Atlasova vzpoura: 2. část

Logická konzistence filmu se vymkla. Hlavní hrdina udělá veřejně vzpouru na soudu, kde se odmítne podřídit zákonu. Kupodivu ho pustí, zjevně podle logiky "do vězení se zavírají jen ti, co suhlasí s tím být zavřeni". Vzápětí ho donutí se podřítit výhružkou, že zveřejní pár fotografií, jak se drží s kamarádkou za ruce. Parní lokomotivy nemohou jezdit tunelem (kouř naplní vagony pro cestující). Když je vlak armádní special, tak se nesmí zastavit i kdyby to mělo znamenat srážku vlaků..... (13.08.2016)

Protože jsem druhý díl viděl v těsné návaznosti, značné zklamání. Jiní tvůrci, jiné herecké obsazení (podoba s původním obsazením někdy pokulhává), které se projevuje i na charakterovém vykreslení postav jež ztvárňují. Nevím, jestli budu mít odvahu podívat se na třetí dí, avizovaný na červenec 2014...(ale kaylin má asi pravdu) (23.02.2014)

Už prvnímu dílu jsem přidal dvě hvězdičky za námět, ale dvojku nespasil ani on. Pokračování filmové adaptace eposu Ayn Rand pořád doplácí na stejný problém, nedostatek financí. Herci byli vyměněni, a to vesměs za horší, efekty a obraz působí ještě laciněji, a tipl bych si že i scenárista dostal za svou práci zaplaceno méně. Je škoda že se v Americe nenajde někdo, kdo by byl ochotný vložit své peníze do tohoto projektu. Autorku by tato neochota milodarů asi potěšila, jenže bez nich film upadl do hlubokého podprůměru a jeho poselství zasáhne málokoho. (29.09.2013)

Zvláštní mix akčního filmu, politického thrilleru, scifi, katastrofického filmu a televizní inscenace nabízí podivný příběh o konci demokracie v USA. 1) Je to ukecané, chvílemi nesmyslně nelogické a především dost nudné. Inu, zajímavý námět sám o sobě nestačí. 2) Alisa Zinovjevna Rozenbaumová z rodiny petrohradské židovské buržoasie v 21 letech emigrovala do USA (1926), kde o 31 let později publikovala svou nejznámější práci Atlas Shrugged - vášnivou obhajobu kapitalismu z pozic tzv. objektivismu, vlastního filosofického konceptu světa. Nechť si ctěný čtenář vygůglí, co mu třeba. Za sebe mohu říci, že jsem knihu nečetl a po dvou dílech filmu vím, že ani nepřečtu. (03.08.2016)

Jak se kalila ocel po kapitalisticku. Rudá záře nad Amerikou. A všudypřítomná a vlezlá myšlenka, ne, myšlenka ne, víra?, světonázor?, že podnikání je ušlechtilé, a zisky slouží k tomu, aby jiní mohli podnikat, a že zaměstnanci jsou pak na tom velmi dobře a suprově placení. Všichni se mají rádi a budují kapitalismus k lepším zítřkům. Jako fakt nevím, tyhlety agitky jedno ze které stáje, jsou si podobné jako vejce vejci - ignorují fakta logiku, historii. V životě to nikdy nefungovalo, ani v době průmyslové revoluce, tak, že by ctní podnikatelé a kapitalisté rozvíjeli svět a starali se o své zaměstnance. Jenže tady je to dohnané ad absurdum zákonem o rovnosti, kdy vláda a stát berou, co nevytvořili. A s tím by se zas dalo souhlasit - jenže je to taková polopravda, a/ bez b/. Kolikrát státní firmy vyrábějí víc a lépe než podnikatelé, kterým fakt jde jen o zisk. Příběhově opět sledujeme telenovelu, kdy se stejně jako v prvním filmu může stát cokoliv - ona ho má ráda, on ji nemá rád, jak ze seriálu Dallas, mezitím mizí lidé, kdo je John Galt?, podnikatelé sami ničí své průmyslové podniky (což je další podpásovka - copak dnes vydělávají podnikatelé ocelářstvím?, kde jsou služby, PR, konzulting, reklama?), ale nějaké ústřední téma kromě hledání Země Nezemě neexistuje. Taky nechápu, proč měnili herce. A mankote, komik Teller jako šéf bezpečnostní ochranky?! Proč? --- Jinak ty nelogičnosti, jako že starý diesel potřebuje topiče a navíc utáhne kdovíjak dlouhý vlak, nebo že podle zákona lidi nesmějí opustit sví zaměstnání, přesto u železničářky odejdou?, nebo máte komplet mapu USA plnou poruch na železnici, a přesto jedete vlakem?, prostě jaká celková filozofie, takové nelogičnosti. (02.05.2016)