MINDHUNTER: Lovci myšlenek - Série 1

Ta vůbec nejslavnější Netflix kriminálka mi dost dlouho unikala, zkusili jsme ji už předloni, abychom se na ni na úkor jiných vykašlali a správný čas nadešel až nedávno. A po první řadě je třeba uznat, že měla být zkouknuta už v době svého uvedení. Neříkám, že mi netrvalo si zvyknout na občasnou nekonzistenci, přeskakování z případu do případu či matení v samotném prostoru a čase, stylisticky a přístupem bez servítek si mě ale Mindhunter rychle zaháčkoval. [viděno na Netflixu] (31.05.2022)

Po prvej sérii pre mňa 9,5/10 a absolútne zásadná seriálová záležitosť. Okrem psychologicky vymakaného scenára a perfekcionistickej réžie z iného sveta, musím vychváliť najmä unikátny spôsob zapájania samotného diváka do vyšetrovacích procesov. Spôsob, akým sú vedení herci, akoby bol zľahka "posunutý" či "asynchrónny" oproti príbehovej rovine, vďaka čomu divák samotný hľadá nezrovnalosti v gestikulácii, či mimike podozrivého, spája si súčasný prípad s predošlými, vidí nové súvislosti vďaka čomu sa začínajú nakláňať jeho "urobil to/neurobil to" váhy. Samozrejme, nie že by seriál z divákov vychovával reálnych detektívov, skôr to beriem ako veľmi inovatívny rozprávací postup, umožňujúci väčšie ponorenie do deja, sebavedomé vedenie diváckej pozornosti - ako i príjemné nepodceňovanie jeho inteligencie. (21.12.2020)

Odosobněné lokace, chladné barvy, práce s detaily, tlumené emoce, perfekcionismus. Skeptický bůh David Fincher je cítit na sto honů. Co je potřeba k tomu někoho umlátit k smrti? Touha po kontrole, pocit vzrušení, pominutí mysli? Výslechy jednotlivých vrahů mají spád, dialogy odsýpají, napětí graduje. Jenže jednotlivé díly těšily v jednotlivostech, coby celek mi to tolik nechutnalo. Místy monotónní až rozpačité. Tak to prostě je. Ona nepřítomná forma a neosobní pojetí mi jednoduše pro tentokrát nesedly. (08.12.2017)

Je to hodně zvláštní případ. Je asi důležité nejdříve říci, že jsem si seriál představoval jinak. Myslel jsem si, že budeme zabrušovat lehce do sci-fi. Myslel jsem si, že pojedeme osmdesátkovou atmosféru v nějaké alternativní realitě kde detektivové se budou lidem dostávat nějak do hlavy nebo tak. Něco jako Minority Report. Ale místo toho se detektivové dostávali do hlavy jinak. Upřímně řečeno, psychologie je moje téma. Je to má vášeň a je to jedna z mých největších zálib. Seriál do toho skvěle uvede a neustále se v tom nimrá. Ten rozjezd je sice pomalý, ale něco se v tom najde. Někdo to kouzlo objeví, někdo taky ne. Nejde pro mě o něco dokonalého, ale je to obrovský potenciál, který mistr Fincher objevil, vytvořil a ostatní v tom snad budou skvěle pokračovat dál. Má to nakročeno dobře. Asi opravdu nepůjde o seriál, který se bude rozvíjet k naprosté dokonalosti a každá série bude mega lepší a mega lepší, ale spíše to bude něco na co se vždy rád podívám. Už vzhledem k tomu jak jsem se přistihl, že jsem se na poslední dva díly vyloženě těšil. (22.12.2017)

Vrchol nudy. Fincher je tam uveden snad jen jako hlavní známé jméno nebo měl tak maximálně dozor. Vyzpovídáváním těch nejhorších zločineckých magorů se dva FBi agenti snaží zjistit podstatu psychoušského jednání. Sem tam se přichomýtne nějaký případ, ale v rámci děje seriálu je to takřka podružné. Po 4. díle jsem přeskočil na poslední v sérii a shledav, že se nic nezměnilo, jsem to vzdal. Finito. (02.01.2018)