12 let v řetězech

Někteří to vidí tak, že 12 let v řetězech mělo stát v McQueenově filmografii mezi Hladem (po filmových cenách) a Studem (nad propadnutím mainstreamu), ale dovolím si nesouhlasit. Obsahově o banalitě nemůže být řeč. Když se trápíte v kriminále hlady za lepší život druhých, nebo když jste citově vyprázdněný satyr, co chodí po bytě s holým přirozením, jste sice v okovech, které omezují vaši svobodu, ale činíte tak dobrovolně. Otroctví jakékoliv podoby s lidskou svobodnou vůlí nikdy nemělo, nemá a nebude mít nic společného. S tím režisérovým příklonem k Hollywoodu to taky není tak žhavé, neboť jeho tradiční, standardům se vymykající prvky (vyprávění tichem, statická aranžmá či důkazy, že duch je obalený hmotou) nechybí. Troufám si tvrdit, že zpracovat danou látku R.Howard, S.Spielberg či (chraň nás od zlého) R.Emmerich, vyznělo by vše sice mnohem divácky vstřícněji, ale ducha spalující fyzično by zůstalo v řetězech. P.S.: Tak si pročítám komentáře a koukám, že paaschovi, rytíři bílé kamélie, zase sežraly housenky všechnu úrodu bavlny.. (05.08.2014)

Docela rád bych věděl, co by asi tak řekl Tom Horn na to, že mu nějaký Kunta Kinte okopčil jméno, a pod heslem Štefan MekKrálovna najdeme ve filmových databázích mimo modrookého plejboje také připáleného ploskonose, který točí filmy velebící kapitána Hnědého Honzu. No, možná by emigroval na Aljašku, nicméně musím říct, že ač jeho jmenovec hrubě překročil povolenou dávku pigmentu, kupodivu se vyhnul obvyklé patetické tryzně za zfetovaného Rodnyho Kinga a bez příkras vytasil sice sýrovou, nicméně syrovou a surovou realitu doby, kdy se ještě Hnědoameričané měli pod bitchem otrokáře jako v bavlně a bavlnu česal výkonný, automatický kombajn BNVŘ (Banda negrů v řetězech). Velmi povedené. Nejeden rasista po tomhle zamáčkne slzu lítosti a půjde si vybít frustraci na pár ťamanech. (13.01.2014)

7/10 - by se člověk podělal, ale tohle je tak suverénně sedmičkovej film, že se nedokážu rozhodnout mezi trojkou a čtyřkou hvězdiček. Nejrač bych ho nechal bez hodnocení. 12 let v řetězech má spoustu dokonale nasnímaných scén a momentů, má hodně dobré herce, má silné téma a má výbornou formální stránku. Škoda jen, že skoro u všech zmíněných věcí je jedno důrazné ALE. Jednotlivé scény jsou fajn a nezřídkakdy dost silné (prakticky všechny ty, v nichž Solomon musí bránit buď sebe, nebo někoho druhého), ale nesvazuje je konzistentní příběh - film navzdory názvu působí jako náhodný sestřih scén z několikaměsíční etapy života otroka. Herci jsou dobří - zejména Fassbender a (zatím) zcela neznámá Lupita Nyong'o, ale monotónně nakrabecené čelo věčně zkroušeného Chiwetela Ejiofora a nominace na Oscara? Téma je silné (zejména jako zpytování svědomí pro US rodáky), ale s pomocí scén, jejichž touha o silný účinek je strašidelně průhledná, se nemusí zrodit stejně silné dílo. Mimoto jsem příliš nepochopil, proč film, který jisté své prvky pojal značně hollywoodsky, odmítá tytéž prvky dořešit (srdceryvné vedlejší příběhy Elizy a Patsy ze scény zcela lhostejně zmizí, přičemž nejsou ani ukončeny, ani neslouží jako katalyzátor příběhu postavy titulní). Jo a hudba - nedávno se propíralo, jak závěrečná scéna filmu Kapitán Phillips vykrádá Zimmerovu skladbu Time ze soundtracku k Inception. No... teď bych skoro přísahal, že Zimmer okopčil onu skladbu z Kapitána a použil jí jako hlavní motiv. A je otravný už po polovině filmu... (02.02.2014)

Bál jsem se patetického litování černochů před sto padesáti lety, udělování políčků svědomí Ameriky a slzopudného kýče plného dlouhých záběrů na vyjedené misky nebohých otroků v době kolalokové obrody, ale dostal jsem velmi záživný film, který jednostranně nefandil "těm svejm", nenudil a dokonale zobrazoval pravděpodobnou skutečnou událost... a to mám rád. Polemiku o lidských rasách nechám na jiných. Film je to pěkný. Poctivý a v neposlední řadě k zamyšlení každého nad sebou samým, zda by vůbec Solomonovu situaci zvládl byť třeba jen na dvanáct měsíců... (29.11.2014)

V některých záběrech nehorázně zdlouhavé, avšak ze široka vzato příliš zkratkovité. 12 let uteče a divák si to v konstrukci děje ani neuvědomí - resp. není to dostatečně věrohodně zaznamenané. Hans Zimmer používá stále stejně vycizelované durové akordy, které střída s molovými ala Inception, akorát namísto robustních syntezátorů tu tentokráte máme jemné smyčce, či klavír. Pár scén je tam neskutečně silných a z hlediska explicitního násilí dosti nekompromisních, Fassbender je ďábel a pár oduševnělých mono/dialogů by se tam taky našlo, ale chybí mi komplexnější výstup/myšlenka. Jako příběh o jednom člověku možná ucházející, jako komplexní oscarová freska selhávající. Bohužel občas McQueen neví co z toho vlastně chce udělat. (02.02.2014)