V domě

Myšlenka dobrá a docela dlouhou dobu se Ozonovi dařilo držet mě v nejistotě a kde končí pravda a začíná fantazie jsem prakticky nevěděl až do konce. Dalším plusem jsou herci v čele s představitelem učitele, který pro mě byl největší hereckou hvězdou filmu. Zpracování jako takové bohužel za námětem a castingem pokulhává a vytříbené dialogy mezi kantorem a žákem střídají často nic neříkající rozhovory stalkerových obětí. Chápu, že ty obrazy ze života rodiny měly ukázat, co je to vlastně za lidi, ale podle mě se jim to příliš nepovedlo. Někde mezi tím je osobní život učitele, který střídá slabší a silnější okamžiky.Zpracování, stejně jako konec, bych si dokázal představit jinak, ale ke konci vládla spíš spokojenost, takže 60% (12.01.2015)

Na film mě nalákal samotný obsah. Je to jeden z těch poutavých, kdy přemýšlíte, jestli to je nebo není skutečné. Jaký má Claude záměr? Jaký má záměr scénárista? Je Claude manipulátor? Nebo je profesor manipulátor? Ke konci trochu ztrácí šťávu – nebo to je moje ospalost (s filmem nijak nesouvisejkící)? Možná trochu nadhodnocuju, ale za to přemýšlení a lehké sexuální napětí. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh **** | hudba *** | humor ** | akce - | napětí * | pustil bych si znova *** (13.01.2014)

Jen tak na úvod se musím prostě vyjádřit k uniformám. To by ani jinak nešlo. Opravdu osobně nechápu to stanovisko k zavádění uniforem. To, že všichni budou oblečeni stejně, vůbec nijak neovlivní jak se budou žáci vnímat navzájem. Ti z nižší vrstvy budou pořád uzemňováni těmi z vyšší. Naopak ti z nižší kromě svého oblečení musí ještě utratit prachy navíc za uniformu a ti z vyšší, si ji stejně můžou doplnit drahými doplňky. Naopak si myslím, že se tím utlačuje utváření osobnosti a vlastního stylu, nikoliv, že se tím naučí nějaké disciplíně a solidárnosti. Jinak hned na začátku vás chytne ta heroická hudba, jako stvořené pro nějaký postapokalyptický kraťásek. Naprosto skvěle se stupňujicí drama, kdy opravdu nevíte, jak to dopadne. Nevíte, co je pravda a co už je fikce či jeho bujná fantazie. To všudypřítomné sexuální napětí je také uchvacující a podněcuje řadu myšlenek. Bylo to čím dál tím zajímavější, třeba když už se v rámci příběhu objevil i Germais v jejich domě při jejich rozhovoru jako posluchač a kritik Clauda. Ta hudba byla prostě perfektní (ano napíšu o ní ještě jednou), taková ta, co vám nahání husí kůži, jakože teď se něco stane. A jako poslední musím zmínit, jak mě uchvacoval ten typický pohled a celkový výraz Clauda. Nevím, jak bych ho popsala, nemůžu pro něj najít to správné slovo. Takový ten hajzlíkovský, mazaný, záškodnický, vysmívající se, vypočítavý, takový ten, jakože vím, co teď chci a taky to dostanu a ty se jen koukej.... no prostě byl dokonalý. Jasných 5*. (01.03.2014)

Tenhle nevšední film mě vtáhl od prvních minut a fungoval na mě díky napínavému ději a prakticky neustále přítomnému humoru jako komedie i drama, nepostrádal v sobě také jisté mysteriózní tajemno a současně i cosi zneklidňujícího, co by mohlo spolu s tématem sledování ještě víc oddůvodnit i zařazení do thrilleru. Od režiséra Ozona jsem už pár zajímavých kousků viděl, přičemž V domě bych se určitě nebál považovat za jeden z jeho nejlepších, a Fabrice Luchiniho jsem si už oblíbil díky jiné osobité „dramatické komedii“ ze stejného období S Molièrem na kole, která tu pro mě sice zůstala nepřekonána, ale i tady jsem si mohl Luchiniho hodně užít a obdivovat jeho civilní herectví s nenucenou komikou a krásným přednesem libozvučné francouzštiny navrch. Dlouho to vypadalo z mé strany na plné hodnocení, ovšem v poslední třetině film jakoby občas začal ztrácet na šťávě. Nevadilo by mi možná ani to přesunutí do paralelní imaginární fikce, kdy divák náhle zaskočen jen tápe, co se to najednou přesně děje a u některých podivných scén tu není spočátku jasné, zda se jedná o pokračování reality nebo představy (což mi zde tím vyústěním se zamotáním hlavy divákovi trochu připomnělo některé filmy Davida Lynche... v dobrém :)). Spíše mě ono rozebírání vztahových vývojů Claudea k Esther i mladému Raphovi v tolika paralelních variacích už trochu začalo v některých scénách mírně nudit a celkově brzdit až doposud velmi dobře plynoucí tempo. Samotný závěr, zde tolik rozporuplně přijímán, mě však s nadhledem potěšil a dle mého názoru se povedl. [85%] (26.03.2022)

Voyeurismus, narcisismus, provokace. 1) Na rozdíl od mnoha kolegů - komentátorů mi nevadí lehce rozmazaná hranice mezi skutečností a fikcí. Přijde mi, že je to vlastně jedno. Zaujalo mě něco jiného - motivace hlavních postav._____ 2) Spoiler. Učitel Germain, vyhořelý spisovatel, odhalí nový talent a rozhodne se ho pěstovat._____ Nebo působí jeho latentní homosexuální sklony?_____ Taky si možná hledá náhradu za syna, kterého nemá._____ Konec snímku navíc naznačuje, že jde také o silný pocit osamění, který v Claudově přítomnosti jakoby mizel a rozplýval se. No budiž._____ 3) Spoiler. Claudova motivace je čitelná méně. Očividně nechtěl zjistit, co na jeho práci řekne zkušený učitel, možná byl zpočátku jen trochu zvědavý._____ Opět se primárně nabízí homosexualita._____ Krátký záběr s Claudovým otcem dává tušit cosi nerealizované v jejich vztahu. Syn hledá otce?_____ Mladík je především silný manipulátor, "skvěle" ovládá svého kamaráda, postupně celou jeho rodinu i svého učitele. Ale zase mi chybí ta aristotelovská prapříčina jeho chování. Patologický manipulátor? Manipulace pro pocit síly, vítězství, dominance? Těžko říci._____ 4) Spoiler. Film lze vnímat i jinak. Student Claude není příčinou, ale jen spouštěčem událostí, které dokonale rozvrátí (dosti mizerný, třeba podotknout) učitelův život. Oba protagonisté si to v závěrečné scéně uvědomí a smířlivě hledí do budoucnosti._____ 5) 45letý scenárista a režisér, otevřený homosexuál François Ozon je nepochybně filmařská osobnost, i když jeho dílo nebude vyhovovat každému. No jak by mohlo? Příliš intelektuálské, příliš nejednoznačné, příliš gay._____ 6) 23letý kapku vyhublý, ale i tak přitažlivý Ernst Umhauer (talentovaný student Claude) byl pro mne nejzajímavější postavou a určitě se podívám na jeho další snímky. (14.06.2019)