Enderova hra

Čekala jsem přímočarý, na emoce hrající film o záchraně Země, dostala jsem promyšlené, propracované, inteligentní dílo, které mezi všemi vojenskými simulacemi nenápadně naťukává takové myšlenky jako je Kantův kategorický imperativ (máme právo využívat jiné jen jako prostředky k dosažení cíle?), pre-emptive strike (můžeme zaútočit jako první jen proto, že nechceme čekat, až nepřítel napadne nás?) i teorie mezinárodních vztahů (Harrison Ford jako jasný realista Morgenthauova typu). A americký velkofilm, na kterém by se dalo ilustrovat hned několik politických a morálních konceptů? To se moc cǎsto nevidí. (31.10.2013)

Je úplně jedno, že lecos z knihy zmizelo - šedesátihodinového filmu, jenž nevypustí ani písmenko, se v kinech prostě nedočkáme. Důležité je, že zase jednou někdo dokázal natočit film, jehož obsah není hloupý, není za každou cenu morálně korektní a nabízí nástin několika kontroverzních myšlenek. Na poli soudobých blockbusterů v podstatě malý zázrak (ačkoliv Enderova hra není zrovna případ typického blockbusteru). Herci dost dobří, navrch bombastická hudba. To je zhruba všechno, co bych k Enderovi chtěl říct - jen ještě dodám, že vyčítat tomuto filmu rating a obviňovat ho z podbízivé líbivosti je tentokrát skutečně volovina a ignorantství. V přímém souboji kontroverzních "her" pro mladé poráží Ender ty Hladové s jasným přehledem. (10.11.2013)

Ender, chlapec obdarovaný mimoriadnymi schopnosťami určenia stratégie boja je odvedený od svojej rodiny, aby v špecializovanej "armáde" pre talentované "deti" dotiahol svoje prednosti k dokonalosti. Ľudstvo čaká krutý boj s mimozemskými bytosťami zvanými "Termiti", v ktorom by mal "vyvolený" Ender zabezpečiť víťazstvo. Podarí sa mu zabrániť invázii? Dobrodružná sci fi rozprávka pre teenagerov. Napriek tomu, že pár efektov skutočne zaujalo a záver pomerne prekvapil, predsa len, fanúšikov si tento film nájde najmä v nižšej vekovej kategórii. (23.02.2014)

Knížku jsem četl a musím směle prohlásit že to byl dost možná nejlepší sci-fi román, který se mě kdy dostal do ruky (a že jich bylo). Dneska již nečtu, koukám místo toho na filmy. Nevím přesně v čem se lišila kniha od filmové verze, ale rozdíly tam zcela jistě jsou. Samozřejmě jsem byl na film moc zvědavý a těšil jsem se. Těžko soudit jak by vypadal kdyby vzniknul před nějakými 10 lety namísto v roce 2013. Zcela určitě by byl jiný. Nicméně, už jen fakt že si někdo dal tu práci a podle skvělé předlohy natočil příběh, který se dostane opět do širšího podvědomí je chvalihodný. Měl jsem poměrně značné obavy z hlavního hrdiny, kterého hraje kluk z Huga (ukázaly se jako liché). Příběh je dostatečně poutavý a zcela určitě bych byl rád, kdyby vzniklo pokračování, protože Enderovou hrou celá sága o geniálním stratégovi nekončí. 75% (14.02.2014)

SPOILER ALERT! Už dlouho jsem neviděl v kině tak hloupý film, v němž by naprosto nic nedávalo smysl na takové úrovni. A to jsem viděl Po zániku Země. A pozor - minulý týden jsem byl na Kameňáku 4! Proto kašlu na spoilery a všechno vám to prostě řeknu, protože na tom filmu není zajímavého nic než to, jak hrozně je tupý a jak strašně moc tím alespoň mě rozčiluje. Takže si to shrňme. Máme tu bandu hmyzáků, co chce zničit Zemi. Bohužel pro ně a bohudík pro nás jsou ve stylu Dne nezávislosti a Avengers napojení na centrálu, tedy královnu, kterou když Gándhí zlikviduje, celá armáda padá mrtvá a poražená. Čímž se hmyzáci stávají naprosto pominutelnou hrozbou, protože vždy stačí prostě najít královnu a zabít ji - zvlášť když vím, kde se královna (dokonce všechny královny) skrývá a mám zbraň, která dokáže zničit celou planetu a všechny královny jednou ranou. Správně? Špatně! Celá Země od té chvíle žije v hysterickém strachu z návratu hmyzáku, informace o existenci královen se před veřejností tají a Gándhí musí z nějakého důvodu předstírat, že zemřel. Speciální výcvikový program trvající padesát let založený na "šlechtění" dokonalých dětských vojáků (přesně jednoho vojáka a dětí, kteří jsou přesvědčováni, že mají také naději stát se hrdiny, ačkoliv tu jsou podle Harrisonova chování jen proto, aby měl být Asa na koho naštvaný) vyeskaloval v to, že tento nejvyšlechtěnejší generál rozkázal vystřelit na planetu onu superbombu a tím ji zničit. Celý sál velitelů strnul v úžasu, jak k tak úžasné strategii došel. To nevymyslíš! Kde byl Asa během obléhání Stalingradu? Stálo to miliony miliard, tisíce lidí přišlo o život, mnoho dětem bylo ukradeno dospívání. Ale ne, to nevymyslíš! Končí tím film? Jistěže ne. Ukáže se, že Asu už od dob jeho pobytu na měsíční základně, tedy od úplného začátku, volá hmyzácká královna, jež náhodou sídlí vedle ubytoven, kde je Asa (v čem spočívá jeho výjimečnost? Za celý film nepředvede strategické uvažování nad rámec dítěte jeho věku) později na jiné planetě ubytován. Není vysvětleno, jak tato královna věděla, na koho konkrétně z celé základny plné dětí se napojit ani proč tak činí. Asu ale trápí vědomí genocidy, vezme královnu, dá se povýšit na admirála a ve vesmírné lodi vyrazí sám napříč vesmírem hledat jí nový domov. Nezdravý vztah se sestrou zůstal otevřen pro případné hardcore pokračování. Vše by se dalo pochopit, kdyby film fungoval na nějaké další rovině - na osobní, na myšlenkové, na audiovizuální. Tolik skvělých filmů má nesmyslné premisy! Ve všem zde ale převažuje sterilita a hloupost. Každé chování každé postavy je v důsledku směšné, každý pokus o přesah povrchní... nevím, kde brát. Ani co. 30 % (30.10.2013)