Prokletá vesnice

Děvče přijíždí spolu s kamarádkou do odlehlé vesnice, kde pátrá po své minulosti. Jenže víska je stižená kletbou, která má něco společného s její rodinou. Velkou roli specifické prostředí, trocha toho indonéského folkloru a docela zajímavá charakteristika kletby. Nicméně to samo o sobě nestačí. Z mého pohledu filmu chybělo především napětí, což zamrzí o to víc, že příběh má k dispozici holčičkové duchy a ti jsou nejstrašidelnější ze všech. Bohužel Anwar s nimi šetřil, takže se tu mihli jen na pár vteřin a jejich výrazná role v závěru mi připadala jako výraz scénáristické nemohoucnosti. Neprospívá ani přepálená stopáž, což platí především tu část, která předcházela příjezdu do vesnice. A nakonec jsem si příliš nevěděl rady s hlavní hrdinkou. V jednu chvíli mi byla sympatická a v té druhé jsem jí přál vraždu, smrt, zabití. Jednou se to dá, ale po Pengabdi Setan bych chtěl od Anwara víc, než jen průměr. 50% (03.10.2020)

Další povedený koncert Joka Anwara. Už první minuty na mýtné bráně dokazují, že frontman indonéské kapely Ya Rad Strašim i tentokrát podladil svoje kytary na strunu A (drop a= atmosféra) a tu, jak známo, má Bloody nejradši. Celkem schopně diriguje všechny své ovečky před i za kamerou, takže herci tolik nepřehrávají, jejich postavy "dýchají", kamera napíná rafinovanými úhly a hudba jen dokresluje tu mystickou, zlou auru prokleté vesnice. Samozřejmě, i mistr se občas utne a něco si nepohlídá, takže dojde přinejmenším na dvě klíčové scény, u nichž si nebudete jisti, jestli máte být v šoku, nebo se hlasitě zasmát nad její nedokonalostí. Nehledě na fakt, že ve zdejší vesnici rodí ženy každou noc. Ale nevadí, i tak velká spokojenost. (16.06.2021)

Hm, hm, pod názvem jsem si představil brutální rozškrábáváni hnisavých lezí stafylokokové infekce jako obvykle přitrouble se chovajícími Javánci, a překvapivě jsem dostal učesaný, sysluplný, atmosféricky a vůbec tak nějak celkově kulantní horor, v němž impetigo nikdo viditelně neměl a v tratolištích krve ani hnisu se to taky dvakrát nekoupalo. To se takhle jen zajímavě exotický, pohlavně nezvykle vyvinutý a i jinak apelačně zakřivený sendvič ve složení Sukamputra Prasitfalus Ratakundová a její nejlepší porážková kamarádka Jana vydal dědit hnusnou až strašidelnou nemovitost do proklatě odlehlých džunglvidlí, kde jim ale kluci místo zápisu do katastru nabídli unikátní permanentní peeling. Kapku tomu sice podřezali krk dost komediálním koncem, ale i tak je to dle mého názoru nadstandard, který zasluhuje lascivně se pohupující čtyřky. (09.04.2021)

Takto. Nemyslím si, že si to s čistým svedomím zaslúži 4* (okrem toho je to len pre otrhlých divákov, ale to teraz neriešme, je to ostatne horor). Ale 3* by boli nefér, na to je to fakt príliš drsné, príliš originálne a dosť dobré. Hlavná hrdinka vám podrezaným jazykom prvé minúty spôsobí bolesti hlavy, ale len čo sa upokojí a s kamoškou vyrazí do v lesoch izolovanej dediny, získa si vaše sympatie. Podľa mňa filmu dominuje naturalistická porážka istej kladnej postavy v cca strede snímky, ale aj predtým a potom je to solídna, veľmi slušná žánrová jazda. (23.10.2020)

Zajímavá duchařská historka, která má své kořeny v tajuplné vesnici kdesi uprostřed pralesa v Indonésii. Na filmu nejvíce chválím poměrně napínavý příběh v zajímavém prostředí s velice pověrčivými lidmi. Přes zmíněné klady, na mě však příběh působil poměrně nudně a tak jsem se ke třem hvězdám musel přemlouvat. 55% (07.03.2021)