Příchozí z temnot

Brakové fantastické horory příliš nemusím a pokud mne prakticky ničím po obsahové ani umělecké stránce neosloví, může mi být při jejich vnímání celku jedno, zda jde o kultovní film či dokonce přelomové dílo. Přehnané maskování a monstrózní líčení zúčastněných (zvláště Lamač), přehnaně afektovaní herci (zvláště Ondráková), tuctová braková zápletka... a teprve až na dně výčtu všech aspektů zajímavý fakt, že se jedná snad o vůbec první celovečerní žánrovku v domácí tvorbě. Film jsem zhlédl především z důvodu doplnit si přehled v historii čs. kinematografie. Jednou a dost. 40% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) (01.12.2019)

Keďže ústredným prvkom príbehu je elixír života, čiže fiktívny vedecký vynález, je Příchozí z temnot v prvom rade science fiction. Spracovanie je skôr goticko romantické, čiastočne aj expresívne. Sledujeme dve príbehové roviny, jednu rámcovú z prítomnosti, a aby sme pochopili súvislosti a históriu, tak ďalšiu z minulosti. Záver je zbytočne urýchlený, ale je dosť možné, že v pôvodnej dlhšej verzii bol spracovaný umnejšie. Oboch mužov som si vizuálne trochu mýlil a dosť ťažko sa mi čítali medzititulky vo forme listov. (09.04.2023)

Čím více se po roce 1918 rozrůstala domácí výroba filmů a čím větší se zdály být nároky diváků, kteří měli přirozenou možnost srovnávat domácí filmy se zahraniční konkurencí, tím více vyvstávala nutnost vybudovat vlastní, moderně vybavená studia. A protože různé prozatímní prostory těmto oprávněným zvýšeným nárokům přestávaly definitivně vyhovovat, vypravovali se čeští filmaři velice často za hranice, kde mohli natáčet i velké interiérové scény. Jejich cílem byly především berlínské ateliéry Am Zoo a Jofa v Johannistalu, stejně jako vídeňské studio Dreamland, už proto, že finanční náklady těchto ateliérů byly zvláště výhodné v době inflace, kdy se při výhodném směnném kurzu mohlo v Německu a Rakousku platit tamní znehodnocenou měnou. Zkušenosti získané z těchto opakovaných pracovních zájezdů do blízké ciziny přišly pak záhy vhod pro vybudování moderních ateliérů společnosti AB na Vinohradech, kdy nevyhnutelná nutnost natáčet v zahraničí rázem odpadla. Kolárův takřka hororový příběh, využívající k působivému efektu i tajemný návrat do rudolfinské doby, je jedním z nejvýraznějších a zároveň nejvyspělejších odkazů výše zmíněné filmové praxe, kdy zkušenosti získané v zahraničních ateliérech vytvářely nenahraditelný fond pro výrobu ryze českých témat, ovlivněných ale v dobrém slova smyslu světovými parametry. Nebývale kvalitní je výběr a vedení hereckého ansámblu, a to jak v případě Karla Lamače a Theodora Pištěka, tak u Anny Ondrákové, film od filmu krásnější a umělecky výraznější. Je tedy nanejvýše tragické, vydal-li se český němý film v následujících letech zcela jiným směrem, nevyužívajíc nic z toho, co tehdy pionýři v čele s Kolárem vytěžili svými pravidelnými návštěvami v zahraničních ateliérech. ( -Ponrepo 4/11/13- ) (08.11.2013)

Téda, v roce 1921 jsme byli díky Karlu Lamačovi a Janu S. Kolárovi docela světový. Otrávené světlo je akční kriminálka, co baví i dnes a Přichozí z temnot je zase ponuré hororové fantasy, snad lepší než Nosferatu. A to šly tyto dva československé filmy do kin týden po sobě. První třetina Příchozího z temnot je dechberoucí a při průzkumu po zazdění jsem se reálně bál, to byla skvělá scéna. Další průběh už je maličko překombinovaný, je to už potom taková oddechovější záležitost, s poměrně vtipným koncem, který by dnes už byl asi klišé, ale tehdy možná ještě ne. (31.12.2022)

Velké zklamání. Čekal jsem tajuplnou mysteriózní zábavu, dostal jsem film, který snad musel působit zastarale i v době svého vzniku. Vůbec nemluvím o atmosféře, o napětí, po tom tam nebylo ani potuchy - ale zcela diletantská práce s kamerou a nesmyslné střihy zničily jakýkoli lepší dojem. Přitom to mohl být dobrý film: jednak touhou šílející "muž z temnot", jednak podobnou motivací veden soused Bor... dva padouši a kde nic, tu nic, potenciál velkej, naplnění minimální. A negativní korunu tomu nasadilo obsazení Anny Ondrákové. Místo femme fatale, jež ničila muže i napříč staletími, postavit před kameru buchtu z pekárny, to je kumšt. Být u toho veselejší hudba, mohla to být aspoň groteska. (15.10.2012)