Reklama

Reklama

Můj vysvlečenej deník

  • angličtina My Naked Diary
Trailer 2
Česko, 2012, 102 min

Předloha:

Johana Rubínová (kniha)

Kamera:

Michael Gahut

Hudba:

Petr Wajsar

Hrají:

Veronika Khek Kubařová, Petra Špalková, Berenika Kohoutová, Sandra Černodrinská, Marika Šoposká, Šárka Krausová, Igor Bareš, Ondřej Mataj, Martin Šesták (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Romantická teenagerská komedie o první dívčí desiluzi a hledání skutečného obrazu blízkých, které změní hrdinčin pohled na život... Komedie s příchutí romantiky i hořkosti vznikla podle knižního bestselleru sedmnáctileté studentky Johany Rubínové. Johana (V. Kubařová) žije s otcem (I. Bareš) a nevlastní matkou (P. Špalková). Její vlastní maminka zemřela, když byla malá. Před dvěma lety zažila první velkou lásku, která ale skončila sebevražedným pokusem. Od té doby se Johana snaží milostným karambolům vyhýbat. Štěstí ale nemá – kluk (O. Mataj), do něhož se zamiluje, ji podvede s její nejlepší kamarádkou (B. Kohoutová). Johana se snaží vzpamatovat ze zklamání a zároveň pátrá v rodinné historii, aby se dozvěděla víc o smrti své matky. To, co zjistí, její život obrátí naruby. A Johana si musí připustit, že lidé, mezi nimiž dosud žila, jsou jiní, než si myslela… (Česká televize)

(více)

Videa (6)

Trailer 2

Recenze (253)

castor 

všechny recenze uživatele

Naděje. Víra. Doufání. Divák stále doufá, že se české filmy nebudou neustále plácat na místě a na suchu. Plácají. Divák věří, že příběh téhle „vysvlečené“ dívky (která se prakticky nesvlékne) začne někam směrovat, zápletky začnou dávat smysl, postavy se začnou chovat jako lidé z masa a kostí a možná budou i krapet sympatické. Jenže tihle teenageři jen nadávají dospělým, sobě navzájem, chrápou si s partnery, pomlouvají se nebo se chtějí dostat kamsi do Súdánu. Děj je výrazně zmatený, nejasný, jsme zahlcení velkým množstvím postav, které nikoho nezajímají, děj nikam neposouvají. Body nahoru přinášejí lehce zajímavě stylizované animované titulky a předěly i talentovaná Veronika Kubařová, tedy do té dob, než zjistíme, jaká je její postava nána. Nejsmutnější je, že si tvůrci ve střižně nevšimli, že některé scény jsou bez naprosté návaznosti. Někdo se tu s někým líbá a pak už se ti dva prakticky nepotkají, svůj „vztah“ nikam neposunou a my vůbec nevíme proč. Prostě ticho, prázdno, nic. Nálepka zbytečnost poslední doby by téhle tuzemské podívané vlastně docela slušela!! ()

claudel 

všechny recenze uživatele

Čerstvá posila Dejvického divadla, která téměř z plátna/obrazovky nezmizí. Ženský ansámbl potřebuje v Dejvicích posílit, Melíšková a Babčáková jsou tam válcovány mužskými hereckými titány. Veronika Kubařová je talentovaná, hezky se na ni dívá, ale celý film zatím neutáhne. Kdyby mi bylo o deset let méně, asi by mi pohled na pěknou herečku stačil a hodnotil bych výše. Stihnul jsem u toho uvařit večeři, sníst ji, učesat psa a zacvičit si. Čili jako komplementární činnost dobré, na druhou stranu, abych jen nekritizoval, oceňuji, že se nekonal přehnaný americký konec. ()

Reklama

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

Jsem hluboce nasrán, ni tím, že by to byla tak zhovadilá práce, ale tím, že kdyby se nejednalo o jakousi adaptaci čehosi, tak to mohlo bejt sakra dobrý, režie je totiž výborná a někteří herci taky (Veronika Kubařová), dokonce i pár dost zábavnejch slovních výměn by se našlo (Rozhovor s výčepním v hospovárně, rozhovor s vydavatelem), ale sakra, to byla taková nuda (a pár detailních záběrů na dívčí pozadí v kalhotkách v první půlce [filmu] na tom fakt nic nezmění), vždyť já sem dostal chuť se zhulit a to sem to zkoušel jednou před tak pěti lety! Postavy nesympatické (snad jen Hagrid za něco stál) a prázdné, notně tupé, skoro jako přítomný "děj", který vláčí postavy od nikud nikam (a teď nemyslím v prostoru, místě, ani čase, vrcholem zmaru jsou nejdementnější scény z psychiatrie - ku zmagoření). Proč jenom někdo s tímhle hereckým a technickým materiálem nenatočil něco s pořádným a ne podřadným dějem... Ono si to vlastně zaslouží tři, ale teď je tomu prostě dát nemůžu, možná až se trochu schladím na něčem lepším, tak to změním.... Tak jsem poslech radu která ve filmu zazněla a napsal tenhle hovadskej komentář " Máš pravdu, jen se vyblij " ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Ojedinělý počin na poli českého filmu, který se pustil do převedení knižního bestselleru fiktivní spisovatelky Johany Rubínové (ve skutečnosti knihu napsal bývalý novinář Jan Hlaváč, jež je mužem několika identit, a který si ve filmu zahrál nakladatele), u něhož se nevylučují autobigrafické prvky, ale kterému se však nepodaří obnažit diváka z jeho nitěrných pocitů natolik, aby s ním emočně splynul. Film žádné velké emoce nenavodí, ale to se dá i nedá považovat za chybu. Čestnou výjimku tvoří náctileté slečny stižené grafománií anebo ty, jež se v nějakém ohledu ztotožní s hlavní hrdinkou filmu. Film lze naštěstí uchopit z několika diváckých rovin. Nejlepší je k němu přistupovat jako k relativně zábavnému a morálně vypreparovanému dílku často střídající své nálady, než k složitě vyprofilovanému psychologickému obrazci, na které nemá potřebné režijní osvědčení, ale o nějž se za dobu svého trvání několikrát otře. Sedmnáctiletá Johana své myšlenky soustředuje do svého deníčku, který si píše někdy od patnáctého roku svého života, kdy po sebevraždě z neštastné lásky na čas skončila za zdmi psychiatrického sanatoria. Prostřednictvím svého komentáře divákům nastíní, jak to chodí v její rodině. Svoji mámu v podstatě nepoznala, protože ta za nevyjasněných okolností přišla o život v Iránu, když byla ještě hodně malá a její místo v domácnosti zaujala rázovitá macecha Sabina, se kterou se moc nemusí, ale Johanin táta by se pro obě rozdal, a která má pro ni určitým způsobem pochopení, a která je shodou okolností její profesorkou angličtiny, a kterou Johana neoslovuje jinak než familierním "Sába". Johana má klub svých věrných přátel, který tvoří její školní vrstevníci, ale na rozdíl od nich s ní moc hormony nemlátí, má slabost pro kluky s dredy, protože jak si jinak vysvětlit, že se v jejím životě objevili hned dva, "nesměle" si dá líbačku se svým profesorem češtiny a ještě pomáhá své zbouchnuté kamarádce, která má neurvalého slovenského otecka, kterého hraje zpěvák legendární skupiny "Vidiek". Její určitou citovou rozháranost spojenou s občasnými depkoidními stavy a rozumové přešlapy lze přisoudit jejímu nezralému věku, a i když všechno moc řeší, zdá se, že je jí to někdy spíše na překážku. Nejlépe si rozumí sama se sebou. A se svým (vysvlečeným) deníkem. Film je to dramaturgicky nevyžehlený a nálady vyprávění střídá, jak se mu právě zachce. Ve svém vyprávěný je někdy nadsazený, nedůsledný a nabalil si až příliš mnoho někdy až příliš složitých témat a neuváženou přehršel bočních dějových linií, které ovšem sice zdárně nezakončí, ale je diváckou úlevou, že neusiluje, aby vše dopadlo tak, jak se očekává, tedy vesměs pozitivně. Občas film velmi vzdáleně připomene slavné "Sněženky a Machry" a s přispěním dějové linie o hledání biologického otce v exotické zemi je jen krok od neslavného drama "Na vlastní nebezpečí".Zazpívají Koblížci a uvidíme i Antonína "Cabadaje" Duchoslava. Asi netřeba vysvětlovat, že sedmnáctileté studenty hrají věkově podstatně starší herci, a na některých je to i fyzicky znát. Z toho vyplýval problém pro vlasové stylisty, z jejichž nevzhledných parukových kreací, divákovo oko nemělo právě lahodný zážitek. Nejvíce se to dotklo hlavní představitelky Veroniky Kubařové, pro kterou se v retrospektivních scénách z léčebny nenašlo nic lepšího, než podivně nepřirozený "ani dlouhý ani krátký účes" v tvrdém sestřihu i neslušivém barevném provedení. O mnoho lépe na tom nebyl ani Igor Bareš, když v retrospektivě představoval jejího tátu v omlazené verzi. Pokárat by zasloužili i kostyméři, kteří snad ani nesledují modu náctiletých a jejich modely opravdu byly spíše ve stylu "každý pes, jiná ves". Když si na to zvyknete, tak oceníte poměrně dobré herecké výkony většiny zúčastněných, vtipné i méně vtipné životní situace a netradiční formu, s jakou jsou podávané i řešené. Jo, sedmnáctky mají komplikovaný život. Johana si kvůli tomu psala i deník, který pak vydala u knižního vydavatelství. Která jiná slečna jejího věku by se s tím mohla pochlubit?! Pro holky v Johanině věku, je tenhle film ze života jedné náctky, celkem dobrá volba. Ovšem jen v tom případě, že nečeká příliš věrohodné zachycení života dnešní mládeže. Mé hodnocení: 60% () (méně) (více)

honajz 

všechny recenze uživatele

Český filmový syndrom Prci, prcičky tentokrát ve formě zfilmovaného Bravíčka, bo co teď čtou mladý holky bez mozku, kde si potvrzují, že svět je jen o sexu, chlastu, možná trochu drogách a oblečení, a nic jiného už neexistuje. Prostě omezený pohled omezených lidí pro omezené lidi, povrchní věc o ničem, jak tak povrchní věci, jež ani z principu nemohou jít do hloubky, protože by na to do kina nikdo nešel, balast, neumění, nepřesvědčivost a nereálnost. Prostě svět podle Bravíčka. Měl mě varovat už začátek, kde holka tvrdí, že jsou obyčejná rodina jako každá jiná v republice, přitom si to žije na vysoké noze, finanční problémy neřeší, má to vilu a zbytečně moc volného času. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (13)

  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného bestselleru Johany Rubínové. (Terva)
  • Názov filmu sa objaví až v samom závere. (Johnny.ARN)

Reklama

Reklama