Dívka z budoucnosti

Filmy o sektách jsou užitečné, protože před sektami je třeba lidi varovat. Tenhle mě však nijak zvlášť nezaujal. Od filmu s názvem Dívka z budoucnosti jsem čekal víc. Přikládám záznam tematicky volně korespondujícího snu. - - - Sen o návštěvě budoucnosti (v noci z 6. na 7. dubna 2017) - - -     Uteklo nějaké to desetiletí a já už bytuji v záhrobí. Občas tu pro nás pořádají jednodenní zájezdy do hmotného světa, abychom se mohli podívat, co je tam nového, případně i pohovořit se svými blízkými. Na jeden takový zájezd jsem se přihlásil. Protože odtud máme i telefonické spojení, byť ne vždy fungující, zavolal jsem Jitce na mobil a domluvili jsme se, že si dáme sraz ve třináct hodin v Mostecké ulici.      Cestuji mikrobusem ještě s několika dalšími účastníky zájezdu. Řidič nás postupně vysazuje. Mě vyklopí jako posledního na místě, kde končí Karlova ulice a začíná Karlův most. Je hluboká noc, ale přesto zde panuje čilý turistický ruch. Jdu po mostě a všímám si, že sochy jsou jasně osvětleny. Pod každou z nich stojí voják mostní stráže oblečený v parádní anglické uniformě. Zeptám se chlápka, který zde právě provádí skupinu čínských turistů, proč mostní stáž v Praze nosí anglické uniformy. On na mě udiveně pohlédne a řekne, že všichni vojáci mostní stráže v celé Evropě přece nosí anglické uniformy.      Došel jsem do Mostecké ulice. Zdá se, že do třinácti hodin zbývá ještě spousta času. Při přesunu z destinace, kde čas neexistuje, do destinace, která podléhá omezením času, jsou někdy trochu problémy se synchronizací. Tak prostě jenom stojím a čekám, až to organizátor zájezdu napraví. A najednou jako kdyby někdo přetočil hodinové ručičky. Bleskurychle se rozední, slunce si to hasí po obloze jak vykopnutý fotbalový míč a zastaví se v pozici, kde má být ve třináct hodin. Jitka už je tady a právě končí nějakou předváděcí akci, na kterou se dostavily převážně děti se svými rodiči. Účelem akce je přesvědčit rodiče, aby zapsali své ratolesti do kurzů čínštiny. O kurzy je evidentně velký zájem.      Dva Číňané začnou odněkud nosit krabice s konzervami a rovnají je na improvizovaný pult. „Čínský čaj za akční cenu,“ informuje Jitka veřejnost. U pultu se okamžitě začne tvořit fronta. Vezmu jednu plechovku do ruky a zatřesu s ní. Uvnitř to zažbluňká. Přečtu si popisku, která je překvapivě stručná: Osvěžující a zdraví prospěšný nápoj vyrobený z pravého čínského čaje dle tradiční receptury.      Jitka mi vysvětluje, že čínská vláda začala podporovat tradiční čínskou alchymii. Toto je její první produkt, který se objevil na trhu. Preparát dokáže odstranit z těla nahromaděné škodlivé látky včetně jedovatých metabolických zplodin, které organismus normálně nedokáže sám vyloučit. Výsledkem je výrazné zlepšení kondice a dokonce i znatelné omlazení a prodloužení života. Lektvar kromě toho zvyšuje imunitu a prakticky dokonale chrání před civilizačními a jinými chorobami. Stačí vypít jednu plechovku ročně. Farmaceutické firmy hrozně vyváděly, když se to začalo prodávat, ale nemohly nic dělat. Přípravek totiž není registrovaný jako lék, nýbrž – hahaha – jako doplněk stravy. Koukám, že Jitka vypadá pořád tak, jak si ji pamatuji, tj. asi na čtyřicet let, ale přitom jí teď už bude hodně přes osmdesát.      Ptám se, jak to dopadlo s islamizací Evropy, jíž jsem se svého času obával. Jitka říká, že po té události v Anglii zvítězil zdravý rozum a islám je nyní v Evropě zakázaný. „A co muslimové?“ zajímám se. Jitka na to: „No, muslimové teď v Evropě už, ehm, jaksi žádní nejsou. Při deislamizaci Evropy nám hodně pomohla právě Čína – logistickou i technickou podporou a v neposlední řadě také personálně. Zkrátka to nakonec všechno dobře dopadlo. Vždycky jsem ti říkala, že jsi moc velký pesimista. Škoda, že ses toho nedožil.“ (28.07.2024) (méně) (více)