brno, Art. (25.11.2012)

Jako chlapi pozor, až vás budou vaše milé samičky lákat na tenhle biják, tak vám tímto dávám na vědomí, že je to především sladký jako cukrová vata s trojitou porcí cukru, ale pozor jí se to dobře. Hlavně závěrečná cca desetiminutovka, které je totálně beze slov jen za zvuku hudby, tady musím uznat i já, starej žižkovskej romantik, že to byla jedna z nezamilovanějších scén co jsem za posledních několik let viděl. Nechyběl ani starý dobrý francouzský humor z dávných časů, hlavně francouzský parodický pohled na americký styl života, byl dokonalej, to jsem nasmál, hezky jste amíky štiply franaticí to teda bravo. Originální, hravý, ale především velmi zamilovaný film, který po celou dobu své existence na stříbrném plátně nenudí. (24.11.2012)

Obrazovo veľmi pôsobivé, príbehovo slabšie, nazabralo ani rozprávanie napreskáčku. Slabý film to ale nie je, tri hviezdy si zaslúži, a keby som sa vopred naladil na správnu vlnu, snáď by to boli aj silné tri, možno inokedy o pár rokov. Jedlo môže byť kľúčom k mužskému srdcu, ale aj nemusí, a láska sa objaví niekde inde. Prečo ho ale na konci zaprela, mi zostane záhadou. Násir-Ali bol taká Amélia z Montmartru v mužskej podobe a viac melancholickej. –––– Niet návratu. Keď sa odchádza, je to navždy. (23.10.2015)