Antiviral

Mladý Cronenberg se snaží, ale je vidět, že dost sází na známost svého příjmení. Úvod samotný je za 5*, vizuál je skvělý, atmosféru to má slušnou, ale scénář je neskutečně chabý a celkově mě ten film vlastně zklamal. Z tak úchylného námětu se dalo vytřískat hodně, ale ve finále jsem jenom dostal banální historku, která by vystačila maximálně na středometrážní film. O psychologii postav tu nemůže být ani řeč - jednání hlavního hrdiny člověk nechápe, nic podrobnějšího kromě toho kde pracuje a že i on má tuhle divnou úchylku se o něm taky nedozvíme. Chápu, že to chce do naprosté absurdity odkazovat na fanouškovskou posedlost celebritami, ale proč právě postavy zde ve filmu touží po nemocech celebrit se taky nedovíme. Prostě ten scénář je nepromyšlený, odfláknutý a potenciál tak zůstal trestuhodně nevyužitý. Starý Cronenberg by to podle mě natočil líp. Mladý to natočil pro ten typ lidí, co oblibuje Neon Demona - ty, kteří se chtějí chlubit, na jak artové filmy koukají, ale přitom jsou ty filmy založené jen na atmosféře a nějakou myšlenku nemají. A pokud jo, je strašně jednoduchá. 2* (10.10.2020)

úchylná a zvrhlá satira na posedlost celebritami, která mě sice svým obsahem extra nezaujala, ale vizuál měla zajímavý - svou sterilitou a depresí mi to vzdáleně připomínalo Mechanický pomeranč. Jako poučný příběh ze seriálu Černé zrcadlo by to patřilo k těm slabším, ale ještě by to mělo smysl - samostatně to na mě nezapůsobilo a nemůžu dát ani 3 hvězdy. Ve výsledku mi to přišlo utahané a nijak zvlášť záživné. Navíc bez humoru či nadsázky, jen s důrazem na artovost [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (20.05.2015)

Shlédnout tohle zrovna v době, když doma bojujete až po uši zahleněný se svinskou virózou, je chuťovka par excellence. Každým coulem nesympatický film s trefným satirickým námětem a sterilní formou. Spousta bílé, na které nejlépe vyniká v křečích vykašlaná krev, injekce s herpesovými viry, jezení masa, laboratorně vytvořeného z lidských buněk. Pardon, z buněk obdivovaných celebrit. “Celebrities are not people. They’re group hallucinations.” Antiviral by mě dokázal pobavit v uvědoměle 80-minutové stopáži, ale takhle ne. Bizarní debuty originálních tvůrců mám jinak rád. (14.03.2023)

Přestože patřím mezi ten typ lidí, kteří se v ordinaci raději "nekoukají na jehlu", a se zatnutými zuby a výrazem nakrojeného citrónu v duši putují po prosluněných údolích, širých pouštních pláních či divokých deštných pralesích, prostě někde daleko od injekcí, krve, zápachu dezinfekce a bílých plášťů, pohled na tenhle vizuální skvost jsem si opravdu užil. Lví podíl na tom rozhodně nese Caleb Landry Jones, jehož zrzavé vlasy kontrastují s bílou stejně zajímavě, jako temně rudá životadárná tekutina. Trošku mi to připomnělo pro mě nepříliš povedenou Gattacu, ovšem v daleko více sexy indie kabátku a se zajímavým aktuálním tématem. Občasná hluchá místa Antiviral dohání skvostnou kamerou a perfektními hereckými výkony (zrzek mi skoro až připomněl Michaela Pitta), za mě nelze než rozhodně doporučit divákům s jakýmikoli úchylkami bez rozdílu. 4 a půl* (20.02.2013)

Cronenberg junior se hodně snaží udělat taťkovi radost. A bohužel je to až moc vidět. Až moc to působí jako film, který se snaží někomu něco dokázat. On to z velké části sice zvládá, ale ono "dokazování" až moc přebírá kontrolu nad všemi aspekty. Musí se ale nechat, že atmosféra nemoci, nevolnosti a nezdravosti je skutečně špičková. (22.10.2013)