Úsvit planety opic

Zdá se, že takřka 50 let staré téma má stále co nabídnout. Výzvy autorům, hutné a chutné zážitky divákům. Pomineme-li skutečnost, že lidoopi (skorolidé; jsme, ať se nám to líbí, či ne, nahé opice) mají značně omezenou mozkovou kapacitu (objem mozkoven se u lidí na dolní hranici pohybuje kolem 1150 kub. cm, zatímco u lidoopů je horní hranicí 900-1000 kub. cm) a konstrukce jejich hrtanu vylučuje zvládnutí zvukové lidské řeči, je pohádka, kterou nám předkládají zpoza oceánu, výborně vyvážená ve scénáři, skvěle malovaná kamerou (útoky lidoopího vojska) a výtečně koordinovaná režií. Pro téma mezidruhového dialogu tu bylo vykonáno opravdu mnoho. Zajímavé je - lidé či lidské role tu opravdu jen stínují - pojetí šimpanzího vůdce Cézara a za zmínku stojí i obří moudrý orangutan. Cézar svými projevy, zejména v závěrečné fázi filmu, silně připomíná Lincolna ze stejnojmenného nedávného amerického hitu. Jeho protivník Koba (jakýsi gruzínský Jánošík, jinak stranická přezdívka Džugašviliho-Stalina; jedná se o úmysl či náhodu?) je typickým populistou, na němž ulpívají znaky vůdců typu Mussoliniho či Hitlera. Ne náhodou je většina filmu komponována v šerosvitu zřejmě sekvojových (?) lesů nedaleko Friska, ne náhodou Cézar připomíná vše možné, jen ne vůdce, který na složité otázky ordinuje jednoduché odpovědi; chová se povýtce rooseveltovsky. Kápne-li do tohoto menu sem tam i zrnko humoru a zjistíme-li, že chybují i velikáni, zážitek, který se nám z více než dvouhodinové ságy, plné 3 D technologických pohlazení, postupně skládá do značně trvalé a propracované vzpomínky, je v každém případě nevšední. A krásný. (16.07.2014)

Ape not kill ape. Ohromující dojem ze Zrození zůstává nepřekonaný, ale pokračování nedělá opičákům žádnou ostudu, naopak. To jen svět Úsvitu, ve kterém jsou hrdinové i chybující na obou stranách barikády, působí velmi skutečně a natolik uvěřitelně, že místo akčně-dramatického diváckého zážitku nabízí spíše skličující podívanou. I v té je ale spousta prostoru pro skvěle zvládnuté vypjaté okamžiky, které si pro sebe znovu nepřekvapivě krade majestátní Caesar. Pomalu ztrácím jistotu, kolik dílů může tato sága ustát, ale pokud se opravdu pojede dál pod Reevesovým vedením, vytratí se obavy velmi rychle. (24.07.2014)

Pokračování, které není ani rozmáchlejší, ani akčnější, ani velkolepější než jeho předchůdce. Navazuje jen velmi obecně a konflikt mezi dvěma rasami bere poměrně úzkou optikou (jedno město vs jeden klan opic blízko v lese). I tak je to ale slušně odvedná práce s dobrými herci, strhujícími vizuálními efekty, které jsou oku lahodící, no nejenom na efekt. Výtečně se tvůrcům podařilo šroubovat z diváků "CGI" emoce různého typu. Spousta uslzených scén, avšak skutečně dojemných je sotva padesát procent. Akce minimum, ale psychologie hutná a inteligenci diváka to určitě neurazí, tenhle trend ale beru jako samozřejmost z prvního dílu - a to se přes všechna zde vyčtená pozitiva, dále druhým dílem neposunulo. (17.07.2014)

Takhle se točí dvojky! Sice bych neřekl, že je Úsvit nutně lepší než Zrození, svoje místo na slunci si ale rozhodně zaslouží. Je totiž tematicky a myšlenkově košatější a trikově vypiplanější, přičemž se stejnou vervou upřednostňuje hutný příběh před dynamickým spektáklem. Ne že by na nějaké ty akční opičárny nedošlo. Reevese ale daleko víc zajímá, proč k nim vůbec dojít má a co z nich vyplyne, paradoxně tak stejně jako protagonisté netoužíte po opulentních masakrech, nýbrž po míru. Je ale soužití lidí a opic vůbec možné? A může za stahující se smyčku vyděšená lidská nátura, opičí naivita nebo něco jiného? Pozvolna destilované odpovědi rozhodně stojí za to. A kdyby k nim po brilantních dvou třetinách filmu vedlo o něco silnější finále, byl bych vyloženě v sedmém nebi. (8/10) (14.07.2014)

Vzhledem ke stále se zvyšujícímu počtu opičáckých planet mne již nepřekvapuje, když se nade mnou v lese houpou digitální opice. Jsem totiž velkým fandou původní Planety opic a přestože se mne všechny ostatní díly snaží od toho odradit, tak jsem se zase díval. Bohužel. Moc mě to nebavilo, celkem jsem se nudil a jen jsem čekal na to, co se muselo stát a ono se to, světe div se, stalo. Jen doufám, že těch dalších pokračování nebude příliš, protože se na ně zase budu muset podívat. (02.12.2014)