Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Své nejlepší filmy natočil Hugo Haas pod vedením režiséra Martina Friče. Patří mezi ně i tato crazy komedie z roku 1935 o veselých osudech nenapravitelného flamendra Petra Suka. Když mu lékaři po záměně rentgenových snímků předpovědí pouhý jeden den života, věren své tradici se vydá na poslední velkolepý flám. Projde několika bary, povzbudí se nemalým množstvím alkoholu, a protože už nemá co ztratit, na nemocničním lůžku se ze soucitu ožení s neznámou dívkou. Přesně s tou, do které se později beznadějně zamiluje, aniž tuší, že je s ní už ženat... Všestranně zdařilý snímek provází skvělá filmová hudba a diváka potěší i písničky, k nimž si Hugo Haas sám napsal texty. V bláznivé honičce si neodpustil několik originálních převleků a nezapomněl ani na svou oblíbenou specialitu – hlasovou imitaci Jaroslava Vojty. Po jeho boku uvidíme Adinu Mandlovou, Karla Hašlera, Václava Trégla a malého psíka Lumpíka. (Česká televize)

(více)

Recenze (138)

Pajky3 

všechny recenze uživatele

Podobný námět jako u Antona Špelce, aneb co si počít, když přežijete vlastní smrt. Haas v mých očích není tak dobrý jako Burian, alespoň co se týče komedie tak ne a i proto je tenhle film slabší. Geniální moment je opilecký telefon psovi, jinak jsem vtip dost často postrádal. I přesto že Hugo Haas se hodně snažil. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Takto si dobrú starú českú komédiu celkom nepredstavujem, no niektoré momenty stáli za to. Iné boli zase celkom zbytočným naťahovaním času, ako napríklad asi jeden z mála Číňanov v českom filme tej doby. Na prehnané herectvo a teatrálne výkony starších filmov som celkom zvyknutý, ale Hugo to tu preháňal, a pritom Adina takýto problém nemala. Koniec dobrý, všetko dobré, v tomto prípade celkom priemerné. ()

Reklama

Zloděj kol 

všechny recenze uživatele

Naprosto dokonalá komedie mistrů svého oboru Maca Friče a Huga Haase. Po poměrně dlouhém srovnávání docházím k závěru, že se jedná (o asi) nejlepší Haasův film. Božský ironik, tentokrát skutečně perlí (vypisování úspěšných scének je zavádějící, protože se tento soupis ztotožňuje s celkovou délkou filmu), ale přesto aspoň politý flamendr, věřitelská loterie, Číňan a golf, rozvodové řízení u advokáta, milostné vyznání pod okny svého strýce. Ironie je zde opravdu použita měrou vrchovatou. - Scéna ve vybíleném bytě: "Máš to tu pěkně zařízené." - "No prosím, to ještě není celé, tady někde v těch místech bude takový malý obrázek." - Adina Mandlová o další film půvabnější, z nepřeberné galerie sluhů Václava Trégla zaostává Baltazar Souček jen o málo za Václavem z Anduly, co vyhrála. Karel Hašler v dobré komediální roli, která sice jen přihrává, ale je o poznání lepší než vlastenecky patetičtí a sentimentální písničkáři a králové ulice. Výraznou složkou filmu je i hudební doprovod, zvláště zrychlená verze písně "Mě to tady nebaví", a zatímco v Mazlíčkovi nebylo Haasovi "do zpěvu", zde si zazpívá hned dvakrát s výbornými texty. Ještě bych rád připomněl scénu, ve které se Haas maskuje za čalouníka, mluví hlasem přítele Jaroslava Vojty, ale připomíná někoho docela jiného. Tehdy nejznámějšího evropského čalouníka nádherně karikuje odlepeným knírkem, ze kterého zbylo pouze trochu chmýří pod nosem. Velmi rád bych oživil barrandovský ateliér roku 1935 a požádal tvůrce, kteří se tam tenkrát shromáždili, jestli by nemohli během čtrnácti dnů natočit ještě jeden podobný film. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Dovolíte, abych vás na něco upozornil?“ – „Na co?“ – „Na sebe.“ Úplný začátek mě zrovna nechytl, nicméně po nějakých 10-15 minutách se to docela solidně rozjelo a dech film začal ztrácet až úplně ke konci. Film stojí jednoznačně na Haasovi (ostatní jen nevýrazně sekundují a v případě „nesmělé“ Mandlové je to spíš tragédie než zábava), hláškách a v neposlední řadě hravosti. Scény jako loterie, svatba, čalouník, plat, či „vousáč“ jsou nápadité. A dokonce i některé prvoplánové vtípky typu karet či koňaku díky Haasovi stejně zafungují a nevyzní trapně, což je docela kumšt. Ani opilecká sekvence není vůbec špatná. Ale jak už jsem naznačil, k závěru filmu dochází šťáva, a to především kvůli přílišnému natahování „omylu“, kdy už má divák skoro potřebu tam naběhnout a objasnit to za postavy. Ale celkově je to solidní zábava, které rád ty slušné 4* přiklepnu. „Počkej, ještě něco. Jo pohřeb mně musíš zařídit! Ve 4 hodiny hraju ještě poker, o půl páté asi začnu tak přibližně umírat, tak řekněme v 5 hodin, aby si pro mě přijeli, ne?“ ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Příspěvek Hugo Haase do československého hraného filmu třicátých let minulého století je nemalý. Ostravský objev vnesl do dobové kinematografie živé a temperamentní herectví podmalované nezaměnitelným a sympatickým židovským akcentem. V tomto ohledu je i významným kulturním dědictvím společnosti, která "zásluhou" nacistů a šoy u nás neexistuje už neuvěřitelné sedmé desetiletí. Zápletka s nenapravitelným povalečem je v dobových poměrech nadprůměrná a i film sám si podle mého názoru stále uchovává svou živost a nezaměnitelnost. Lze říci, že právě po těchto stupních dospívá Haas k svému vrcholu, k dystopii, inspirované Čapkovým stejnojmenným dramatem, k filmu BÍLÁ NEMOC. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (7)

  • Ve filmu zpívá Hugo Haas píseň „Mě to tady nebaví“, kterou později pro její oblíbenost vydala firma Ultraphon, hudbu zkomponoval Jan Šíma, text složil Jaroslav Mottl. (sator)
  • Ve scéně, ve které se Petr Suk (Hugo Haas) schovává před svým strýcem (Karel Hašler) za závěsem v pokoji Alice Machové (Adina Mandlová), nasadí Haas v roli Suka po svém odhalení hlas herce Jaroslava Vojty, o kterém Haas v soukromí v dobrém šířil vtipné historky, což mu sám Vojta vyčetl (spíše přátelsky) o mnoho let později při jejich setkání ve Vídni, kde Haas žil po návratu z Hollywoodu a kam herec Vojta zavítal s dalšími českými umělci pracovně. (Luxocculta)

Reklama

Reklama