Na hraně zítřka

Vzhledem k pointě je logické, že se Tomovi stále vrací čas, který prožil do jednoho konkrétního dne a hodiny, ale mě to hrozně moc nudilooo. Toho opakování a vracení se bylo na můj vkus fakt příliš. Sci-fi složka fajn, ale přebila to všechno nuda z té jeho neustále se opakující časové smyčky dokud se neposunul v ději dál a dál až na samý konec. Přece jenom ale na mě ten zbytek toho zajímavého a akčního zapůsobil natolik, že budu v hodnocení velkorysá. 3,5* (11.08.2014)

Na Hromnice vstanu a opařím se bordelem z vesmíru. Kdybych já byl stosedmdesáticentimetrovým scientologem a mohl si střihnout několikadenní reparátní opakovačku s neodolatelnou slečnou Emílií Tupou, vysral bych se okamžitě na všechny lidožravé mimozemské brouky, frajersky se opřel pravou rukou o nejbližší zeď, pravou nohu ležérně přehodil přes levou, zkušeně si odfoukl z čela imaginární melírovanou patku, sjel ji uznalým pohledem chovatele klisen a zkusil bych pro začátek s donchuánským úšklebkem samolibou pózu testosteronového klátiče: „Ahoj prdelko, zamrdáme?“ „Jdi do prdele, verbale!“ Hm, tak tudy ne, rána do hlavy, restart. Takže opačný extrém. Trémou svěšená ramena, prsty obou rukou nervózně přejíždějí přes palce až ke zpoceným dlaním, pohled nesměle fixuje špičky u nohou díky poraženecky svěšené uhrovité hlavě, třaslavá, zadrhávající fistule patřící otylému panici: „Dododobrý den, papapapaní Bluntová, momomohl bych vám, proproprosím, sáhnout na pppprso …. nenenenene, chci říct pppprst?“ „Odpal, leštile!“ Zase špatně, rána do hlavy, restart. Je čas vytáhnout těžší kalibr. Pohledem plným nešťastně nenaplněné touhy v němž se ještě stále zračí odlesky pohasínajících ohňů té spousty čarovných potlachů znějících něžnými a tolik citlivými songy bratrů Nedvědů se vpíjím do jejich blankytně modrých očí a zasněným, jemně modulovaným vokálem nenapravitelného romantika řku: „Emílie, drahá, pojď se mnou ruku v ruce kráčet vlahým letním podvečerem vstříc počínajícím červánkům, posledním planoucím slzám umírajícího slunce, a toužit, ať zítřek už nikdy nenastane!“ „Pojdi, mrzáku!“ Ups, opět vedle, rána do hlavy, restart. Tak ještě jeden zoufalý pokus. Kostkované kalhoty s puky, šik střižené sáčko krémové barvy, bílé ponožky směle vykukující z černých mokasín od Bati. Světácky smekám slamák, odhaluji černě dobarvované, pečlivě nagelované skráně a sugestivně úlisným hlasem kolonádního obšousta se z pod pěstěného kníru táži: „Slečno Emilko, zdalipak jste již někdy zkoušela pít Vincentku v leže a nahá?“ „Vrať se do hrobu, debile!“ A je to. Arzenál kompletně v hajzlu, nula skolených. Rána do hlavy, restart. „Kurva, já už teda fuckt nevím! Tak víš co, vyliž si jí sama, krávo nafrněná!!! Já jdu zatím sejmout ty červy.“ Výborný, zábavný film, plný plnotučných časomanipulativních vychytávek a Emilka by si ani nemusela sundávat to brnění! (11.07.2014)

Emily Blunt je krásná a její physique na mě velmi zapůsobila - takhle má vypadat žena bojovnice, ne jak to filmaři většinou odbývají, že dají modelce kopí a je good to go. Ale jinak bulšit, na který jsem se nebyla schopná napojit. Když nejsou schopní vygenerovat žádný strach o postavy, nemůžu ocenit ani závěr a spíš si připadám, jako kdyby mě někdo dvě hodiny fackoval a u toho mi kradl peníze z kapes. Film obvyklou epizodickou strukturu knižních adaptací, která spíš než jako záměr, se kterým by se pracovalo, v tomto případě působí jako bezradnost a neschopnost vypořádat se s vysvětlováním situace jinak. Film, kde se postavy na pět minut zastaví, aby všechno vysvětlily, potom zase chvilku běhají, potom se zase zastaví, aby si to všechno řekly, a tak pořád dokola, prostě nemůžu brát vážně. Kdyby přišli na to, jak to udělat bez toho kecání, to by teprve potom měli můj respekt. (25.09.2014)

,,SEBEZDOKONALOVÁNÍM A DISCIPLÍNOU MŮŽETE OVLIVNIT SVŮJ OSUD...“ /// Na Hromnice o den více, se zážitky kapitána Johna Millera, tentokrát v barvách Hvězdný pěchoty. Možná Emilka Bluntová získá víc pozornosti než inteligentní organismus. Možná, záleží na vkusu. Ale i ti, co nejsou na ženský, si můžou užít fajnovou válečnou sci-fi, ve který budete chtít, aby Tom dostal kulku do palice znova. A znova. Páč ty jeho ,,rána“… Vodsejpá to, neřešej se píčoviny a navíc to má (lehkej) vtip. Škoda, že si víc nepohráli s tím koncem… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Neustále se probouzím kus vod Omaha Beach. (Ty vole a co nosíš za uniformu?...) 2.) Často píšu Sally, páč v armádě mě maj za budižkničemu. Chci radu, jak změnit svůj osud… /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE **** NAPĚTÍ * (08.06.2014)