Sen noci svatojánské

bábky a celkové zobrazenie prostredia je celkom podarené, aj keď miestami príliš tmavé. Avšak skôr ma neoslovil dej, ktorý v určitých častiach akoby stagnoval a rovnako aj dabované akoby neidentifikovateľné hlasy niektorých postavičiek. Chýbal tomu akoby spád a možno len jemné doplnenie dialógov, nie len jeden rozprávač, čím to vyznelo monotónne. Hudba k jednotlivým scénkam je schopná. (03.09.2019)

[3,5*]     "Hodně záleží na hrdinovi. Dřív, než se zasebevraždí, musí privésti svou krásou publikum až k nedýchaní."     Môj postoj k Trnkovi (uznanlivý, ale nenadšený) sa nezmenil ani pri tomto jeho poslednom celovečernom diele, hoci sa mi páčilo o trochu viac ako ostatné a považujem ho za umelecky najhodnotnejšie. A to som mal zo spojenia Trnkovej a Shakespearovej štylizácie značné obavy, ktoré sa ukázali ako zbytočné. Má to peknú poetickú atmosféru a doslova čarokrásna je pasáž v lese, v ktorej sa krásne prepletá svet ľudí so svetom rozprávkových bytostí. Zo všetkého najviac sa mi však páči výborná hudba (Václav Trojan), ktorá celé dielo skvelo podfarbuje (ten detský zbor je zimomriavkový). Pri tom novátorskom použití širokouhlého formátu som mal občas (hlavne na začiatku) pocit, že tie figúrky sú ťažšie rozlíšiteľné, tak nejako sa v tom veľkom priestore strácajú.     "Cos mi to proved? Tys dával vonět tomu nepravému! Byla to komédie, teď je z toho fraška." (11.09.2023)

Co říct asi o nejlepším animátorovi u nás, animátorovi, který se neztratil ani v Evropě či ve světě, o jeho průlomovém filmu? Že jsem ráda a vděčná, že jsem ho konečně viděla? Budiž. Ze Snu noci svatojánské čiší láska k řemeslu, autorova hravost a pečlivost. Formální stránka je takřka dokonalá. U příběhu jako takového je to horší. Shakespeare má na svém kontě rozhodně lepší hry a Trnka si Sen noci svatojánské trochu přibarvil k obrazu svému a udělal z něj spíše lyricko-snový film. Budu to brát jako autorskou invenci, ovšem musím říct, že právě ona poetičnost může být i u filmu o trochu delšího než hodina překážkou k prožití dokonalé slasti. Pro mě osmdesát procent s odřenýma ušima. Trnka je zkrátka persona a Sen noci svatojánské echtovní kousek, byť má své chyby. (08.04.2012)

Sen noci svatojánské dle té slavné komedie Williama Shakespeara, básníka a herce, je Trnkovým opusem grande. Dokonce se zdá, a všechno tomu nasvědčuje, že Jiří Trnka stvořil svůj opus magnum. Trnka (a nejen svým osobitým výtvarným výrazem osob a prostředí) vykouzlil nadzemsky snové loutkové galapředstavení, baletní rej s poezií v jednom. Se scénářem mu pomohl jeho častý druh Jiří Brdečka, básník Josef Kainar přispěl lehčeji škádlivým komentováním děje, Rudolf Pellar hebkým slovním doprovázením, sochař Jaroslav Kulhánek zas plastickou výzdobou prostředí a místa a Václav Trojan éterickou hudební symfonií. Těch dělníků u mistrova kusu bylo více. Ach, ty vidiny nás všechny svádějí a klamou, ale což, hlavně, že jsou krásné. Trnkův opus magnum Sen noci svatojánské je okouzlujícím filmovým dílem. Nezbývá než zvolat: Ať žije plzeňský rodák Trnka, jeho výtvarné umění, loutky, rozpustilá hravost a smysl pro čarokrásnou poezii! (08.07.2021)

S Trnkou 40. let je mi dobře, v Trnkovi 50. let si nacházím své a Snem noci svatojánské se s ním také loučím, protože Trnka 60. let není nadčasový, je jen zklamaný, což sice láme srdce, ale mučit se tím nehodlám. Ostatně spojení Trnka/Kainar/Shakespeare je velmi výmluvné, něžné, pikantní a okouzlující do té míry, že by jej alespoň jednou za život měl prožít každý. (17.08.2015)