12 let v řetězech

Solomon Northup je výnimočným umelcom obdarovaným mimoriadnym "husliarskym" talentom. Vďaka jeho schopnostiam si vydobyl zázemie slobodného muža tmavej pleti s dobrým postavením v spoločnosti. Jedného dňa sa zoznámi s pánom Brownom a Hamiltonom, ktorí mu ponúknu výborne platenú prácu vo Washingtone. Nasledovné udalosti dokonale zmenia jeho život. Zmiešané pocity z filmu, ktorý vyhral cenu Britských Oscarov. Nie, že by film nesplnil, čo si režisér predsavzal ( otroctvo v dávnych dobách je vždy výbornou témou na solídnu drámu ), ale pokiaľ ho porovnám, napr. s takým " The Help" ( ktorý je síce zasadený do "skoršej" doby a príbeh je diametrálne odlišný ), nemá žiadnu šancu. Bohužiaľ, "Twelve Years a Slave" ma nijak výnimočne emocionálne nezasiahol, príbeh zaujal len z časti ( čo pripisujem občasným nudným pasážam ). Ja osobne nie som sklamaný, ale čakal som viac. (22.02.2014)

Velmi dlouhý film, který například Spielbergovým snímkům Amistad či Purpurová barva sahá sotva po kotníky. Téměř bez nadsázky lze říct, že ve 12 letech v řetězech se děje dokola pořád totéž, tj. černoši jsou ponižováni, bičováni, mají strach atd., jen v různých obměnách a po nějaké hodině to začne nudit. Děj je podivně rozkouskovaný a spousta postav či situací zbytečných či nedotažených (Eppsova manželka, ostatní otroci, jako například ten náhle se objevivší běloch), nevědět, jak se film jmenuje, neměl bych absolutně šanci podle ničeho poznat, že celá ta drsná štrapáce trvala dvanáct let, skoro všichni běloši jsou ukrutné mrchy (Kdo asi hraje toho nejhodnějšího?)... A tak dále. Zahráno dobře, zejména Benedict Cumberbatch zazářil v menší, avšak působivé roli, a Michaelu Fassbenderovi jsem toho otrokáře také věřil se vším všudy. Režie mě zaujala hlavně v dlouhém záběru bičování, Zimmerova nenápaditá hudba vůbec. Tři a kousek.__P.S. Čím dál víc mě napadá, o kolik by mohl být film lepší, kdyby se Solomonovu otroctví věnovala první polovina a druhá polovina by ukázala některou ze soudních doher / proher (o kterých nám na závěr poví jen titulky). (20.03.2014)

Drama s dvěma dějovými liniemi, vševědoucím vypravěčem, jasně stanoveným cílem a pevně semknutou dramaturgií? Řešení dialogů převážně technikou záběr/protizáběr? Oslabení násilných momentů přesným střihem? Tentokrát ne. Ač je 12 letům v řetězech vyčítána staromilská klasičnost, z klasického hollywoodského stylu McQueen přejímá zejména zájem o lidské tělo, který bychom ovšem mohli označit také za projev autorského rukopisu. Věrnost původnímu textu i za cenu rozdrobení vyprávění do řady epizod, které do sebe nejsou pevně zaklesnuté, a kdy jedna nepodmiňuje druhou, bylo jedním z mnohých moudrých tvůrčích rozhodnutí, jež ve výsledku tvoří drásavé filmové svědectví o zvěrstvech, jichž se bílý muž dopustil na rase, kterou považoval za podřadnou. McQueenovo mistrovství spočívá ve způsobu, jakým se dokázal vyhnout pozohýbání historických faktů, aby mu pasovaly do velkého příběhu (jako Spielberg v Amistadu nebo Lincolnovi), a přitom nabídnout nesmírně intenzivní filmový zážitek. Díky potlačení dramatického napětí a mnohým statickým záběrům působí film jako série za sebe řazených obrazů, které se díky spirálovitému opakování některých situací a záběrových kompozic pomalu zarývají do paměti. McQueen, věrný své videoartové průpravě, o historii nevypráví, „nedělá“ z ní drama, nýbrž ji nechává oživnout, jako kdyby probíhala právě teď. Útrapy protagonisty proto nenahlíží zvenčí. Prožíváme je společně se Solomonem, skrze jeho tělo, zrak a sluch. Po celý film víme stejně málo jako on (například nikdy nevidíme v celku loď, kterou je dopraven do New Orleans) a máme tudíž, navzdory rekapitulujícímu názvu filmu, stejně málo důvodů věřit, že by z nerovného zápasu o vlastní identitu mohl vyjít jako vítěz. Redukování života na pouhé přežívání a proměna člověka ve zvíře (resp. majetek) jsou zvýznamněny ztrátou povědomí o časoprostorových souvislostech, neboť kromě úvodu nejsme informováni o čase a místě dění. Přemíra nepříjemných zvuků a obrazů, od kterých se kamera nikdy neodvrací (nejnepříjemnější záběry jsou tak zároveň těmi nejdelšími), v kombinaci s vyeliminováním momentů skýtajících úlevný efekt, dělají z 12 let v řetězech jeden z nejodvážnějších filmů loňského roku. 90% Zajímavé komentáře: Marigold, liborek_, mcb, eye candy (31.01.2014)

Steve McQueen má tenhle film v rukou skoro stejně pevně, jako jižan svíjející bič, z kterého ještě kape krev otroka přivázaného ke kůlu. Ano, tenhle film může často vypadat jako hra na jistotu, ale v největší formě hrající Chiwetel Ejiofor vás dokáže přemluvit, že tohle utrpení je opravdové. Ach ty jeho oči... Hlavní síla filmu je však v kameře a kompozici, která mi občas brala opravdu dech - a to nutně nemyslím jen první setkání Solomona s pocitem "být otrok na zemi, o které někdo chce přerazit svou dřevěnou pálku", ale třeba o scéně se Solomonem na špičkách... Fantastická práce s pozadím, s důrazem na pochopení vazeb mezi postavami (snaha zabít individualitu na úkor klidu většiny, snaha přežít, volba nejlehčí cesty). Rozhodně silný film, kterému chyběla třešnička na dortu pro plné hodnocení. PS: hudební podkres mi neskutečně připomíná začátek melodie z Inceptionu, ale opravdu hrozně (uf, nejsem sám) (02.03.2014)

Kdo zná McQueenovu tvorbu, tak musí být jednoznačně zklamán. On je silný v komornějších příbězích a tato velkolepá ukázka hnusu, kterým bylo otrokářství, je pro něho příliš velkým soustem. Příběh samotný skrýval obrovský potenciál a jen nás utvrzuje v tom, že nazvat člověka zvířetem je vlastně urážkou zvířete, jenže nakonec z toho vznikl neskutečně chladný film, u kterého člověka z letargie neprobudí ani klasické bičování a nebýt skvělého Fassbendera a jeho úchylné postavy, tak se jedná o, nebojím se říct, skoro prázdný film. Navíc mi tady chyběly časové údaje, které by zvýraznily Solomonovo utrpení. V této podobě divák neví, jestli scény dělí týden nebo rok, což dělá v ději ještě větší bordel a jedná se tak pouze o slepenec "silných otrokářských scén" a očekávaného setkání v závěru, které je však stejně o ničem. Ironií zůstává fakt, že se McQueen dostane do širšího povědomí právě tímto ničím přínosným filmem, který navíc sklidí úspěch i od akademiků, což je taky slušný úlet, ale vzhledem k tématu se to dalo čekat. (10.02.2014)