Zátah 2

Po temné, brutální a krvavé přesilovce v omezeném prostoru se přesouváme do neméně brutální a krvavé mafiánské gangsterky. Příběh je i nadále přímočarý a je škoda, že mezi Ramou a Ucem nestihne vypučet pořádné přátelství, ale i tak to šlape, je to napínavé, polidštění i nepolidštění záporáci jsou fajn a přestože je Rama nudně správňácký, držíme mu palce, aby se úspěšně prokopal všemi těmi dechberoucími bitkami a hlavně pekelným finále. (10.07.2014)

I vy lumpíci, opálení až do žluta, vy jste mi ale dali. Kromě toho, že se mi pletete (a já pak nevím, komu vlastně držet palcáty), se vám ve druhém díle zadařilo zrealizovat i rafinovanou zápletku, takže v tom mám mrdník větší než stokorunová šlápota v tělesných prohlubních. Pořád se moc fikaně bacáte a pošťuchujete, o to nic, avšak kouzlo prvotní pecky řádně vysublimovalo. Ponaučení pro mě - nevstupovat do služeb policií rozvojových států. Serou na řadové členy stylem sloním. Rada tvůrcům točeb všelikých - neobsazujte toho kreténa, co hrál mafíkovo synka. Nikdy. Nikam. Ani do animáků! (22.09.2014)

To co je Nelítostný souboj pro kriminálky, to co je Temný rytíř pro komiksárny, to co je Tenkrát na Západě pro westerny či co je Osvícení pro horrory, tak přesně to je Raid 2 pro kontaktní akčňáky. Tedy žánrovka, která boří hranice "pokleslého" žánru. To co je na druhém dílu nejvíce překvapivé je děj. Ano skutečně děj, který minule nesloužil ani jako nutná výplňková vata; čistě z toho důvodu že raději zcela absentoval. Nyní tu je a rovnou takový, který by obstál i bez veškeré té vymazlené akční složky. Tentokrát totiž jde o rozmáchlou nekompromisní špinavou gangsterku hongkongského střihu, která dá vzpomenout na Volavku a podobné a v níž fungují motivace i emoce. Každopádně většina si to pustí stejně kvůli akční stránce. Na té je potěšující, že i přes veškerou neuvěřitelně ambiciózní (a řádně gore) intenzivní choreografii, nevídané davové scény i vypjaté bitky "z očí do očí", tak řádně bolí (postavy i diváka; speciálně pak finální souboj v běloskvoucí kuchyni) a je bez jakýchkoli obezliček; žádné tvrďácké hlášky či nadsázka, žádná rozklepaná kamera jdoucí ruku v ruce s kulometným střihem zakrývající nedostatky a nedopadlé rány, žádné dráty a okaté CGI, vše pěkně přehledně na dlouhé (ale opravdu dlouhé) záběry. Takže tam, kde mnohé scény v poněkud jednotvárné jedničce sice stály samy o sobě za vícenásobné shlédnutí, tak tady stojí za opakované shlédnutí rovnou celý dvouapůlhodinový snímek. A to je u filmu, kde se hlava nehlava mlátí kdekdo kde s kým to vůbec největší možné doporučení. (21.06.2014)

Samozřejmě že se jedná o velmi podařený snímek, nicméně přiznávám, že chvalozpěvům o nejlepším akčním filmu všech dob zcela nerozumím. Respektive se domnívám, že fanoušci oceňují zejména brutalitu a přehledné souboje postavené zejména na obdivuhodných výkonech "herců" (v době, kdy už je hongkongský akční film poněkud za zenitem a akce v nekrvavých hollywoodských blockusterech stojí na kulometném střihu, to přeci jen určité osvěžení je). Vedení kamery je často velice efektní (hlavně v momentech, kdy je její pohyb motivován pohybem postav a jejich údery nebo při automobilové honičce v závěru), ale nijak výjimečným způsobem druhý Zátah natočený není. Stejně tak opěvovaný příběh se mi jeví jako dosti jednoduchý, přímočarý a neoriginální. Důraz na jeho vyprávění u mne navíc vedl spíše k nižší intenzitě okamžitého zážitku než mi dokázal poskytnou první díl, v němž se hrdina musel (doslova) prát stále s novými a novými hrozbami. (11.07.2014)

Tak jsem to právě dokoukal a první, co mě napadá říct, je: Pozemšťane, masakr cen... Nejsem nijak moc zatíženej na kontaktní akční filmy, ale musím říct, že posledních 40 minut je něco - hm, rozhodně dlouho neviděného. Z děje samotného tedy upřímně nijak neulítávám, holka s kladívky a její přítel s bejsbolkou jsou taková trochu směšná (a to fakt až na hranici trapnosti) komiksová vložka, která nabourává zjevnou snahu působit v rámci možností realisticky, ale závěrečná část počínající automobilovou honičkou hodně napravila a její choreografie mi místy skutečně brala dech. Přesto jednička byla ve své jednoduchosti intenzivnější. Ale stejně když už, tak mám radši realistické věci typu Kuro-Obi. (27.06.2014)