Enderova hra

Adaptace čtenáři, cenami i časem prověřeného prologu k jedné z vůbec nejlepších literárních sci-fi (ano, myslím Mluvčí za mrtvé). Předloha pracuje s čistě dospělými nadčasovými tématy, na která je pro větší mrazivý účinek nahlíženo skrze děti (takový Pán much ve vesmíru) a ke cti autorům nesporně slouží, že se snaží o to samé. Problém je, že se o to právě pouze a jen snaží. Ovšem všudypřítomná osekanost a v důsledku toho jednorozměrnost postav i absentující větší proniknutí pod Enderovu kůži tomu zabraňují. Navíc se tu po celou stopáž bije rozpor dvou přístupů; věrné chladně odosobněné komorní adaptace "o něčem" a divácky vděčných pestrobarevných pozlátkových scén utočíčích na první signální. A to k sobě neštymuje. (30.10.2013)

Čekala jsem přímočarý, na emoce hrající film o záchraně Země, dostala jsem promyšlené, propracované, inteligentní dílo, které mezi všemi vojenskými simulacemi nenápadně naťukává takové myšlenky jako je Kantův kategorický imperativ (máme právo využívat jiné jen jako prostředky k dosažení cíle?), pre-emptive strike (můžeme zaútočit jako první jen proto, že nechceme čekat, až nepřítel napadne nás?) i teorie mezinárodních vztahů (Harrison Ford jako jasný realista Morgenthauova typu). A americký velkofilm, na kterém by se dalo ilustrovat hned několik politických a morálních konceptů? To se moc cǎsto nevidí. (31.10.2013)

Spíše slabší sci-fi podívaná, která svým příběhem a pojetím musí zajmout zejména diváky ve věku 12-17 let. Neříkám, že mě Enderova hra nebavila, ale podruhé bych si ji určitě nepustil. Nejen proto, že moc nemusím snímky, v nichž je hlavní hrdina dítě (a je vskutku geroj, akční hrdina), ale také z důvodu, že je téměř celý průběh příběhu značně průhledný. Neotřelá pointa však potěší. (08.06.2017)

Milí Jůheláci, vracím se k systému očekávání - zhodnocení, které se mi tak krásně neosvědčilo při olymp/pyjskýh gejmech. Ten Endrůf gejm je v knižní podobě docela spektakulární počin, natažený od vyvrhnutí pindi na svět až kamsi po ležatou osmičku. S roztomilým humáčnistickým přesahem...... ba dokonce až entomologickým, ha! Po přečtení několika vrchních a povrchních komentářů mám podezření, že film se od podobných zbytečností spokojeně oprostil a má za cíl dodat pubíkům další usínací fantazii, v níž ovládnou svět, zachrání tu nejkozatější spolužačku před úlisným pedouchem, co by jí rád zprznil, aby jí následně prznili sami a to tak snaživě, až se jim beďárky na rosolovitých prdelích změní v eruptující kráterky (my, odpovědní starci, takto již dávno nesníme, ne ne ne a ne! Necháváme si zdát o zaplacených složenkách či o tom, jak nás vrcholový menežment vyznamenává před nastoupenou administrativou, ve spešlově případě dílnou). Tak schválně. === Film poměrně logicky zjednodušuje knižní děj, psychologická stránka Enderova rozvoje je značně potlačena, stejně jako progres komunikace mezi ním a přerostlou žouželí. Což je škoda, přeškoda. I tak jsem nucen konstatovat, že dobrý, vole! Pokud by Hoodovo dílo přivedlo byť jen procento adolescentních diváků ku Cardově sérii, místo, aby louskali obrýlená Bradavičnatá prasátka, stříknu radostí do textilu. Závěr doslova pláče po pokračování, zde jsem však skeptičtější, než ona Šádvelovo panna ohledně úspěšného ,,vystoupání na vrchol", a to bez ,,vedení" někým, kdo není absolutní mongol. Další díly Enderovy ságy ani zdaleka nenabízí tak akční prostředí (leda, že by došlo k uhnutí do Stínové série), to je totiž upozaděno úvahami o transcendentálnosti mezidruhové Solidarnośći. Nevím nevím, jestli se tohle holýúd odhodlá zaplatit. (15.03.2014)

Uplácat ze zajímavé, poměrně drsné a psychologicky namakané předlohy Hostitelské Stmívání v Bradavicích může jen naprosté, nekulturní hovado. A povedlo se! Dvanáctiletí smradi zase mohou do kina bez dozoru, Majer s Metrem a Godvynem si namažou macatější vrstvu jeseteřích jiker na macesy, protože skvěle zacílili, já jen hodím kosu z Májky a už teď hrůzou nespím, až začnou restartovat a přizpůsobovat assbookové mentalitě třeba Vetřelce. Taková náctiletá Riplyjová, osudově zamilovaná do vetřelčí matky, co se množí tak, že rozsévá mezi lidmi Amorovy čípky a pak jim z pupíků vylétávají růžové bublinky s ňuňu mimozemskými štěňátky, to bude čtvrtý jezdec filmové apokalypsy, já se na to vyseru úplně a půjdu raději zamořit nějaký knižní web. (08.11.2013)