13. revír

13. revír zachovává pro českou detektivku obvyklou kombinaci detektivní a policejní ikonografie. Dlouhé baloňáky vyšetřovatelům nesmí chybět, ale ti jsou vesměs součástí policie nebo jiných pořádkových složek. Ve všech filmech pátého odstínu se vyšetřující vyskytují v tandemu. Je zde mnohem větší důraz na kolektivitu vyšetřování. Češi jsou pověstně nižší střední třída, inspektor Čadek tu podléhá svému šéfovi, který ho několikrát napomene, až zesměšní, a zpochybňuje jeho schopnosti.  To mi nepřipadá tak běžné v západní tradici, kde je detektiv buď geniální (Poirot, Holmes), nebo soukromé očko (Marlowe), tedy obvykle nad sebou nemá vyšší instanci. Ve filmu je překvapivý sociální rozměr a důraz na vztah mezi typem dětství, výchovou a zločinem. Fróny je polosirotek, matka se jí udřela ve 14 letech a její konec vyznívá tragicky (to má v českém filmu tradici – Kischova Tonka Šibenice). Film ukazuje, že ani ty nejupřímnější záměry stran polepšení nedospějí vždy k dobrým koncům. Snímek nese prvky screwball comedy, nikoliv však mezi budoucími milenci, jak je tomu běžné v noir detektivkách s Bogartem a dalšími, ale mezi Fróny a inspektorem Čadkem, jakousi otcovskou figurou, které dívka přezdívá „dědečku“. 13. revír je i vzhledem k podzápletce s rakví poměrně zamotaný – je to taková detektivka omylů. (01.06.2024)

Na konci jsem si uvědomil, že jsem tuto krimi již někdy dávno v minulosti viděl. Musel jsem k tomu ale dospět až díky závěrečnému rozuzlení. Jaroslavu Marvanovi role inspektora Čadka tuze sedla, jen mi připadá, že v druhé půli se snímek možná až nechtěně pohybuje na poli ztřeštěné situační komedie, zvláště, když se řeší, kdo to vlastně leží v té zpropadené zinkové rakvi. (26.08.2013)

Jaroslav Marvan mi vždycky seděl nejvíce v rolích policistů, respektive policejních úředníků (např. rada Vacátko), a v tomto velmi dobrém filmu to jen potvrzuje. Děj je pochopitelně přizpůsoben době, v níž film vznikal, takže mnohým z dnešní generace může připadat poněkud jednoduchý, ale o to profesionálnější jsou herecké výkony. A milý je i pohled na mladou Danu Medřickou, která (ať si kdo chce co chce říká) byla v mládí opravdu hezká. (17.07.2002)

Adaptace krimi románu Eduarda Fikera pod názvem Zinková cesta. Na filmovém plátně trochu naivní, jako většina krimi té doby, ale skutečně dobré dramatické herecké výkony a atmosféra dílo vyzdvihují. Kočka, mladej Karta, starej Karta, Wang-Li, Wang-Liová, Fróny... Dnes jsou zločinci mnohem, ehm, důmyslnější... (21.08.2004)

Vždycky mě fascinuje, když umírající dopoví nějakou myšlenku a v příští vteřině zesne. Ale tak už to ve filmech i na divadle bývá. Jinak ale 13. revír je jednou z nejlepších detektivek, které náš film vytvořil. Eduard Fiker byl výborný fabulátor a zde vytvořil tak spletitý příběh, založený na neustálých záměnách jednajících osob a s tak nečekaným rozuzlením, že mu nemohu dát jiné hodnocení než pět hvězdiček. Zasloužil se o to však i režisér Martin Frič, který zde pro naši kinematografii objevil žánr filmu-Noir, ale také skvělá plejáda herců v čele s mladou Danou Medřickou jako Frony... A divák si až po konci filmu musí srovnat v hlavě,jak to tedy bylo doopravdy. (18.05.2016)