Dařbuján a Pandrhola

Taková lidově-proletářská pohádka s krásně kýčovitou výtvarnou stylizací, pozoruhodně morbidním příběhem, makabrózním smyslem pro humor (to když Smrťák vypouští hlášky typu: Studenou vodou? Blázníš? Ještě by z toho mohla mít smrt!), snesitelně angažovaným podtetxtem a samozřejmě báječnými hereckými výkony Jiřího Sováka, Rudolfa Hrušínského a především Standy Neumanna. Martin Frič natočil film, který je na pohádku poměrně drsný a realistický a na reálný příběh zase roztomile pohádkový. Tak jako tak, je to jedna velká a příjemná švanda. (02.09.2004)

Stoprocentně to není tak hrozné jako některé dnešní televizní rádoby pohádkové počiny. Ba naopak. Exteriéry jsou sice poplatné době, doalogy i vtipy jabysmet, ale to se dá ještě překousnout. Ve filmu mi nejvíce vadí jeho notně budovatelské rysy, které se z něj snaží udělat jenom další budovatelskou dobovou frašku. Naštěstí jim to ale úplně nevyšlo. Bezpochyby největším kladem filmu jsou skvělé herecké výkony Sováka a Hrušínského, kteří zahrají úplně všechno. Potěšila mě i malá role Vladimíra Menšíka. Žádná perla to teda není, ale vzhledem k tomu, že se k režii dostal dobový profík Martin Frič a dal filmu komické rysy, tak z toho ještě není žádný budovatelský odpad, jen příejmná nostalgická vzpomínka na staré zlaté české filmové časy. (09.12.2009)

Nedostatečná lékařská péče? Chabá sexuální osvěta? Hladomor? Kdepak, největším problémem této Drdovy vísky je závislost na alkoholu! Jen si to vezměte, nesolventní havíř, co nezná chráněný sex, neumí uživit rodinu, pije (zásadně na dluh) a když jako nelegálně pracující lékař něco vydělá, hned to roztočí. A co víc, v deliriu tremens má halucinace v podobě čertů či smrti postávající u postele. Kolega Matějíček tři roky na márách a hned jak se uzdraví, jde nezřízeně chlastat za peníze partnerky. Permanentně nacamraný děda Pšuk si způsobuje zranění pády ze soch. Pivovarník Pandrhola si vzhledem k barvě obličeje taky rád přihne a k tomu disponuje morálním kreditem Trautenberka. A Joe Black, co to má celé kočírovat, nezkoumá chuť lidských polibků ani burákového másla, nýbrž opojného alkoholu a pak mu následky nezměrného pití (ano, zase ten chlast) brání ve výkonu povolání. Diví se vůbec někdo, že největším svátkem v téhle vesnici je, když potokem proudí pivo..? Ukňouraný Neumann, zábavný žnec Lohniský, povědomé kulisy a ještě povědomější princip, že buržoazie musí krutě trpět, aby se chamraď měla bene.. (11.05.2015)

Žil byl chudý havíř jménem Kuba Dařbuján, který měl (tzn. s manželkou si vyš*kali) dvanáct dětí. Děti každý den doslova prosily o jídlo, přesto si Kuba se svými přáteli každou chvíli zaskočil do hospody na pivo (a jednou dokonce na jitrnice, na které padly dlouhodobé úspory jedné z havířských manželek). Za kmotra pro svou nejmladší dceru odmítl Boha i Ďábla, protože si přece může vybírat :-), a do místního pivovaru přivedl celou vesnici, aby nenáviděnému sládkovi drze vypila jeho těžce vydřené zásoby. Ať žije socialistická masírka!!! P.S.: Ani si nepamatuje, že má dceru jménem Maruška, k*etén. (28.10.2016)

Jedna ze stálic, kde mi krom výborného, ale opravdu výborného smrťáka Hujera Lohniského ještě utkvěl tradiční Stanislav Neumann. Nemám ráda Sováka, ale určitě mu neupírám, že tady hraje skvěle, samozřejmě stejně jako Hrušínský. Na téhle pohádce se mi ale opět líbí hlavně menší role známých kapacit - Hlinomaz, Záhorský, Fialová, Trégl... A kdo by neznal "Glo-glo-glo-glo-glo-glo-glóóóóóriááááá..." hymna našich putik! (24.12.2016)