ACAB: Všichni policajti jsou parchanti

Tak zvláštní film to byl, který vás nutil přemýšlet o sobě, o tom, jak byste se chovali, být v kůži člena téhle policejní zásahové jednotky posměšně nazývané ACAB. Kdybych byla Ital, byla v té jednotce....dlouho bych nevydržela v pracovním poměru. Vyhodili by mě. Chytly by mě saze,italská hrdost a temperament a seřezala bych prvního šmejda , co by na mě křivě kouknul. Takže- těžkooděnci, co jsou nasazováni do jakýchkoliv střetů a v neděli na fotbalové stadiony. Tohle nemá s tiffosi co dělat, to je mezinárodní sebranka ilegálů i místních, kteří svoje nálady ve jménu klubu přišli dát najevo. A jednotka mezi. Kamení, molotovy, sliny, kopance, ale i nože. Teprve potom může jednotka začít čistit. A když se pomlácená vrací, jde okolo velké nástěnné malby, kterou namaloval jeden z nich, Cobra. Jsou na ni namalováni oni, jako novodobí gladiátoři, kteří bojují za zákon. Protože jsou bratři, a jeden nepotopí druhého, i když je to na hraně zákona. Nejlepší je, když se veliteli doma ze synka vyklube neonacista, který chce nastolit konečně pořádek, to by se i těžko kolegům vysvětlovalo. Nemluvě o zacházení s policisty ze strany státu, žádná růžová procházka státní službou se rozhodně nekoná, proto spolu kolegové pevně drží partu. A pokud přijde nováček, nemá to lehké. Buď se přizpůsobí, nebo odejde. A on přišel...tenhle film nejde do silné hloubky. Pustí sondu do soukromí zásahovky, ale ukáže ji v rovině spojenou s italskou politikou, málo řešící sociální politiku, ilegály, drogy, a úplně klidně pochopíte, proč policie je skutečně mírně klerofašistická. Asi tenhle film není pro každého.,ale pokud se zajímáte o dění kolem sebe a tuhle krásnou zemi, je prostě váš. (13.11.2013)

Evropská, respektive italská Tropa de Elite. Hodně vyhraněný film, hluboká sonda to současného stavu Evropy a západního světa, v níž jde především o nezvládnutí imigrační politiky, frustraci mnoha vrstev obyvatelstva a bludný kruh, ve kterém se právě nyní nejen Itálie nachází. V All Cops Are Bastards jde ale také o postižení toho obrovského tlaku a stresu na příslušníka elitní jednotky, o syndrom vyhoření, který z tak exponované a stresující práce vyplývá, o zmar, který musí zažívat příslušník pořádkové policie. O fotbal tu vlastně nejde ani okrajově. Tvůrci používají klasického modelu příchodu nováčka mezi elitní zásahový sbor těžkooděnců, který postupně projde iniciací a stává se členem užšího jádra veteránů policejního sboru, kteří používají vysoce kontroverzní prostředky berouce spravedlnost do vlastních rukou. Po formální stránce film režiséra Stefana Sollimy nepřináší sice nic nového a coby akční thriller je nanejvýš průměrný (místy má navíc takový ten ,,italský" look), ovšem sdělení zakódované do dějových linií nikoho nenechá na pochybách, že jde o velice silný film, bez ohledu na to, zda s ním ideově souhlasí či nikoliv. Má totiž sílu otevřít diskuzi s politicky většinou tabuizovaným tématem. Vynikající kontroverzní film, pokud to není protimluv... (23.10.2012)

A.C.A.B. - nemyslím si to. Jak bylo vidět ve filmu, nemají to kluci těžkooděnci jednoduchý. Každý den se potýkat s chuligány, násilníky, skinheady, apod. Italské provedení se mi líbilo, stejně tak výběr postav, kdy se člověk rád podívá i na jiné, než americké herce. I Italové dokáží natočit kvalitní akční drama. V některých momentech film sice ztrácel na své síle, zejména v momentech, kdy se dlouze mluvilo, nicméně to nemělo radikální vliv na to, abych film poměrně kladně neohodnotil. Dobrá práce, kluci italský. 70% (07.07.2012)

Když se ve filmu potkají tři z mých oblíbených filmových témat (sport, politika, násilí/agrese), nemůže to dopadnout špatně... slušné 4* + bych přidal detail, co se mi fakt zamlouvá, film jde proti aktuálním trendům zvyšujícím oblíbenost těch "rádoby akčních" filmů poslední doby (jako jsou krásné ženy, postelové scény, atd..) a striktně se zaměřuje jen a pouze na dané téma... (13.07.2012)

„Celerino figlio di puttana!“ Je pravdou, že som mal podstatne odlišné predstavy o smerovaní deja snímku s tak lákavým názvom, avšak odskočiť si za hranice Hollywoodu sa dnes oplatí viac než kedykoľvek predtým. Taliani si získavajú sympatie predovšetkým u mužského publika, ich ťažkoodenci zo srdca Apeninského polostrova (resp. Ríma) sa prirodzeným spôsobom vrývajú človeku pod kožu a akýmsi “bratským putom“, ktoré medzi nimi panuje, si získavajú priazeň. Fungujúce príbehové vetvy (práca, rodina, voľný čas) riešia problémy, na ktoré sa každý jednotlivec môže dívať rôzne, podľa toho na akej strane “barikády“ stojí. Melódiu (viď prvá veta) asi len ťažko dostanem z hlavy. (02.06.2012)