Na divoké vlně

Přiznám se bez mučení, že jsem neznal Jaye Moriarityho a nejsem zrovna extra fanoušek surfování. Ale na tento film jsem byl docela zvědavej už kvůli tomu, že tam hraje Gerard a filmy podle skutečnosti mají své kouzlo. Tak jsem se podíval a rozhodně nelituji ba naopak. Film o mladíkovi s velkým snem, který i přes ne zrovna přízeň osudu má na tváři stále úsměv a nenechá se ničím zastavit si mě získal. Vztah žáka a učitele přeroste v celoživotní přátelství a občas si člověk říkal kdo se od koho učí víc. Herci sympatičtí a na konci při souboji Jaye s obří vlnou mě mrazilo v zádech. Díky mé nevědomosti mi úplný konec vyrazil dech jen jsem zíral na obrazovku, že takhle to přece skončit nemůže...Silný zážitek a vím, že jméno Jay Moriarity si budu pamatovat už navždy. (18.07.2014)

Honění Maverika je rozkokošný filmeček! Zvláště, pokud rádi dvě hodiny sleduje neoprenového cherubínka, cachtajícího se v příboji pod dozorem Žérarda Řiťlera. No žužu. Já už teda v životě sjel pár prken, ale asi jsem působil amatérsky, protože jsem až dodnes netušil, že aby v tom byl člověk dobrý, je třeba brutální nalejvárna Zen-buddhismu. Vždycky, když jsem dříve pozoroval všechny ty kůl surfery na nemilosrdně rozbouřené hladině Lipna, co přes mohutné panděro nemohli vytáhnout plachtu z vody, myslel jsem si, že jim prostě docházejí síly. Hovno. Bylo to tím, že spirituálně nesplynuli s deskou! Takže od nynějška, dokud nebudu za zvuků Dung čenu levitovat třicet čísel nad zemí, na žádné prkno nevlezu, jedině bude li vystuženo silikonem. Film je to nudný, kýčovitý, patetický a xblití, nicméně musím připustit, že posledních dvacet minut je excelentně natočených a vcelku strhujících. Jinak si ale raději příště skáknu na víkend do Chorvatska, kde budu do zblbnutí čumět do přílivu, žvýkat řízek a za neustálého omílání Om mantry sem tam sjedu nějakou plochou Němku, co nebude dělat moc vlny. Vrátím se jako lepší člověk, zdatnější surfař a určitě nebudu tolik otrávený. (22.02.2013)

Film má své problémy. Je možná až moc přemýšlivý, moc se zaměřuje na neakční aspekty příběhu. Toho surfování zde mnoho není. Musíte se přenést přes spíše konverzační pasáž, abyste se dostali k vrcholu, ale já si myslím, že právě to sbližování Frostyho a Jaye stojí za to. Nejde jen o surfing, ale jde i o vztahy mezi lidmi. Ze surfování se nakonec dozvíte celkem dost, ale rozhodně ne tolik, abyste rovnou mohli skočit na prkno. Film ukazuje, že je to krásný i nebezpečný sport. Stejně tak krásné i smutné jsou osudy lidí, kteří ho dělají. Jay Moriarty je skutečnou postavou, stejně jako všichni ostatní. Jeho osud psal sám život a my se s ním seznamujeme na vrcholu sil, v době, kdy chtěl dokazovat kousky, na které by si netroufl ani starší protřelý surfař. V současné době už jeho sjíždění vln obdivovat nemůžeme. Snímek nám dá odpovědi na všechno a dovíte se o osudu jednoho odhodlaného muže. (19.11.2013)

Surf považuju za nejkrásnější sport na světě, takže filmy které se mu věnují cíleně vyhledávám, ale to, co jsem dostal v tomhle filmu překročilo úplně všechno. Pokud jde o surf, tak jsem neviděl krásnější filmový záběry než tady. Pan Bill Pope by si za svou práci zasloužil poctivou domácí svíčkovou, kterou bych mu osobně přinesl na stůl a ještě bych mu osobě uvázal bryndáček. Film má dvě příběhové roviny, jedna se překvapivě týká surfování a životního přístupu s ním souvisejícím a druhá osobních démonků hlavních představitelů. Obě dějové linky se skvělým způsobem vzájemně podporují a já se musím přiznat, že už dlouho jsem nebral nějaký film tak osobně jako tenhle. Při závěrečné skladbě jsem byl rozebranej na atomy. Vnitřní prožitková intezita nachmatala mé max. Gerard Butler už zahrál nejednu skvělou roli, ale za roli Frostyho bych mu tu českou domácí svíčkovou přines taky a bryndáček bych mu uvazoval opravdu s velkou péčí a vlastně...za tenhle film si tu svíčkovou i bryndáčky zaslouží úplně všichni, kdo maj s tímhle film co dočinění, protože vytvořili film do kterýho jsem se totálně zamiloval. "Live like Jay" (06.07.2014)

De facto jedno velké klišé, které jede absolutně podle šablony a u něhož přesně víte, o čem bude následující scéna. Jenže po režijní stránce se tomu nedá prakticky nic vytknout, celé to rychle uteče a Gerard Butler to utáhne i v těch nejšablonovitějších scénách. Zkrátka surfařká pohodovka, kterých je v dnešní době docela málo. (26.04.2013)