Reklama

Reklama

Fetih 1453

  • USA Conquest 1453
Turecko, 2012, 160 min (Director's Cut: 165 min)

Obsahy(1)

Turecký historický film, který vypráví o dobytí města Konstantinopolis (Istanbul) tureckým sultánem Mehmedem II. zvaným "Dobyvatel". Po smrti svého otce Murada II. usedá na trůn Osmanské říše Mehmed II., který je díky proroctví, které vyřkl samotný prorok boží Mohamed, označen za vyvoleného vládce, který jednou dobude Konstantinopolis. V první polovině filmu jsou rozebírány skutečnosti, které samotnému útoku na Konstantinopolis předcházely. Sultán Mehmed řeší vnitřní konflikty Osmanské říše a společně se svými vizíry se zabývá diplomacií s ostatními zeměmi. V tichosti se přitom připravuje na útok proti Konstantinopoli. Na druhé straně řeší své vnitřní potíže a zároveň vymýšlí nekalé plány císař Konstantinopole Konstantin IX. Snaží se od sultána Mehmeda vylákat peníze, které by později použil na svůj plán - svrhnout jej a dosadit na trůn Osmanské říše prince Orhana. Když se situace konečně hodně vyhrotí, sultán Mehmed uvede své přípravy na útok do pohybu a film se pomalu přelije do druhé poloviny, která je pak celá věnována samotnému obléhání města Konstantinopolis, které trvalo necelé dva měsíce. Ve filmu se také objevuje menší příběhová linie mistra stavitele Urbana, který dokázal pro sultána postavit obří, tzv. Bazilický kanón, jenž byl jediným, který svou palebnou silou dokázal poškodit hradby města. (Bladesip)

(více)

Recenze (51)

Fr 

všechny recenze uživatele

PROROK ŘEKL: ,,KONSTANTINOPOLIS BUDE JEDNOHO DNE DOBYTO. VOJEVŮDCE, KTERÝ HO DOBYJE, BUDE POŽEHNANÝ....“ /// To bylo tenkrát, když si všichni mysleli, že Bůh je na jejich straně. Mehmed II. přišel o fotříka a musel na trůn. To že byl mladej, spravedlivej a chytrej není až tak důležitý, jako to, že chtěl rozšířit říši a vytvořit impérium. Snaha o vykreslení tý doby, zvyklostí atd – zdá se bejt poněkud votravná. Statický vyprávění pro politology s prachbídným tempem přeruší až malá bitevní vřava, která dá NAŠTĚSTÍ zapomenout na strašlivý digitální ohavnosti, doposud předvedený. Tři (možná i čtyři) prdele politickejch událostí, který prostě musej bejt vyřčeny, než sultán oblíkne ocelovou košili. Chápu to a tak zatím co slabší kusy vodpadaj, zůstávám (spolu s Jirkou Pehem a Verbalem – myslím, že není třeba dávat odkaz) v klidu (ty taky? Soráč, nevšiml jsem si…). Faruk Aksoy není Ridley Scott a ta filmařina je vobčas hodně tragická. Naštěstí už (cca hoďka dvacet) jdem voblíhat (město pičo!). Komu tady chcete fandit? Konstantinovi XI? Mehmedovi II? Romantickýmu vztahu Ery a Hasana? Přes divnou filmařinu mě baví ona skutečná historická událost a vojenský záležitosti (strategie oblíhání, bitvy). Patosácký kecy vo starejch předcích jsou nutností (no jasně že taky to ,,ÚCTY DOSÁHNEM JEN POMOCÍ VÍRY“ musí bejt…). Doporučuju kvalitní release. Sice vyniknou i ty efekty na piču, ale dobývání Konstantinopolu za to stojí! . /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vo TOMHLE jsem zatím jen četl. 2.) Alláh akbar. 3.) Zajímám se o výrobu kanónů. 4.) Thx za titule ,,Bladesip“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * ()

predators 

všechny recenze uživatele

Herecké výkony a zajímavá tématika dobývání Konstantinopole, to jsou hlavní přednosti Fetih 1453. Neuškodí, když si wikipedii o tomto období něco málo nastudujete, bude se vám příběh lépe vstřebávat. Ale zpět k hercům, musím smeknout klobouk, protože ať už šlo o dialogy nebo souboje (ty především), nezadají si nic se svými ostřílenými kolegy ze západu. Na některé nedostatky v tricích se vykašlete, na ty jděte na Hobbita. 70% ()

Reklama

honajz 

všechny recenze uživatele

Jako bych se koukal na sovětské agitky o statečných sovětských vojácích proti těm fuj fuj zlým nacistům nebo Afgháncům. Naprosto černo-bílý pohled na dějiny, muslimové ti nejhodnější a nejstatečnější na světě, křesťané do jednoho pakáž. Ani ty triky tedy nejsou nic moc. A než se dočkáme bitvy, docela dlouho se tam jen kecá a kecá a intrikuje a domlouvá... Konec s hrdinou prošpikovaným šípy, ale s vlajkou v ruce, už byl vyloženě směšný. Jo, a jestli se nepletu, do města se nedostali tím, že zbořili hradby, ale protože je jednou ze zadních bran pustil zrádce. ()

Z0oMb3E 

všechny recenze uživatele

"Skočil Turčín bystrým skokom do jelšiny nad potokom..." (Samo Chlaupka-Turčín Poničan) Skočil po ňom i ďalší na vlas rovnaký Sandokan z druhej strany hradieb. A dvorenie sa môže začať! Na jednej strane klingončinou hovoriaci Mehmed v2.0 s veľkým delom na strane druhej pápeženec Konštantín11 so zavretou bránou. Po ikstom nevydarenom pokuse o prienik prichádza deduško Večerníček so svojím plánom ako Konsťu položiť na lopatky. Rady staršieho padli na úrodnú pôdu, a tak Mehmed získava priazeň detí, ktorým pred pár minútami pobil ich otcov, hlavne že sa môžu klaňať vlastným falošným modlám...VIVA LA FILMOVÁ HISTÓRIA!!!...Mám historické jatky, kde oddelené údy lietajú na všetky svetové strany veľmi rád. Preto ma táto turecká verzia "ŽeleznejKlády" veľmi potešila a napravila tak pošramotenú povesť z krajiny Tisíc a jednej odtrpenej noci. To že Turci vyšmelili za sušené datle nejaký ten komp sa na výsledku očividne podpísalo. Nevravím že s tou animáciou na to išli nejak extra citlivo, ale boje všetky pochyby a námietky zmietli pod koberček. So strihom si tiež nedali veľa práce, a tak niektoré scény prídu úplne zbytočné a akoby odtrhnuté od celého deja (všetky scény s loďami). Nasleduje však pokrik Alláh Agbar a aj táto chybička krásy je ta tam. Odporúčam! ()

klida 

všechny recenze uživatele

Když jsem to pustil, tak se mi po čtvrt hodině začaly zavírat oči, takže jsem se na dvě hodinky natáhnul a hned jsem byl na tu vražednou stopáž v lepší pohodě. Tu jsem pak s krátkou přestávkou ustál už v pohodě. Nejspíš i proto, že se konečně začalo něco dít. Je to opravdu velkovýpravný megafilm (ne, to co je na tuzemských komerčních stanicích jako megafilm prezentováno), který ale trpí právě délkou a ne úplně perfektní filmařinou. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (2)

  • V dobe obliehania Konštantínopolu v roku 1453, keď predstúpil maďarsky posol pred Mehmedom II., bol jeho kráľ označený ako maďarský kráľ Ladislav, pritom v tej dobe neexistovalo Maďarsko ale Uhorsko. (Danny88)
  • Osmanský sultán Mehmed II. zvaný Dobyvateľ, ktorý je synom Murada II. vládol v rozmedzí rokov 1451 - 1481. Narodil sa 30. marca 1432 a zomrel 3. mája 1481 po dlhoročnom boji s viacerými vážnymi chorobami. Inteligentný a krutý vládca je pochovaný v Istanbule. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama