MINDHUNTER: Lovci myšlenek

S01: Krajně temný téma, nad kterým jsem strávil (x) poslední fázi dětství a pořád beru za jedno z nejvíc fascinujících - příběhy, činy a psychologie sériových vrahů. Tady je sice přední fokus na agentech FBI a zrození jejich útvaru, ale když pominu řadu šedých chvil z jejich soukromí, je to zajímavá, dobře filmovaná, 1970s retro napříč Amerikou, dějově poutavá "zákulisní" podívaná se svoji atmosférou. I ten samolibý štěněčí ksicht Holden (Groff, reálnou předlohou John E. Douglas) si mě nakonec získal, skvělá byla účast vrahů Brudose a Specka, ale tím pravým králem sezóny jednoznačně Ed Kemper 👑 (Britton), jehož každé vystoupení patří k těžkým vrcholům, včetně umocňujícího závěru E10. I přes otravnější -byť asi nezbytné- chvíle velmi dobrá práce, těším se na Mansona, Bundyho, Gacyho, Geina a další. 80% S02: Velmi kvalitní sezona ve znamení stíhání "Atlanta Monstera". Zase pár skvělých rozhovorů (Manson - Herriman), znepokojení a zajímavých vyšetřovacích momentů. Stejně mi nedá si nefňuknout, že mi závěr nedal správný pocit uspokojení (těžko vinit seriál), a že celá vedlejška s Billovou domácí idylkou byla trošku delší, otravnější a tedy lehce zbytečná (pokud se to ještě nějak geniálně nevyvine). Na příště beru i tvrdší materiál. 80% (12.02.2018)

Obidve série Mindhuntera majú viacero dejových vedľajších odbočiek, ktoré sa v konečnom dôsledku ukážu byť zbytočnými, šumia do prázdna a seriál by sa bez nich zaobišiel. Napriek tomu je to ťažká tonáž, bavíme sa ostatne o diele perfekcionistu Finchera. Výborný kasting, skvelá dobová atmosféra a uhrančivé dialógy, z ktorých neviete spustiť uši. Kým prvá séria pôsobí epizódnejšie (rozhovory so sériovými vrahmi), druhá okrem týchto (divácky atraktívnych a obľúbených) rozhovorov ponúka zápletku, ktorá sa rieši celú sériu a tak pôsobí konzistentnejšie (dodnes uspokojivo nevyriešené vraždy detí v Atlante). (15.09.2020)

Formálně, scénáristicky i herecky vytříbená psychoanalytická procedurální detektivka první jakosti. Bude-li tenhle Lovec vražedných myšlenek nadále růst i v dalších sériích (věřím, že ano), mohl by se stát suverénně nejlepším seriálem (nejen) o sériových vrazích všech dob. S01: 85 %; S02: 90 % (31.12.2017)

1. série - 80% - Extrémně hutný zážitek, který je vzhledem k Fincherově účasti přesně takový, jaký jsem očekával. Technicky brilantní, posedlý odbornými technikami a faktickou přesností - a kvůli náladové nevlídnosti vůči hlavním postavám i poněkud antidivácký. Vyšetřování jednotlivých otázek i pocitově nepříjemné rozhovory končí vždy přesně tak, kde teoreticky mají. Na jedinou honičku s vychytralým zlosynem tak můžeme okamžitě zapomenout. Ve chvíli, kdy na mě Holdenův tým vychrlí svoji teorii, je s případem (alespoň na čas) konec a přesouváme se o kapitolu dál. Nic víc, nic míň - a to říkám i s vědomím toho, že se fincheroviny dají dlouze analyzovat a pitvat, ale v tomto případě mi zdejší podněty k zamyšlení přijdou buď triviální nebo až úsměvně vychtěné, viz Wendy a její výlety za kočkou. Celý počin pak stojí a padá s intenzitou konkrétního případu, s mírou prázdnoty v očích vyslýchaného, ale v první řadě s rychlostí, s jakou divák uvěří Jonathanu Groffovi agenta FBI. 2. série - 60% - Jako kdyby se všemi sliby, co nás čeká v dlouho dopředu plánovaných sezónách, odešel i zápal pro věc. Forma se nemá kam dál posouvat, osobní linky Billa a Wendy se objevují poněkud náhodně a v prvním případě i podezřele příhodně a Jonathan Groff nemá snad kromě samotného úvodu co hrát. Navíc se seriál v posledních epizodách dobrovolně vzdává největší devízy, tedy cestování po věznicích, ve kterých se skrývají nepředvídatelné objekty. Odklon k dopodrobna zkoumané sérii událostí v Atlantě bere z Mindhuntera onu hypnotickou originalitu a činí z něj zaměnitelný příspěvek do nyní tolik oblíbeného subžánru "true crime". Nižší hodnocení bych si neobhájil ani sám před sebou, ale natahovaný závěr má na svědomí, že (dočasné?) uložení seriálu k ledu mi udělalo téměř radost. (07.12.2017)

Historická přesnost je neuvěřitelná - saka, auta, kníry, psací stroje, nahrávací zařízení, projektory.. všechno tvůrci dokonale nastudovali a přenesli na plátno jakoby mimochodem. Skvělým způsobem je zpracovaný vývoj obou hlavních hrdinů, kdy z počátečního nadšení postupně přecházejí v sofistikovanější metody výzkumu masových vrahů. (17.11.2018)