Noe

Změť jakéhosi filozofična, zabalená v atraktivním, vizuálně vybroušeném hávu. Obrazově plné grácie a fenomenálních triků, akce tvrdá a kontaktní (skvělý Libatique), spousta zajímavých scén jak obrazovou estetikou, tak silou emocí. Celkově ale prapodivně uchopený biblický příběh, který střídá čistokrevou epičnost (panorama, hudba, bitvy) s ponurou melodramou (loď, vztahy, sociální problémy). Zvlášť to funguje ok, s prolnutím už je to horší. Navíc Aronofsky je i tentokrát v některých scénách příliš psychedelic a nechává se zbytečně unést svojí vlastní fantazií, která mne ve všech jeho filmech neskutečně irituje, neboť je z toho tak akorát bolehlav. Poselství, či nějakou message jsem z toho cítil pouze lokálně, nežli ikonicky. (29.03.2014)

(obsahuje spoilery) Jde o nejslabší Aronofského film. Což nic moc nemusí znamenat, protože jeho předchozí snímky jsou dostatečně skvělé. Snahu v popcornové rovině uchopit biblický motiv jsem od oznámení snímku vnímal jako pitomost. V důsledku není zdaleka tak zle, ale i tak se tříští hloubkou a promyšleností nedostatečně přesvědčivý autorský vklad, místy nudná doslovnost předkládaných myšlenek, fantasy kýč a dechberoucí momenty. ___ Aronofského filmy dokážu obhajovat do roztrhání. Zároveň musím uznat, že mají své intelektuální limity a jdou na ruku nám, mladým pseudointelektuálům, kteří rádi podobnou potravou přiživují iluzi, že rozumějí všemu - pokud možno hned a bez většího úsilí (čímž nedávám automaticky za pravdu kritikům, kteří zasvětili svůj život cejchování snímků na pseudo a vopravdicky hlubokej matroš). Zvoleným materiálem si ale režisér zkrátka nakadil do postele. Jak se člověk může oprostit od biblické předlohy, kterou interpretovalo tolik vzdělanců, že vedle toho snímek se svou blockbusterově vrtkavou interpretací zákonitě působí místy hloupě? Nelze na film nahlížet jako na autonomní dílo a ukájet se jeho velikostí. Aronofsky zkrátka neni Scorsese, Noe není Poslední pokušení Krista. ___ Jsem nadšený z citace o stvoření světa doprovázené evolučnímy výjevy. Naštve to spoustu lidí a to mě baví. Úžasný byl taky úvod, který do puntíku splňuje epický fantasy rastr, i nesmlouvavá a brutální přímočarost, kdy Aronofsky psychologizuje důsledky a motivy konání jednotlivých aktérů. Brutalitu snoubí s (často pokřivenými) ideály a obojímu umožňuje zanechat na malé lidské duši patologické šrámy. Darren v důsledku málokdy hodnotí a když už nějaké zrcadlo (mimochodem současným hodnotovým systémem protkané) nastaví, tak nijak hystericky. Tím chci říct, že u mě moralizující, pacifistická, vegetariánská ani enviromentální agitka za hranou nebyla. Stejně tak si nemyslím, že by jakákoliv postava byla v důsledku divákovi vnucována jako výhradně kladná nebo záporná. Přesto by snímky na takto profláklé motivy neměl dělat. Nejde ani o blockbuster, ani o hippie alternativu. Není to ani nobrain zábava, ani hluboké dílo. I přes to všechno, Noe je natočen skvěle a do chvíle, kdy voda opadne, jsem byl rozhodnutý pro 4*. Hlavně kvůli komornější rovině vztahů v rámci rodiny. Závěr to ale silně pokazil. Doufal jsem v to, že zabít či nezabít novorozené dítě vlastní krve je poslední Noeho zkouškou lidství (i když, ono těch novorozeňat při potopě asi nezemřelo zrovna málo, co). Následný standardizovaný závěr, promluvy Emmy Watson na téma "Co si Stvořitel myslí," absurdní duha nebo vínový depky to krapet shodili. To byl teprve kýč, panečku. A ano, potvrzuji, film obsahuje Enty i skřety. Jennifer Connely byla skvělá. A Clint Mansell by mohl zase jednou udělat egoistický soundtrack se silnými motivy, trošku mám strach, že mu dochází nápady. (27.03.2014)

Vo filme sú silné časti a aj slabé časti a záver patrí medzi tie slabé. Neviem, ako by sa Noe zachoval, keby mohol nahliadnuť do súčasnosti, ale aspoň ten záverečný gýč by určite nevyriekol. Každopádne táto verzia rozprávky o Noemovej arche je obdarená vhodnou eko pointou - ukazuje, že ľudstvo pred biblickou potopou nemalo nikdy oprávnenie prelievať krv, loviť a jesť zvieratá a pľundrovať krajinu ťažbami, čo je jasne ukázané zábermi vyprahnutých pustatín a opustenej povrchovej bane. Ešte o niečo otvorenejšie je vykreslená "...slabošská lidská nátura, kdy osobní dobro je vždy nadřazeno dobru všeobecnému, celosvětovému..." (schizmo), no venovalo sa jej príliš veľa času, prvá polovica filmu bola pre mňa zaujímavejšia. Na druhej strane, zaujalo. (22.01.2016)

Esoterický houbičkář Darren si tentokráte vzal na svůj psychodeliktický paškál židáckou bajku o trampotách průkopníka světového jachtingu. Ač se tématu zhostil bez jemu vlastních fontanických výstřiků narkomanské jasnozřivosti a jedná se o historicky třetího Aronofského, který se dá vcelku bez vážnější psychické újmy dokoukat do konce, hloubavý kritik mého formátu několik erudovaných, ryze materialistických výtek bez problému najde. „Mistr“ se nevěnuje jen Noemu, který jako jediný dbal Božích výstrah zvýšené povodňové aktivity, ale též do „díla“ citlivě a po svém vkomponoval onu ničím nevyvratitelnou Teorii velkého stvoření nebo chcete-li Budižtřesku, což indikuje, že by měl na tu odvykačku neprodleně nastoupit. Na druhé straně, fantasy je fantasy, že ano, a tak Noemu pomáhají ztlouct ten zootanker Enti, kteří ale bohužel vypadají, jako by Hermína Týrlová vykouřila tuplovaného Švankmajera. Co mě ale jako diváka nejvíce znepokojilo a neřkuli téměř pobouřilo, je teze, že jsme všichni v podstatě incestem zmutovaní potomci Hermiony a Prsyho Džeksna. Hrůza! Absolutně nechápu, jak se tyto dvě ultimativní polena dokázala procpat mezi opravdové herce. Hermiona sice roste v chladnou britskou pichnu a tak by ji jeden byl schopen, pokud by si u snímku trochu pohrál s kouzelnou hůlkou, lecos tolerovat, nicméně Persy, Persy to je naprostý lautnerovitý hnus. Tomuto ultrairitujícímu a bezmimickému zástupci mladé neherecké degenerace jsem měl celou dobu chuť rozmazat po xichtě hovno, aby vypadal alespoň trochu sympaticky a získal nějaký výraz. Naštěstí vše vcelku zachraňuje pan Vránae, jehož standardní útrpný výraz „skřípljsemsipytelvzipu“ hlavní postavě nikterak neškodí, a zejména perfektní Paprsek Vinston jako náčelník hnijícího lidstva, utopeníhodný a slizký Solomon Kain. Přes všechny duhy a neduhy se však jedná o sterilní, unylou a poměrně tupou pohádku (Ač podle skutečných událostí!!), na kterou člověk zapomene jen co opadne voda, a vhodnou akorát tak ke strašení muslimských dětí, co mrčí hlady během Ramadánu. (11.07.2014)

Zajímavý pokus jít proti proudu: poslední dobou se točí filmy nemastně neslaně tak, aby vyhovovaly úplně všem, rating i pro miminka, myšlenka tak mělká nebo tak důkladně vysvětlená, že ji pochopí i ti méně bystří. Tady Aronofsky naopak jako by chtěl naštvat všechny. Biblický příběh, který celkem berou snad všechna náboženství a ateisti ho shovívavě tolerují, odvyprávěl tak, že nemohl být přijatelný snad pro nikoho, pro každého z trochu jiného důvodu. Zůstává divoký střih a zarputilost, ale... no, rozmluvte mi někdo, že je to jeho nejhorší film... (08.07.2015)