Pixely

Já se tak těšil, ale tohle fakt ne. Sandler je kokot. Ke klasickým hrám značně dehonestující. Nerdové tady nejsou ani za hrdiny, ani za nerdy, prostě jen za kokoty. Akční scény trapné. Humor trapný. Efekty nudné. Předvídatelné. Plné klišé. Kraťas podle kterého to vzniklo je supr, ale tohle je totálně prosraný námět. Jo a Sandler je kokot. Vím že už jsem to psal, jen jsem to chtěl zdůraznit. 1.5/5 (14.10.2015)

Je to takové půl na půl. V první polovině filmu se pořád zdlouhavě chodí okolo horké kaše, avšak v polovině druhé Vás přechází oči ze všech těch digitálních postaviček ze známých videoher. Ale to, co nejvíce kazí filmu Pixels pověst není roztahanost, je to Adam Sandler. Tento nemastný, neslaný herec zde nehraje ani to minimum, které předvádí obyčejně. Po celou dobu snímku máte dojem, že se jen ukrutně nudí, a když pronese pár těžkopádných "hlášek", máte jasno. Pixels měl potenciál na to, aby se stal oddechovou komedií na nedělní odpoledne. Bohužel, Chris Columbus a Adam Sandler stvořili podprůměrnou a roztahanou záležitost, na kterou po pár dnech zcela zapomenete. PS: Moje vcelku vysoké hodnocení vedla nostalgie, která mnou zacloumala při zhlédnutí několika her, které jsem v mládí hrával. Super Mario! „Pac-Man's a bad guy?“ (04.10.2015)

Strašně z toho vyzařuje samoúčelnost. Zápletka je přesně tak blbá, aby vystačila na fakt, že se po městě můžou prohánět všemožné pixely a spojení "přitažené za vlasy" tu dosahuje úplně nového levelu. Naštěstí je to docela dobrá sandlerovka, má to pár nápadů, dobrých hlášek a do toho roztomilé CGI efekty (sekvence s Donkey Kongem v závěru byla supr). Jen je to celé takové režisérsky nenápadité a suché, což se ale od rutinéra Columba dalo čekat. Jednohubka na jedno zkouknutí. (17.10.2015)

Ač nejsem odpůrce Adama Sandlera, tak jsem zde čekal více. Díky krátkometrážní filmu, který tento projekt nakopl jsem čekal mnohem větší rozmanitost a kreativitu. Samotný koncept oldschoolových her zůstává po většinu času nevyužit a nepůsobí ani tak zábavně či šíleně. Příběh je plochý, postavy spíše otravné a Petera Diklagea je zoufale málo. Pár světlých záblesků by se zde určitě našlo, ale na lepší hodnocení to bohužel nestačí. [40%] (25.10.2015)

Tak se jen tak namátkou mrkněme, kdo všechno tady dává jednu až dvě hvězdy – slaboduchý maďarský rozpočtář, přechytřelý teplouš, egoistický artový hnědopich, polomongoloidní pubescent, další „umělecky“ založený bukanýr, antikoncepčí selhání hajzlbáby a řidiče hovnocucu, třídní šprt a poďobaný šachista v jedné osobě, pozérský pětihvězdičkář filmů Terence Malíka, hloupé dítě, hloupé dítě, hloupé dítě, hloupé dítě … a můj drahý Gilmůr, který to asi přehnal s banánovým daiquiri, protože ho zase začala trápit ta vyrážka na žaludu. A pak se řiďte místními procenty! I proto jsem se tomu dosud vyhýbal jako katolík šprcce. A taky proto, že bytostně nesnáším Sendlera, který má dosud ve své rozsáhlé retardografii jediný opravdu dobrý film. Ale do jisté míry to chápu. Kdo nikdy nesmažil za zvuků homoplísní Modrých Tanků v mrkváčích a síťovaném tričku na Atarku Pampucha či Arkanoidy, protože v té době ještě mlátil šišatou hlavou o stěny fotrova dna pytle, nebo to byl od přirození debil v tesilkách, kterého v osmdesátkách všichni včetně holek akorát šikanovali, může mít k tomuto veskrze příjemnému, skvěle udělanému, vtipnému, totálně pohodovému a na Sandlerovinu paradoxně ani trochu trapnému retru asi nepodstatné výhrady. Až za třicet let natočí Volání dutých s Džastýnem Bíbrem, bude si nová degenerace rozpačitě mnout mikročipové implantáty a nechápavě se škrábat na čárových kódech, současní nezletilí retardéři plesat nad nostalgií jejich na Assbuku promrdaného dětství, no a já …. já to budu mít asi těžce na háku, protože se budu soustředit na udržení moči nebo prdění do hlíny. Ale teď se ještě koncentruju, a tak tohle se vztyčeným prostředníčkem oroštuju místo čtyřky naplno, abych tomu v této stoce vyhřátých hloubavých rozumbradů zaslouženě zvednul rejtynk. (09.03.2016)