MINDHUNTER: Lovci myšlenek - Série 2

Nenudil jsem se ani minutu. Hovorů s vrahy ubylo (došlo vlastně jen na Mansona, vraha posedlého psím démonem a krátkým cameem Eda Kempera, ale to se ani tak moc nedá počítat) a víc nic. Vůbec to ale nevadilo. Celá série se soustředí na sériové vraždy dětí v Atlantě (kterých je na konci 30 a vůbec mi nejde do hlavy, proč jsem o tomhle případu nikdy dřív neslyšel) a téma je to více než zajímavé a správně dramatické. Stejně výtečná je i vedlejší zápletka se synem Tenchova syna (pokud náhodou není ještě lepší, než ta hlavní), zato zápletka s lesbickým vztahem policajtky tam je prostě vyloženě jen proto, aby tam něco takového bylo, ale naštěstí to alespoň nijak nerušilo. Nový šéf u FBI je sympaťák. Ve srovnání s první řadou byla ta minulá asi lepší (i kvůli všem těm hovorům), ale tahle je taky skvostná. Mindhunter je sice pomalý seriál a tak nějak si prostě plyne svým tempem, jenže je vtahující a nenudící a to je moc dobře. Rozhodně jeden z nejlepších seriálů současnosti, jsem rád, že to platí i nadále, a v rámci žánru je rozhodně úplně na špici. TOP seriál a už teď se nesmírně těším na třetí řadu. Bylo by nepochopitelné, kdyby nebyla. 95%. (17.09.2019)

Velmi kvalitní sezona ve znamení stíhání "Atlanta Monstera". Zase pár skvělých rozhovorů (Manson - Herriman), znepokojení a zajímavých vyšetřovacích momentů. Stejně mi nedá si nefňuknout, že mi závěr nedal správný pocit uspokojení (těžko vinit seriál), a že celá vedlejška s Billovou domácí idylkou byla trošku delší, otravnější a tedy lehce zbytečná (pokud se to ještě nějak geniálně nevyvine). Na příště beru i tvrdší materiál. 80% (20.08.2019)

// Tak druhá série nakonec ještě o chlup lepší jak ta první. Teda ne, že by mi snad nechyběl méďa a chladnokrevnej šílenec v jednom Ed Kemper (kam se na něj hrabe mánička Manson), ale jakmile se to ve druhé půlce přesune do Atlanty, tak člověk v podstatě nemá šanci odlepit se od obrazovky. Některé věci kvůli tomu byly zazděny (Anna Torv, panický záchvaty), jiné zase dostaly překvapivě dost prostoru (dětský trauma), ale těch 28+ (!!!) dětskejch vražd, který už agenti ke konci sotva počítali (!!!), to bylo tak vyčerpávající/skličující a přitom napínavý sledování, že mám chuť zalézt si pod peřinu, obejmout polštář a zbytek víkendu strávit poslechem Taylor Swift. Což samozřejmě neudělám, protože si místo toho musím pročítat Wiki o BTK a poslouchat s husinou na zádech ten hrozivej/hrozivě skvělej soundtrack první řady. Anyway, poslední dva díly naprosto top, už aby tady byla třetí série. (17.08.2019)

Velice specifický typ strachu je divákovi servírován na sříbrném podnose. Děs zde vychází z běžných, pochopitelných situací, které se mohou stát hned ve vedlejsím domě, nebo právě vám (pozdě vystavený procesní příkaz). Minulá řada byla především o Kemperových rozhovorech s Fordem, zde se dostává do popředí McCallanyho Tench. Linie o miminku na kříži, podbarvená Hillovým rozpadajícím se hludebním tématem, místy zpomalí tep za únosnou míru. Je až nepříjemně hmatatelná a často zastiňuje pro úřad klíčové pátrání po černých dětech v Atlantě. Pohovory jsou tentokrát mírně stranou hlavního dění, o to jsou ale ty opravdu důležité hutnější. Mansonovo sólo je samozřejmě vynikající, ale rozhodně není jediné. Nejlepší kriminálka za několik posledních let, navíc v dokonalém fincherovském kabátku. (24.08.2019)

Ubylo rozhovorů se sériovými vrahy. Pro Holdena a Billa začíná noční můra v podobě 30ti zavražděných černošských dětí v Atlantě. Souběžně s přetěžkým pátráním po vrahovi dětí se odvíjí problém s adoptivním synem Billa Tense. Nejspíš je druhá řada napínavější, než první. Trochu mě zklamal samotný závěr, který však vychází ze skutečnosti a tak nelze nic moc namítat. Vztah Wendy (mimochodem pro mne velmi nesympatickou) se svou přítelkyní je jen výplní k tomu opravdovému ději. Každopádně kvalita neklesla ani o píď a byl to opět mimořádný zážitek. (05.09.2019)