Plán útěku

Zhlédnuto v kině. Tak na tenhle film jsem se těšil už od doby, co se natáčel pod názvem The Tomb, takže pochopíte, že v kině jsem si ho nemohl nechat ujít. Výsledek mě potěšil. Escape Plan je film, který je svižný, vtipný (většinou chtěně, sem tam i nechtěně) a ve kterém se konečně postaví (společně) před kameru dvě legendy akčního filmu (ne, nepočítám jejich pár minutové setkání v prvním či druhém díle Expandables, navíc ani v té dvojce neměl Arnold tolik prostoru) a musím uznat, že tam ta chemie je. Proto má jediná výtka k tomuto filmu je nesplnitelná, je to spíše takové přání, které jsem měl, už když jsem byl malý kluk, co tyhle týpky žral - tohle mělo vzniknout o takových třicet nebo dvacet let dříve. Prostě 80. či nejpozději 90. léta minulého století oběma pánům slušela více, a kdyby tento film vznikl tehdy, tak by z toho jednak dneska mohla být klasika nad klasiky akčního žánru a hlavně bychom nemuseli přetrpět přítomnost "herce" 50 Centa na plátně (i přes těch pár minut, co tam měl, mě vytáčel, prostě neumí hrát). Jinak nemám, co bych tomuto svižnému béčku, které v mnohých probudí akčního fanouška let minulých, vytkl. 80 %. (03.12.2013)

Plán útěku je po dlouhé době snímek s opravdu zdařilým drajvem. Nicméně funguje hlavně ve své první fázi. Postupem času na povrch vyplouvají čím dál větší scénáristické nesmysly a přihlouplé berličky, a v poslední části se děj zvrhne v nesmyslné pobíhání, kde prim hraje notná dávka štěstí a nikoliv Breslinova intuice. Je to škoda, protože z toho všeho scénáristického balastu se Håfströmovi podařilo vykřesat téměř maximum. A Schwarzeneggerovi ukecaná role vězně v současné době sluší přeci jen víc, než snaha o akčního superhrdinu, která se dá akceptovat je díky nostalgii. (31.08.2014)

Nečekaně zábavná upomínka akcím, které se dnes už netočí (protože dnešní akce jsou dementní úplně jiným způsobem) a také film, v němž se objevuje až něčekané množství známých tváří - vedle dvou ústředních svalovců ve výslužbě např. Sam Neill či James Caviezel. O inteligenci obsahu jako takového je zbytečné spekulovat, jelikož ač vypadá efektně a ohromně sebevědomě, až příliš spoléhá na pofidérní náhodu (tenhle bachař si půjde za tři minuty zapálit a bude tam sedm minut) a typická akční klišé (zbraně hrdinů trefí vždy a všechno, záporáci netrefí ze dvou metrů stodolu). Přesto nedokážu scénář nazvat hloupým, protože film přes bezmála dvouhodinovou stopáž rychle uteče, vytrvale baví a udržuje konstantní napětí. Co na tom, že mu v tom napomáhají ony jalové momenty, spoléhající na náhodu a totální chaos. Co na tom, že jsou jisté zvraty a podzápletky odhadnutelné od samého začátku. Co na tom, že těch několik málo digitálních triků vypadá jak z desetimilionové videoprodukce. Abych nezapoměl, film má dva vrcholy - poprvé, když Arnold v němčině spustí svůj božský žalozpěv (Arnold hraje a je to neskutečným způsobem působivá i vtipná záležitost) a podruhé, když Arnold uzme kulomet a dělá v úžasně přepálené momentce to, co kdysi dělal pravidelně. Fajnová věc, tendlectenc plán. V intencích možností zručně natočená, vtipná a v tom nejlepším možném smyslu devadesátková prča. (28.10.2013)

Jak málo stačí ke štěstí :) Scénář se nechytá ani na první sezónu Útěku z vězení a postupný vývoj má minimum utečeneckých vychytávek (Arnoldovo odvedení pozornosti nicméně vstoupí do dějin). Důležitý je nadhled, fakt, že pánové si to dávají s absolutní lehkostí, Vinnie Jones a James Caviezel dokonale plní záporné škatulky a režie tomu všemu dodává potřebnou dynamiku. Pokoj 1408 se mi od Håfströma líbil víc, ale tam měl režisér k ruce nápaditější scénář. Plán útěku je přímočařejší, než si téma zaslouží, ale všechny to TAK očividně baví, až se baví i divák. Tedy, za předpokladu, že jste na podobných filmech vyrostli a překousnete, že je to "jen" výcuc z výborné stalloneovky Tango a Cash. 70%. (15.10.2013)

Jeden pořád udrží těžký kulomet jak v Komandu, druhý se pořád udrží příčky žebříku jako v Cliffhangerovi, oba pořád udrží moč i stolici. Tak proč ne? Co na tom, že kdyby jste je rozřízli motorovkou, můžete na nich spočítat letokruhy, neboť jsou oba neuvěřitelně dřevění.. Kvalitně obsazený béčkový vláček, do kterého můžete nasednout v jakékoliv stanici. Při úvodním útěku za pomoci čokomléka, Arnieho štýrském blouznění, Slyově těžko uvěřitelné hře na Scofielda zkříženého se Sherlockem Cumberbatche (při které jeho intelektuálně povytažený spodní ret připomíná pouzdro na vysílačku) či finálním útěku, který více než plánem zaváněl improvizací, podobně jako Håfströmova snaha o přiživování novodobého žánru akčních hrdinů, co už dle kalendáře dávno měli vrátit řidičský průkaz a jít do parku hrát pétanque. Jenže nemohu si pomoct, v těch vláčcích z minulého století se člověk cítil tak nějak komfortněji.. Rejpavý spoiler: Kdo viděl Petersenovu Ponorku, asi si dobře pamatuje bledost námořníků bez slunečního světla. Tady však všichni vypadali, že se zrovna vrátili z francouzské riviéry.. (14.08.2014)