Byzantium

Atmosférická, melancholická, ztichlá, místy příjemně zlověstná a bohužel také přespříliš dlouhá nuda. No, nuda... Abych nelhal, Byzantium si moji pozornost udržet dokázalo, jenže pocit jakési zbytečné rozvláčnosti, který jsem měl i při sledování předchozího Jordanova počinu Ondine, mě nakonec neopustil. Palec nahoru dávám za obě herečky (především pak za uhrančivé oči Saoirse Ronan), které toho hodně zachránily. (19.03.2014)

Vypadal jsem jako vyoraná myš, když jsem toto dílo viděl. Nemohu říci, že jsem viděl něco, co překračuje kvalitu pomalu všech filmů, ale film mě bavil. Sice divadelní hru neznám (možná dobře, možná ne), ale film mě dozajista pohltil, jak už nápadem, že neexistuje žádný první upír, který šíří své upírství dál, tak i nehty a bratrstvím, toto určitě filmu nemohu zapřít a i příběh musím pochválit, který mistrně zvládl můj oblíbený Neil Jorden, z něho vždycky jsem jako svišť. A jako bonus beru hudbu, která je taková vážná, ale mě nadchla. Nevím, co se zde zdejším uživatelům nelíbilo, asi čekali další tradiční upírárnu se spoustou krve. (27.09.2013)

Nemám v láske snímky s upírmi, ale toto ma dostalo. Vôbec to nieje trápne lovenie ľudí a následné ich vysatie. Ono vôbec veľa tých "uhryznutí" sa tu ani neobjaví a to je dobre. Netlačí sa na pílu, je to skôr o živote dvoch sexi upírok. To všetko je prekladané flashbackmi 200 rokov naspäť, v ktorých vidíme, ako sa z dám stali upírky (nielen samotný akt zupírovatenia, ale aj to, čo mu predchádzalo a nasledovalo). Tie flashbacky sú veľmi príjemne nehollywoodske a krásne atmosférické. A neviem, či je to CGI, alebo len krásy írskej prírody, ale niektoré prírodné scenérie sú úchvatné a režisér Neil Jordan ich dokáže efektne snímať. Byzantium je lepší film, než Interview s upírom (1994) a výhodou tiež je, že obe slečny hrajú veľmi dobre (ak si pamätám, tak lepšie, než Cruise s Pittom) - u Ronan je to samozrejmosť ale predovšetkým u Arterton som tak zaujímavý výkon nevidel od doby jej majsterštiku vo filme Gemma Bovery (2014). Film má dosť zvláštnu štylizáciu. Miestami to vyzerá skoro ako mierna paródia 50 rokov starých filmov, ale nevšimol som si žiadneho lišiackeho požmurkávania na diváka - všetko je nám predkladané so stopercentnou vážnosťou. Ledakto bude mať možno s takýmto zvláštnym tónom problém, ale mne to prišlo dokonca osviežujúce. (24.11.2019)

Hudba, kamera a bezchybný výběr exteriérů dávaj filmu neskutečně kvalitní mix romanticko -depresivní atmosféry, která dokáže vysloveně uhranout. Film je vyprávěn formou dvou příběhů, kdy ten z minulosti pomáhá divákovi pochopit ten ze současnoti, ale já osobně jsem spíše fanoušek rovnice 1 příběh = 1 film, jasně víc příběhů v jednom, který jsou nějak propleteny vypadaj scénaristicky hravě a může to zvyšovat divákův zájem, ale taky to narušuje prožitek a souznění ať už s hrdiny filmu a nebo jeho obsahem, protože neustálý "přepínání" mezi jednotlivejma časovejma úsekama znamená taky neustálý přepínání vnímavosti a to u mě nikdy nevyznívá až tak silně, jak by mohlo v případě výše zmíněné rovnice, což je přesně tenhle případ. Jinak ovšem paráda, která chce kino, to je jasný. (21.06.2014)

Určitě se shodneme, že Neil Jordan je sakra schopný režisér, jenže jeho upírský výlet si to dere po hodně nudné cestičce. Žádný zajímavý úkaz vpravo, žádný vlevo. Možná to má fajn kameru a slušné exteriéry, ve výsledku to ale moc nefunguje. Matka je živočišná manipulátorka, dcera tichá a depresivní introvertka. Obě jsou zahrané výbornými herečkami svých generací, nic než rozvláčný děj ale tvůrci nenabízejí. Výjimkou je snad ten nejpovolanější, který se svou vizuální představivostí nejednou potěší. Jinak ale tenhle materiál z důvěrně známých kulis anglického chladného pobřeží a rozpadajících se činžáků v melancholickém kabátu rozhodně nesedne každému. Hlavně bacha, ať neusnete. Přišli byste minimálně o napěchovaný dekolt Gemmy Arterton, který se v každém třetím záběru dere ven. (22.04.2014)