Režie:
Steve McQueenScénář:
John RidleyKamera:
Sean BobbittHudba:
Hans ZimmerHrají:
Chiwetel Ejiofor, Michael Fassbender, Lupita Nyong'o, Benedict Cumberbatch, Sarah Paulson, Paul Dano, Brad Pitt, Paul Giamatti, Michael Kenneth Williams (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Solomon Northup měl milující rodinu, dobrou práci, talent, majetek, svobodu i právo na život. Žil idylický středostavovský život jako většina z nás. V jeden jediný nečekaný moment ale o to všechno přišel. Skončil jako otrok spoutaný v řetězech a jeho jediným osudem se stala dřina na plantáži „pod bičem otrokáře". Většinou doslova. Přesně to se v roce 1841 přihodilo Američanu Solomonu Northupovi (Chiwetel Ejiofor), který svůj skutečný příběh zachytil v autobiografické knize 12 Years a Slave. Solomon měl smůlu, že byl... černoch. Dva únosci ho pod příslibem houslového melouchu vylákali do Washingtonu, kde Solomon po první noci skončil spoutaný v řetězech. V následujících dnech byl prodán do otroctví na americkém Jihu. Ocitl se ve zlém snu, který potrvá dalších dvanáct let. Za těch dvanáct let potká Solomona snad všechno, co černého otroka potkat mohlo. „Hodný" otrokář. Krutý otrokář. Dřina na bavlníkových plantážích. Pokus o lynčování. Bičování. Psychický teror. Neúspěšné pokusy o útěk. Víru ve svobodu a pomoc. (Bontonfilm)
(více)Videa (36)
Recenze (1 110)
Rok uplynul, dějově nějakých sto let rozdíl a po THE HELP je tu další knižní adaptace, při které se nezbývá než podivovat... Ale ten samý komentář už opakovat nehodlám. Tohle je podobná 'zábava', kde nudí snad jen Solomonův na 12 let stejně utrápený výraz. Miloval jsem střídání se známých hereckých tváří, a taky, ehm, milostné scény tu byly naprostý top. / Originalita nepříliš, ale to mně osobně bylo šumák, jen se na to znovu dívej Ameriko... ()
Někteří to vidí tak, že 12 let v řetězech mělo stát v McQueenově filmografii mezi Hladem (po filmových cenách) a Studem (nad propadnutím mainstreamu), ale dovolím si nesouhlasit. Obsahově o banalitě nemůže být řeč. Když se trápíte v kriminále hlady za lepší život druhých, nebo když jste citově vyprázdněný satyr, co chodí po bytě s holým přirozením, jste sice v okovech, které omezují vaši svobodu, ale činíte tak dobrovolně. Otroctví jakékoliv podoby s lidskou svobodnou vůlí nikdy nemělo, nemá a nebude mít nic společného. S tím režisérovým příklonem k Hollywoodu to taky není tak žhavé, neboť jeho tradiční, standardům se vymykající prvky (vyprávění tichem, statická aranžmá či důkazy, že duch je obalený hmotou) nechybí. Troufám si tvrdit, že zpracovat danou látku R.Howard, S.Spielberg či (chraň nás od zlého) R.Emmerich, vyznělo by vše sice mnohem divácky vstřícněji, ale ducha spalující fyzično by zůstalo v řetězech. P.S.: Tak si pročítám komentáře a koukám, že paaschovi, rytíři bílé kamélie, zase sežraly housenky všechnu úrodu bavlny.. ()
Bál jsem se sebe-dojímavé historické fresky o soudržné černošské komunitě a hnusných jižanských otrokářích, ale dostal jsem překvapivě bystrý a komplexní příběh muže, který si snad až příliš rychle osvojí vnucenou identitu a svých 12 let prožije ne v řetězech, ale v odloučení (od rodiny, ale i od "komunity" otroků-negrů). McQueen podobně jako před rokem Tarantino napadá příliš jednoduché škatulky a líbivé katarze. Scénář mu sice mete pod nohy občas až zbytečně velká slova, ale vyprávění obrazem, důraz na nejednoznačné "hledění" do tváře hrdiny i jeho souputníků a vnitřní vrstevnatost jednotlivých Pánů ho udrží poblíž jeho ústředního tématu - nesvobody, která není výsledkem konkrétního zotročení, ale spíš existence samotné. Nakonec tak můžeme dojít k překvapivému zjištění, že víc než cokoli je 12 let v řetězech film o přijetí cizí identity a traumatické ztrátě sebe sama. Odtud mnohde zmiňovaná pasivita hlavní postavy, která je ve skutečnosti bytostnou součástí její volby přežít i prostřednictvím největších kompromisů. Spíš Frantz Fanon než Steven Spielberg, každopádně film i přes svou nevyrovanost v nejlepších momentech mistrovský a silný. V těch ostatních možná bezpečně se blížící konvencím, ale stále přinejmenším fascinující a hodný promýšlení. [85%] ()
Kdo zná McQueenovu tvorbu, tak musí být jednoznačně zklamán. On je silný v komornějších příbězích a tato velkolepá ukázka hnusu, kterým bylo otrokářství, je pro něho příliš velkým soustem. Příběh samotný skrýval obrovský potenciál a jen nás utvrzuje v tom, že nazvat člověka zvířetem je vlastně urážkou zvířete, jenže nakonec z toho vznikl neskutečně chladný film, u kterého člověka z letargie neprobudí ani klasické bičování a nebýt skvělého Fassbendera a jeho úchylné postavy, tak se jedná o, nebojím se říct, skoro prázdný film. Navíc mi tady chyběly časové údaje, které by zvýraznily Solomonovo utrpení. V této podobě divák neví, jestli scény dělí týden nebo rok, což dělá v ději ještě větší bordel a jedná se tak pouze o slepenec "silných otrokářských scén" a očekávaného setkání v závěru, které je však stejně o ničem. Ironií zůstává fakt, že se McQueen dostane do širšího povědomí právě tímto ničím přínosným filmem, který navíc sklidí úspěch i od akademiků, což je taky slušný úlet, ale vzhledem k tématu se to dalo čekat. ()
Film, který vás donutí stydět se za to, že patříte mezi lidi, kteří se vždycky cítili rasově nadřazení.. Bohužel téma je daleko lepší, než samotné zpracování. To je samo o sobě zbytečně natahované, má podivný scénář a emoce na bodu mrazu. Hudba Hanse Zimmera zajímavě dokreslila děj, ale ani ta nebyla tak výrazná, jako v jiných jeho počinech. Z takového silného příběhu by se dalo vymačkat určitě víc, takhle mám dojem, že se do toho někdo opřel jen napůl. ()
Galerie (73)
Zajímavosti (30)
- Steveovi McQueenovi povedala dcéra, aby obsadil Sarah Paulson (pani Eppsová) po tom, čo videla jej konkurz na videu. (sWONDER)
- „Toto bol film, aký som túžil vidieť, ale nikto ho nenatočil. Bola to diera v kinematografii. Preto som sa rozhodol, že ho vyrozprávam sám," vysvetlil režisér Steve McQueen. (kacer4)
- Strom, na němž otrokáři pověsí dva černochy, byl k těmto účelům skutečně používán a je obehnán mnoha hroby. (HellFire)
Reklama