Enderova hra

SPOILER ALERT! Už dlouho jsem neviděl v kině tak hloupý film, v němž by naprosto nic nedávalo smysl na takové úrovni. A to jsem viděl Po zániku Země. A pozor - minulý týden jsem byl na Kameňáku 4! Proto kašlu na spoilery a všechno vám to prostě řeknu, protože na tom filmu není zajímavého nic než to, jak hrozně je tupý a jak strašně moc tím alespoň mě rozčiluje. Takže si to shrňme. Máme tu bandu hmyzáků, co chce zničit Zemi. Bohužel pro ně a bohudík pro nás jsou ve stylu Dne nezávislosti a Avengers napojení na centrálu, tedy královnu, kterou když Gándhí zlikviduje, celá armáda padá mrtvá a poražená. Čímž se hmyzáci stávají naprosto pominutelnou hrozbou, protože vždy stačí prostě najít královnu a zabít ji - zvlášť když vím, kde se královna (dokonce všechny královny) skrývá a mám zbraň, která dokáže zničit celou planetu a všechny královny jednou ranou. Správně? Špatně! Celá Země od té chvíle žije v hysterickém strachu z návratu hmyzáku, informace o existenci královen se před veřejností tají a Gándhí musí z nějakého důvodu předstírat, že zemřel. Speciální výcvikový program trvající padesát let založený na "šlechtění" dokonalých dětských vojáků (přesně jednoho vojáka a dětí, kteří jsou přesvědčováni, že mají také naději stát se hrdiny, ačkoliv tu jsou podle Harrisonova chování jen proto, aby měl být Asa na koho naštvaný) vyeskaloval v to, že tento nejvyšlechtěnejší generál rozkázal vystřelit na planetu onu superbombu a tím ji zničit. Celý sál velitelů strnul v úžasu, jak k tak úžasné strategii došel. To nevymyslíš! Kde byl Asa během obléhání Stalingradu? Stálo to miliony miliard, tisíce lidí přišlo o život, mnoho dětem bylo ukradeno dospívání. Ale ne, to nevymyslíš! Končí tím film? Jistěže ne. Ukáže se, že Asu už od dob jeho pobytu na měsíční základně, tedy od úplného začátku, volá hmyzácká královna, jež náhodou sídlí vedle ubytoven, kde je Asa (v čem spočívá jeho výjimečnost? Za celý film nepředvede strategické uvažování nad rámec dítěte jeho věku) později na jiné planetě ubytován. Není vysvětleno, jak tato královna věděla, na koho konkrétně z celé základny plné dětí se napojit ani proč tak činí. Asu ale trápí vědomí genocidy, vezme královnu, dá se povýšit na admirála a ve vesmírné lodi vyrazí sám napříč vesmírem hledat jí nový domov. Nezdravý vztah se sestrou zůstal otevřen pro případné hardcore pokračování. Vše by se dalo pochopit, kdyby film fungoval na nějaké další rovině - na osobní, na myšlenkové, na audiovizuální. Tolik skvělých filmů má nesmyslné premisy! Ve všem zde ale převažuje sterilita a hloupost. Každé chování každé postavy je v důsledku směšné, každý pokus o přesah povrchní... nevím, kde brát. Ani co. 30 % (30.10.2013)

Zase si trochu zaherezím. Enderova hra není špatná kniha, ale ani náhodou ji neřadím mezi vrcholná díla fantastiky. I když se mi líbí myšlenka hrdiny spasitele i ničitele zároveň, dle úhlu pohledu, tak si nemohu nevšimnout, že její svět patří mezi ty, jež se bez hlavního hrdiny nepohnou (navzdory mnoha postrkováním v pozadí). Navíc autor jakožto hluboce věřící příliš spoléhá na "dary", na to, co má Ender v sobě od začátku. Veškerý trénink (a zkušenosti) je tak de facto zbytečný (jak správně zmiňuje uživatel kkarx) resp. je jen od toho začít si věřit, ne od toho se něco učit. A já tohle pojetí vyvolených bez skutečného rozvoje a nacházení nového nemám rád. Znovu opakuju, pro mě to není špatná kniha, ale není má oblíbená a nepovažuju jí ani za kdovíjak geniální. No a film. Dějově celkem věrné, i když zjednodušené na kost. To zas tolik nevadí, ale cestou se (kromě Demosthena a dalších věcí) ztratil i zájem o výsledek "hry". Endera jsem viděl příliš málo v interakci s jinými postavami, s Valentinou, Petrou, sotva vidíme Fazolka a Petera, a tudíž jsem vlastně nemohl říct, jaký podle filmařů je (kromě toho, že je samozřejmě geniální a všechno). Na druhou stranu mělo to pěkné momenty, zejména hru s myslí, škoda, že jí bylo tak málo. Výrazní jsou také Ford a Kingsley. O technickém zpracování není třeba obšírně mluvit, stačí, že všechno vypadá jak má. Na víc než na tři to ale pro mne není. (17.09.2016)

Nečetl jsem předlohu, nemám tudíž k látce žádný vztah, ovšem už z trailerů mi bylo jasné, že se mi, minimálně po vizuální stránce, bude Ender's Game líbit. A je to tak. vizuální stránka je naprosto dechberoucí a to bylo to hlavní, co mě odtrhlo od obyčejného až klišoidního příběhu. Ale co, herecké výkony, zejména Asy Butterfielda, mě velice mile překvapily a Harrison Ford po delší době nevypadá znudeně a snaží se. Mně to stačilo, blu-ray na 152cm tv mě totiž naprosto dostalo...82% (01.02.2014)

Tohle je trochu osobní záležitost, protože jsem četl nejen hlavní Enderovu sérii, ale také paralelní příběhové linie, takže mi je svět Endera, Fazolka a dalších blízký. I proto musím odhodit klasické fanouškovské růžové brýle a nehledat zbytečné rozdíly oproti předloze (to třeba ve zkratce na konci komentáře). Zfilmování Enderovy hry se jednoduše povedlo, převedlo román s několika vrstvami vyprávění do smysluplného a funkční celku. Ano, je to chladný film. Ano, musíte přijmout jeho pravidla, hlavně děti-velitele. Ano, není to typický mainstream, a právě proto chtělo výsledné ztvárnění filmu od Hooda a dalších zúčastněných velkou odvahu. Spektakulární momenty (bitvy, bitevní sál, simulátor, ten je jak mé vysněné hraní počítačových her jako byl Homeworld nebo Starcraft:)) jsou střídány intimní rovinou vyprávění (rozhovory důstojníků, "hra"). Scény se rychle střídají, příběh se odvíjí až nečekaně rychle a s postavami se nedokážete pevně sžít, takže pro vás vlastně zůstává důležitý jen Ender a Graff, na ostatní tu prostě není místo. Na jednu stranu je to krok směrem k divákovi, který nechce vidět tří hodinovou cestu do duše dětského velitele, ale současně tu chybí propojení postav, jejich vzájemná hlubší interakce a pochopení (především vztah Endera a jeho sourozenců). To je právě hlavní mojí výtkou k filmu, že neustále utíká směrem dopředu, děj není časově upevněn (ztrácíte pojem o čase, jak byl dlouho Ender u mloků? U draků?) a jako by divák přicházel o nějaké vnitřní spojitosti (vynechané další příběhové linie a vnitřní vazba postav na autoritu Wiggina - trénink draků). Do dvou hodin ale nešlo dostat všechno a to hlavní, to hlavní ve filmu je. Díky za to i tou poslední hvězdičkou v hodnocení, kterou bych jinak asi vynechal. PS: doporučuji knihu, vlastně minimálně první dvě, protože pro mě je Mluvčí za mrtvé ještě lepší než Enderova hra, jen o jejím zfilmování pochybuji opravdu hodně... PPS: teď počkejme deset let, než svět bude připraven na Mluvčího za mrtvé (a následnou Xenocidu) a herci dorostou do svých rolí:) (04.11.2013)

Snaha o sdělení příliš mnoha věcí na příliš malém prostoru. Nabízela by se spíše třídílná minisérie po 90 minutách (pasáž na Zemi, základní výcvik, velitelský tábor), kde by byl vývoj hlavní postavy pozvolnější, propracovanější a tím uvěřitelnější a celkově by film nebyl natolik zkratkovitý. Každopádně první polovina je téměř bezchybná až na zminěný vývoj Enderovy postavy. Zlom, po kterém Enderova hra začíná upadat do průměru, nastává v momentě stanovení první deadline, kde konkrétnost útoku na Zemi odebírá vyprávění jakousi auru bezčasí, kterou jsem kvitoval s povděkem. Ačkoli se v rámci mainstreamu pro náctileté jedná o překvapivě inteligentní a komorní film, kde otevřený závěr vyzývá k sequelu, tak jednoznačný komerční neúspěch (film se při rozpočtu 110 milionů dolarů s tržbami 125 milionů sotva zaplatil) dalšímu dílu nejspíše zavřel dveře. (16.06.2015)