Úsvit planety opic

Zdá se, že takřka 50 let staré téma má stále co nabídnout. Výzvy autorům, hutné a chutné zážitky divákům. Pomineme-li skutečnost, že lidoopi (skorolidé; jsme, ať se nám to líbí, či ne, nahé opice) mají značně omezenou mozkovou kapacitu (objem mozkoven se u lidí na dolní hranici pohybuje kolem 1150 kub. cm, zatímco u lidoopů je horní hranicí 900-1000 kub. cm) a konstrukce jejich hrtanu vylučuje zvládnutí zvukové lidské řeči, je pohádka, kterou nám předkládají zpoza oceánu, výborně vyvážená ve scénáři, skvěle malovaná kamerou (útoky lidoopího vojska) a výtečně koordinovaná režií. Pro téma mezidruhového dialogu tu bylo vykonáno opravdu mnoho. Zajímavé je - lidé či lidské role tu opravdu jen stínují - pojetí šimpanzího vůdce Cézara a za zmínku stojí i obří moudrý orangutan. Cézar svými projevy, zejména v závěrečné fázi filmu, silně připomíná Lincolna ze stejnojmenného nedávného amerického hitu. Jeho protivník Koba (jakýsi gruzínský Jánošík, jinak stranická přezdívka Džugašviliho-Stalina; jedná se o úmysl či náhodu?) je typickým populistou, na němž ulpívají znaky vůdců typu Mussoliniho či Hitlera. Ne náhodou je většina filmu komponována v šerosvitu zřejmě sekvojových (?) lesů nedaleko Friska, ne náhodou Cézar připomíná vše možné, jen ne vůdce, který na složité otázky ordinuje jednoduché odpovědi; chová se povýtce rooseveltovsky. Kápne-li do tohoto menu sem tam i zrnko humoru a zjistíme-li, že chybují i velikáni, zážitek, který se nám z více než dvouhodinové ságy, plné 3 D technologických pohlazení, postupně skládá do značně trvalé a propracované vzpomínky, je v každém případě nevšední. A krásný. (16.07.2014)

Vynikající pokračování! Takhle to má vypadat. Skvělé navázání na motivy a témata ze Zrození. Lidská i opičí strana má své pro a proti. Samotný konflikt má mnohem hlubší a větší nuance. Nejvíce zdrcující je ta výstavba, kdy vidíme, jak by spolu mohli obě strany jednoduše vycházet, ale skrze ignoranty na obou stranách vzniká zbytečný konflikt, stejně jako ve skutečném světě. Bez té pomalejší a vyzrálejší výstavby by to nefungovalo tak jak má a divák by neprožíval ty špatné rozhodnutí jedinců na obou stranách. Je tu spousta silných, výrazných, mrazivých, srdceryvných a zapamatovatelných scén, které perfektně slouží ději a dokonale rozvijí ústřední postavy i myšlenky. Velkofilm s velkým V! (30.01.2024)

Škoda, že tu už nehrá Franco a Freida, možno by to bolo o hviezdičku viac, predsa len Jason Clarke mi nie je zrovna sympatický a Keri Russell (v čom to len hrala) je síce fajn ale nie je nijak zvlášť výrazná, čo však nevadilo a sem sa aj v pohode hodili a klapalo im to medzi nimi, pretože digitálne opice získavajú jasnú nadvládu a scény ktoré ostanú v pamäti si v pohode uchmatnú pre seba. Od zručného remeselníka Matta Reevesa som ani nič menej nečakal a pokračovanie krásne nadväzuje na vynikajúcu jedničku Zrodenie Planéty opíc. (26.08.2014)

Najkrajšie na celom filme sú obrazy odľudnených zazelenaných miest, budov pokrytých lianami a machom, stromov prerážajúcich cez asfalt... a to, že v ňom nevystupujú skutočné zvieratá. Scenár je slabší, a trošku mi prekáža, že Koba má tu charakter vykreslený podstatne horšie ako v predošlom diely, kde bol skôr nekompromisným bojovníkom, čo bolo, vzhľadom k tomu, aké pokusy na ňom robili ľudia v laboratóriu, opodstatnené. Keby sa viac ako napádaniu vlastných venoval plánom ako vyhodiť do vzduchu tú priehradu, bolo by to ok. Pretože som si istý, že mal pravdu v tom, že keď by ľudia dosiahli svoje, neskôr by aj tak územia opíc napadli. Rozoberania týchto úvah sa ale vo filme nedočkáme, koniec je príliš rýchly na nejakú hlbšiu pointu. (11.02.2016)

Jak mne minulý prequel opičího světa nadchl a překvapil, tak dvojka udělala pořádný pokles. Příběh nemá čím překvapit, ani obsahově pobavit a při jeho režijním zpracování mi mnohdy trnuly zuby hrůzou, jak nudné, očekávané a nezajímavé to vlastně je. Sofistikovanost, logika a poutavé směřování se tentokrát nekoná. Dvojnásobně splasklá bublina, jak u fenomenu Planet of the Apes, tak jména Matt Reeves. (19.07.2014)