Na divoké vlně

Přiznám se bez mučení, že jsem neznal Jaye Moriarityho a nejsem zrovna extra fanoušek surfování. Ale na tento film jsem byl docela zvědavej už kvůli tomu, že tam hraje Gerard a filmy podle skutečnosti mají své kouzlo. Tak jsem se podíval a rozhodně nelituji ba naopak. Film o mladíkovi s velkým snem, který i přes ne zrovna přízeň osudu má na tváři stále úsměv a nenechá se ničím zastavit si mě získal. Vztah žáka a učitele přeroste v celoživotní přátelství a občas si člověk říkal kdo se od koho učí víc. Herci sympatičtí a na konci při souboji Jaye s obří vlnou mě mrazilo v zádech. Díky mé nevědomosti mi úplný konec vyrazil dech jen jsem zíral na obrazovku, že takhle to přece skončit nemůže...Silný zážitek a vím, že jméno Jay Moriarity si budu pamatovat už navždy. (18.07.2014)

Pokud vám není cizí surfování na divokých vlnách, najdete v tomto snímku o něco více, než jen rodinné drama o mladíkovi, jehož jedinou vášní jsou vlny a dokáže probudit život i ve stárnoucím profesionálovi, který na život zanevře po osobní tragédii. Ovšem, pokud odečte ten surf (o který jde ve filmu daleko méně, než by se mohlo na první pohled zdát) nezbude vám nic jiného než x krát viděné téma, které se navíc opírá o skutečný životní příběh. (14.04.2013)

,,NA JAYE!“….. /// Surfing jako útěk před složitostí života a porážka ,,OBRA“, jen jako zástěrka vlastních bolístek, kterejm se nedá uplavat. Vodpočinková, relaxační (zvuky moře, soundtrack) podívaná – teda když se máchaj, plná (bohužel) klišoidních mouder, který doprovázej tuhle honbu za vlnou. Nečekejte idejemi prošpikovaný duševní pilíře. Spíš nutný (?) zlo. Dohromady to tvoří takovej srdceryvnej cajdák, na jehož konci buď zařvete ,,HEJ“, nebo pustíte slzu. Možná, že 3* jsou spravedlivější, ale za ten Moriarityho pohled na život…. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jay Moriarity. 2.) Po Surfařce jsem dostal chuť na surfaře. 3.) Thx za titule ,,ADRIcK“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (28.02.2013)

Naprosto standardní a konvenční drama, kterých vidíme desítky do roka. Od prvních minut se jede na jistotu a naplňuje se žánrová šablona, z níž se neuhne ani na okamžik. Je tedy jasné, že uslyšíme spousty moudrých proslovů a srdcebolných výjevů, budeme svědky traumat z minulosti, boje sám se sebou atd. Výsledek tak nejspíš překvapí jen tím, že za ním stojí Curtis Hanson, který si vzal na pomoc Michaela Apteda. Spoléhat tak můžou jen na charisma Butlera, který hraje přesně to, co se od něj potřebuje (ale emocionálně vypjatější scény pořád podle mě nezvládá), a na místy uchvacující záběry na dovádění mořských vln. Jinak tu totiž fakt nic není a film vyšumí hrozně rychle. Neuškodilo by ani zkrácení o nějakých těch dvacet minut, protože takhle se to dost táhne a místy to hodně stagnuje. Výsledek tak nikoho vyloženě neurazí ani nezklame, když ho ale na druhou stranu neuvidíte, o nic zásadního nepřijdete. Proč to jde do kin, netuším. Televizní obrazovka by možná byla lepší. 60% (19.11.2012)

Souhlasím s tím, že kdo má rád surfařinu, tak si přijde určitě na své, obzvlášť v té závěrečné části to vážně nemá chybu. Co se ale týká příběhu jako takového, který je sice podle skutečné události, tak moje emoce byly víc v pohotovosti pokud se jednalo o surfování, než o příběh samotný, takže někde bude chyba. I když připustím, že to je zřejmě ve mně, tak mohu jen konstatovat, že je mi to líto už kvůli samotnému Jayovi. Docela mě to zaskočilo vzhledem k poměrně dost zkušeným režisérům, od kterých bych očekávala daleko lepší zpracování. On je to velký kumšt natočit něco, co se skutečně stalo takovým způsobem, aby to diváka chytlo hned na první nadechnutí. Nicméně mezi surfaři je Jay Moriarty určitě velkou legendou, na kterou se nedá zapomenout a to je asi podstatné. Já jsem si jen při tomhle filmu nemohla nevzpomenout na Jacka Johnsona", zpěváka, který byl také profesionálním surfařem, ale jemu stačila k ukončení jeho kariéry jen taková nehoda, která mu vyrazila přední zuby. Já se mu vůbec nedivím, já bych se zachovala úplně stejně. (15.05.2013)