Hotel Modrá hvězda

,,Příjemná hudba... stará. Snad proto!" Existují filmy, jejichž vznik se datuje víc než sedm desítek let nazpátek, nesou mnohdy nekvalitní černobílý obraz, zastaralý zvuk a jiné technické nedostatky, jejich příběhy jsou často naivní, idylické závěry silně odtržené od reality a herecké výkony nejednou zapůsobí "divadelně". Přesto nesou v sobě jisté neopakovatelné kouzlo, kterému nelze odolat. Přesto (nebo snad právě proto?) se pamětnícké filmy natočené v dobách před válkou (či během ní a těsně po ní) stávají dodnes oblíbeným televizním programem diváků takřka všech generací. Hotel Modrá hvězda patří k mým oblíbeným kouskům tohoto druhu. Příběh založený na zmatcích způsobených dvěma různými hotely (jednoho luxusního moderního a druhého zanedbaného) nesoucími stejné jméno dokáže stále přinést po celou dobu nesmírně zábavnou podívanou, zvláště pohybuje-li v centru veškerého dění krásně rozervná Nataša Gollová se svým živelným temperamentem a mužskou část obsazení pak vedle úlisného gentlemana Oldřicha Nového doplní skvělé trio Pešek-Pivec-Novotný. Tak to je prostě šlágr, který chytí! "Je to chyták!" Šlágr (tedy hudební) zde jeden taky zazní a slavnou píseň Inky Zemánkové "Slunečnice" už si navždy budu pojit s tímto filmem, jemuž pro tu jedinečnou nostalgickou atmosféru odpouštím i dost uspěchaný svatební závěr. A Lišáci jsou pašáci! :) 90% (11.08.2020)

V komediích vždy naivně očekávám humor. V tomto případě jej Martin Frič jaksi pozapomněl do filmu přimíchat. Taktéž je mi záhadou, proč se vůbec někdo rozhodne zfilmovat tak krajně nezajímavý příběh. Šíleně nudná romantická naháněčka s naprosto krajně otravně napsanými postavami. Od Friče už jsem podobný film viděl padesátkrát. Hlavně, že umí kluk sám svoje filmy zparodovat. Obrovský omyl a naprosto nesmyslně vysoké hodnocení. Jestli se mi během stopáže dvakrát zvedly koutky, tak přeháním. (28.08.2018)

Jedna z nejlepších válečných komedií, která se po právu řadí k dalším skvělým filmům 40. let (Eva tropí hlouposti, Dívka v modrém, Kristián, apod.) je opět postavena na mnoha záměnách, nedorozumění a především kouzlu páru Nový – Gollová. Ti jsou neodolatelní a jejich společné scény, ve kterých přeci jen tentokrát více dominuje Nový, jsou nádhernou ukázkou lidské srdečnosti a slušnosti. Film doprovází geniální píseň Slunečnice v několika scénách a zcela zaslouženě zlidověla, protože je opravdu výborná. Jen je velká škoda (ostatně jako u většiny těchto filmů) poněkud useknutého konce. V posledních scénách se dalo ještě rozehrát slušné divadlo při rozplétání oněch nedorozumění, ale budiž – film je zlatým fondem naší kinematografie a já jej rád hodnotím pěti hvězdičkami. (23.03.2006)

Několik dobrých hlášek a scén, jedna kultovní píseň, ale ne vždy to drží pohromadě, ne všechny scény jsou vtipné a zajímavé, natahované to je jak moje pět let staré trenky a tentokrát to ani mezi Novým a Gollovou tak nejiskří jako jindy. Možná za to můžou poněkud neujasněné typy postav, kdy se můžou mávnutím proutku měnit, jak scenáristu zrovna napadlo. Typický film "na rybu" - rychlokvaška na uvedení do kin před Vánoci. (16.04.2017)

Československá komedie o mladé energické dívce Zuzaně (N. Gollová), která se díky dědictví stala majitelkou Hotelu Modrá hvězda. Komediální zápletka spočívá ve skutečnosti, že v Praze existovaly dva hotely téhož jména, jeden přepychový a honosný, kam N. Gollová ihned přijela na kontrolu a druhý opuštěný a zpustlý, který ji ve skutečnosti patří. Při příchodu do svého hotelu Zuzanka zjistila, že v něm žijí zdarma tři nájemníci (J. Pivec, A. Novotný, L. Pešek), kteří neplatili za ubytování, neboť nebylo komu. Mladá majitelka z nich obratem udělala hotelové zaměstnance a začala úpravou hotelu do reprezentativního vzhledu. Hned první host, zámožný Vladimír Rychman (O. Nový) se do úslužné Zuzany zamiluje, přestože se tentýž den rozešel se svou snoubenkou A. Mandlovou. Zbytek filmu vyplňuje ples, na němž se sblíží A. Mandlová s A. Novotným a na němž se N. Gollová opije při konverzaci s T. Pištěkem a je omylem odvezena do špatného hotelu. Příjemná filmová komedie v režii M. Friče patří díky poutavému, vtipnému a košatému scénáři k nejlepším veselohrám své doby. (10.01.2019)