Vinnetou

Nepovedlo se. 1) Spoiler. Pravověrnému fanouškovi (to jako mně) českých knižních překladů i filmové řady z 60. let nejde pod nos odlišné pojetí prakticky všech postav. Z Old Shatterhanda je idealista hledající naplnění svých životních představ o spravedlivé společnosti. Místo intelektuálně zaměřeného Vinnetoua, který si čte Longfellowa v originále, vidíme nezkušeného mladíka, kterému je Old Shatterhand trochu i novým otcem. Zato Santer Jr. je spisovatel a básník. Sam Hawkings nevtipkuje, obávaný náčelník Kiowů Tangua se potácí bělošským táborem jako opilecká troska a Nšo-či je šamankou a vdá se za Old Shatterhanda._____ 2) Spoiler. Vinnetou a Old Shatterhand už nejsou hotové idoly od první minuty, ale obyčejní hledající, chybující a často i prohrávající bojovníci bez šarmu. Zmizelo slavnostní důstojné onikání. Vinnetou oslovuje svého bratra Shatterhande. Jak trefně poznamenává komentátor Castrator, Vinnetou je více divochem a přírodním člověkem a připomíná spíš postavy z Tekumseha nebo Posledního mohykána, než od Maye._____ 3) Remake je syrovější, pochmurnější a pokud jde o vylíčení poměrů v bělošském táboře, pak snad i realističtější. Argumentovat realismem jako pozitivním prvkem je ovšem v případě mayovek dost nesmyslné. Je tu více psychologie a méně bojů - je cítit omezený rozpočet._____ 4) Druhý díl připomíná zcukrovatělou červenou knihovnu._____ 5) Třetí díl byl natolik nevýrazný, že si po týdnu ani přesně nevzpomínám, co se v něm dělo._____ 6) Spoiler. Namátkou jmenuji některé z mnoha absurdit, které filmy obsahují: Nšo-či je šamanka. Indián neumí rozbalit čokoládu. Vinnetou nerespektuje období smutku po smrti otce. Old Shatterhand získá svou proslulou henryovku tak, že ji sundá se stěny a oznámí přítomným, že si ji bere. Jindy hovoří o genocidě (pojem z roku 1944). Vinnetou uprostřed přepadení bělošské osady na koni jako pěkný živý terč pokřikuje na bělochy v zákrytu, ať jdou bojovat. Apači přepadnou osadu s pochodněmi v rukách, kterými si svítí na cestu. Sam Hawkings získá svůj skalp zpátky v "jakémsi indiánském archívu" (Mr Movie)._____ 7) 33letý Albánec Nik Xhelilaj (Vinnetou) má, pravda, pěknou postavu a rád ji ukazuje. 49letý Němec Wotan Wilke Möhring (Old Shatterhand) vypadá nezvykle, ale použitelně i přes svůj věk._____ 8) Remake má některé sympatické prvky: apačštinu, realističtější prostředí - bělošský tábor i indiánskou vesnici, hrdinové si nehrají na supermany, vývoj postav. Na druhé straně mi velmi chybí barvotiskové pozlátko, vznešenost vystupování hlavních postav a všechny ty prvky, které způsobily, že z (části) původní šedesátkové série se stal kult._____ 9) Věcný koment: padina*. (07.01.2017)

Za mňa plný počet, nakoľko sa jedná o skokana roka 2016 a v slovenskom dabingu brutálna pecka. Ale do xichtu, akoby vám niekto strelil panzerfaust z metra do pufy, tak znelo rozprávanie hlavných hrdinov v podaní slovenských dabingových es. Prevaschaditeľstvo Vinetú, pán Old Shatterhand vykajúci slečne Nšoči a onikajúci koňovi. Tak takúto srandu sme si na sviatky od vás nezaslúžili, ako by povedal Dárius, v priebehu roka no bodejť táto, ale na sviatky, ste sa už zhlupeli? V ktorej epoche ľudského pokolenia si divošské indiánske kmene a nemecký Golo Bodo Wenzel vykajú ako na striebornom podnose kdesi v zrkadlovej sieni Versailskeho zámku za čias kráľa Ľudevíta? Film je mŕtvy, film zostáva mŕtvy, vy slovenskí dabingoví neherci ste ho zabili, ako sa utešíme? Hm? Nielenže ste Vinetua a jeho truefriendov zabili, ale vy ste ich ešte pred smrťou sprznili „hanou mrcha slova“ povedané rečou bábušky. „Vylez z toho krovia, inak ochutnáš olovo“. No je-bať, čo iné k tomu povedať táto takto na tí sviatky. Však ne-e-xis-tu-je, aby sa ti tak niekto normálny vyjadril, neexistuje. Takýmito spotvorenými somarinkami urobili naši prekladatelia a tlmočníci z filmu nesúci aký taký potenciál zaujať novodobým spracovaním starej tématiky s vyhliadkou na porovnávanie s originálom, totálne nedobrodružný newestern schopný konkurovať čistotou prevedenia Dume bratislavskej (bez urážky jej autora). (09.01.2017)

Já měl Lexe Barkera jako Old Shatterhanda rád, ale moc dobře jsem věděl, že neodpovídá příliš předloze. Takže když jsem viděl New Old Shatterhanda Möhriga, tak jsem se docela těšil, že bude nové zpracování blíže knize, protože se evidentně snažili přiblížit jeho vzhled Karlu Mayovi. Bohužel, mé naděje se začaly rozplývat už během prvních minut filmu, který od předlohy velmi rychle výrazně odbočuje a to i víc než původní milované filmy. Ja bych změnu děje dokázal ještě pochopit, ale změnu postav už ne. *spoilery* Klekí Petra vyškrtnut, Sam Hawkins, který byl Oldův společník od samého začátku se zde náhodně mihne jen třikrát a to víceméně zbytečně, aby tam prostě jen byl. Na jeho kumpány Parkera a Stona (neplést s autory South Parku) samozřejmě můžeme zapomenout. Ještě hůř dopadl Rattler, ze kterého udělali naprosto plochého záporáka, který je v každé scéně tak zlý, aby to pochopil i ten největší blbec. To nejhorší ale udělali Vinnetouovi a Apačům obecně, které degradovali na primitivy s pár stany na úrovni křováků z Bohové musejí být šílení, ovšem s drsnými řečmi o cti, jako kdyby to byli Klingoni. Aby se Olda mohl kamarádit, tak si musel vymyslet blábol o smrti jeho otce při stávce. No a nejhůř dopadl Vinnetou, který na rozdíl od Briceho tu má charisma pornoherce. Někomu tu sice připadají indiáni realističtější, ale opak je pravdou. V původní knize chtěli Oldu vyléčit a pak umučit, což by odpovídalo jak se ve skutečnosti chovali, ale tady si volně běhá, ukazuje obrázky z budoucnosti, rozbalí tupému indiánovi čokoládu (to měl být vtip, haha) a pak ho víceméně pustí zpět. Tam řvě něco o genocidě, asi další vtip, protože tohle slovo vzniklo až během druhé světové. Blbost, tahle banda polonahých primitivů je ještě vzdálenější realitě než v původních filmech. A aby to nebylo všechno, film má jasné chyby, záchrana Vinnetoua z města plného ozbrojených obránců pomocí magického střihu bylo to nejstrašnější. K tomu si Old Shatterhand po MacGyverovsku dynamit, zřejmě provádí nitraci glycerolu. Co naplat, že dynamit byl vynalezen právě pro jeho jednoduchou přepravu a tak nemusel být vyráběn na místě. Jenže tahle scéna byla nutná, aby nemohli podminovat ten most v noci, a tak tu máme na závěr efektní přestřelku před explozí. A na závěr se vrací Sam Hawkins, kterému v databance skalpů najdou ten jeho. V originálu ho skalpoval jiný kmen, tady to měli být Apači a za ten vděk jim ještě pomáhá. Takže znovu, tenhle film je rozhodně MÉNĚ realističtější. Kdyby změnili jména a neodkazovali se na Karla Maye, tak bych hodnotil lépe, ale prznění klasiky si lepší hodnocení nezaslouží. (27.12.2016)

Možná nebylo z marketingového hlediska jiné volby v kontextu současného filmového establishmentu než natočit pravý opak původních filmů z 60. let. Má to ale háček. Mayovky jsou takové westernové pohádky. Ušlechtilý duch a zidealizovaný v podstatě dětský svět knižní předlohy vzal za své._____S tím mám zásadní problém, kdo četl knihy, ví že je to pacifistická četba. Takže z toho pohledu je drsná realita a skalpující Vinnetou ignorace obsahu literární tvorby Karla Maye a zůstávají tak pouze slavná jména – programové parazitování na předloze? _____No nic, jako děcka jsme hrdiny těchto filmů hodně prožívaly a kde kdo měl doma nějakou tu henryovku či stříbrnou pušku. Jediné co mě na této novodobé reinkarnaci usmiřuje, je fakt, že dnešní děti si už na Vinnetoua a Shatterhanda nehrají - protože takový Franta Voráček ze třetí A skalpovaný blonďatým Vinnetouem ze čtvrté B, to by teda byl na naší základce pěknej průser…! Produkce: Aventin Film (15.01.2017)

Řekněme si to na rovinu, Brice ani Barker mnoho hereckého talentu neměli, vynahrazovali to (zaslouženě) vizáží a směšný, občas až nelogický odklon od knižních mayovek (která začíná naprosto odlišnou vizáží hlavních hrdinů, když už jsme u toho) a celkově filmařské lapsy mnozí odpouštějí proto, že je zachvátila nostalgie. Jenomže ta, pokud k ní není přizván rozum, je cestou do pekel. Skláním se před komentářem uživatele NinadeL a jiných, kteří se nebrání napsat to na rovinu, s hodnocením dvou zbývajících částí ale souhlasit nemohu. Začátek fakt šlape - herečtí představitelé jsou vybráni s citem (mým favoritem je vtipný, přesto ale respektovatelný Sam Hawkens), někdo jako Philipp Stölzl umí i v RTL z obrázků rozhodně vytřískat maximum, vyprávění až na čestné výjimky nejde proti duchu Mayových románů. Po prvním díle se naserete, když Mirka Spáčilová vytahuje nesmysly o socialismu (Mayovy knihy dost často sociální byly, nuzné poměry svého dospívání zmiňoval často, co by asi Mirka řekla na Supy Mexika, kde Vinnetou a Old Shatterhand zachraňují před arcilotry bratry Meltonovými skupinu polských dělníků, kteří jsou nuceni v otřesných podmínkách těžit měď). Dál vás naštve, když Ondřej Neff, údajně čtenář knih, píše něco v tom smyslu, jako že je film propagací současného multikulturalismu, jako kdyby zapomněl, že tento legendární příběh o respektu mezi národy je skoro sto padesát let starý. Nebo neví, že se Kara ben Nemsí bratříčkuje i s muslimy? No co už, mnohem horší je, že díl druhý je hodně hodně očesanou verzí košatého Pokladu ve Stříbrném jezeře (aspoň něco) a kromě potrhlého profesora (typická postava z mayovek) a lehce sadistického mexického bandity (jehož fascinace převtělováním je ovšem dost trapná), nemá moc co nabídnout. Příběhy postav pokračují kontinuálně přes tři Mayovy příběhy dál (což by nevadilo), horší je, že se odkloňují jak od příběhů knih (vztah Old Shatterhanda a Nšo-či), tak logiky (proboha, proč musel mít Santer otce Maria Adorfa, velkopodnikatelského petrolejáře?) Vyjmenovávat jednotlivé je zbytečné, co se týče záverečného filmu, je debilní skoro úplně všechno. Zajímavé je, že do toho šli tvůrci se sloganem "Každá generace má svého Vinnetoua" a snahou se odlišit, ale zároveň si nechtějí znepřátelit úplně všechny (lokace v Chorvatsku, přítomnost ikonických Böttcherových skladeb či účast Marie Versini a Gojko Mitiče). Nevím, zda je vlastně v době quality TV natočit mayovku vůbec možné, ale tvůrci v případě nového Vinnetoua došli ve spojení mezi klasickým a novým na půl cesty. Pokud bude po padesáti letech mayovka pro další generaci, já už u toho nebudu. No nic, je čas vrátit se ke knihám. A rozumné nostalgii taky, přece mě znáte! (30.01.2017)