V domě

Extrémně chutný, sofistikovaný film srovnatelný se scenáristickými hříčkami Woody Allena nebo Charlieho Kaufmana. Jednotlivé úrovně a metaúrovně příběhu se vzájemně proplétají a ovlivňují, hrdinové se postupně začínají dusit v husté šťávě svých egoistických ambicí až nakonec dospějí do fáze, kdy jsou úplně všichni odhaleni jako krásně nechutní, poutavě trapní sobci. Poslední třetina sice trochu zbrzdila úspěšně rozjetou zápletku, ale elegantní konec to vše vrchovatě vynahradil. Mňam. (08.07.2013)

Voyeurismus, narcisismus, provokace. 1) Na rozdíl od mnoha kolegů - komentátorů mi nevadí lehce rozmazaná hranice mezi skutečností a fikcí. Přijde mi, že je to vlastně jedno. Zaujalo mě něco jiného - motivace hlavních postav._____ 2) Spoiler. Učitel Germain, vyhořelý spisovatel, odhalí nový talent a rozhodne se ho pěstovat._____ Nebo působí jeho latentní homosexuální sklony?_____ Taky si možná hledá náhradu za syna, kterého nemá._____ Konec snímku navíc naznačuje, že jde také o silný pocit osamění, který v Claudově přítomnosti jakoby mizel a rozplýval se. No budiž._____ 3) Spoiler. Claudova motivace je čitelná méně. Očividně nechtěl zjistit, co na jeho práci řekne zkušený učitel, možná byl zpočátku jen trochu zvědavý._____ Opět se primárně nabízí homosexualita._____ Krátký záběr s Claudovým otcem dává tušit cosi nerealizované v jejich vztahu. Syn hledá otce?_____ Mladík je především silný manipulátor, "skvěle" ovládá svého kamaráda, postupně celou jeho rodinu i svého učitele. Ale zase mi chybí ta aristotelovská prapříčina jeho chování. Patologický manipulátor? Manipulace pro pocit síly, vítězství, dominance? Těžko říci._____ 4) Spoiler. Film lze vnímat i jinak. Student Claude není příčinou, ale jen spouštěčem událostí, které dokonale rozvrátí (dosti mizerný, třeba podotknout) učitelův život. Oba protagonisté si to v závěrečné scéně uvědomí a smířlivě hledí do budoucnosti._____ 5) 45letý scenárista a režisér, otevřený homosexuál François Ozon je nepochybně filmařská osobnost, i když jeho dílo nebude vyhovovat každému. No jak by mohlo? Příliš intelektuálské, příliš nejednoznačné, příliš gay._____ 6) 23letý kapku vyhublý, ale i tak přitažlivý Ernst Umhauer (talentovaný student Claude) byl pro mne nejzajímavější postavou a určitě se podívám na jeho další snímky. (14.06.2019)

Naozaj zaujímavý film založený na slovách a dialógoch. Herci veľmi presvedčiví. Ako tu už niekto spomenul, keď prižmúrim oči, pripomína mi to tak trochu ukecaného Woodyho. A zase raz výborná muzika ... http://www.youtube.com/watch?v=lq8ZjgQQue4 (01.11.2013)

Myšlenka dobrá a docela dlouhou dobu se Ozonovi dařilo držet mě v nejistotě a kde končí pravda a začíná fantazie jsem prakticky nevěděl až do konce. Dalším plusem jsou herci v čele s představitelem učitele, který pro mě byl největší hereckou hvězdou filmu. Zpracování jako takové bohužel za námětem a castingem pokulhává a vytříbené dialogy mezi kantorem a žákem střídají často nic neříkající rozhovory stalkerových obětí. Chápu, že ty obrazy ze života rodiny měly ukázat, co je to vlastně za lidi, ale podle mě se jim to příliš nepovedlo. Někde mezi tím je osobní život učitele, který střídá slabší a silnější okamžiky.Zpracování, stejně jako konec, bych si dokázal představit jinak, ale ke konci vládla spíš spokojenost, takže 60% (12.01.2015)

Tohle je snad ten nejvoyeurstičtější film co jsem kdy viděl. Claude chodí doučovat jednoho svého spolužáka k němu domů, aby mohl co nejpodrobněji sledovat život jeho a jeho rodiny, zatímco o tom píše "slohy" svému třídnímu učiteli, který ho zase doučuje v psaní a který je jeho detailním příběhem o oné rodině natolik fascinovaný, že chce, společně se svojí ženou, znát další a další pokračování, přičemž vůbec není jisté, kolik z toho je skutečnost a kolik z toho si Claude domyslel. A tahle hra na to, co vlastně je realita a co fikce, je uplatňována i na diváka. Není to ale zajímavé jenom tím - má to taky dobře napsané postavy, neustále to graduje a napíná odhalováním motivu, o co vlastně Claudovi jde a odehraje se tu i dost zajímavých zvratů (SPOILER ačkoli tu homosexualitu Rapha ml. tam Ozon přidal celkem na sílu KONEC SPOILERU) a ačkoli si to v poslední třetině neudrží tu neskutečně podmanivou atmosféru, i tak mě ten film hodně bavil a zároveň napínal tolik, jako už dlouho nic. A líbil se mi i ten konec, ačkoli mi jeho pointa byla dost jasná už po pár prvních minutách. Navíc tu je i překvapivě dost humorných scén (a u  jedné jsem dokonce dostal záchvat smíchu), které s celou zápletkou překvapivě dlouhou dobu dost dobře ladí. Měl bych i pár určitých výhrad ke scénáři a k celkovému vedení příběhu, nicméně i tak se mi tenhle Ozonův film (společně s Pod pískem) líbil z celé jeho tvorby nejvíc a popravdě jsem už teď dost zvědavý, co mezi jeho filmy ještě objevím. Snad mě zase nebudou čekat šílenosti ve stylu Sitcomu nebo průměrné prázdnoty ve stylu Bazénu... 4* (26.03.2022)