Jurský svět

Snaživá a učenlivá Beta Spielbergovy Alfy. Jurský svět se už od úvodu profiluje jako blockbuster „nové generace“, který uvědoměle čerpá ze svých vzorů a zároveň se snaží pojmenovat základní pravidla, zákonitosti i limity svého univerza. Takže se ocitáme ve světě, kde staré dobré atrakce už nebyly dost „zubaté a velké“, a tak bylo třeba vyvinout nové, uměle naboostované, a tím i spolehlivě smrtící. Jurský svět je pak vlastně bojem okouzlené filmové nostalgie s triumfem megalomanství v podobě geneticky zfušovaného praještěra. Film má kupodivu jednoznačně na mušce milovníky skvělé jedničky, které naprosto podřizuje svou mytologii, logiku i režijní styl talentovaného Colina Trevorrowa. Jurský svět ale nikdy nedosáhne brilance a hladkosti atrakcí Jurského parku, k tomu mu vždycky kousek schází. Má nicméně dost výživných míst k tomu, aby udržel pozornost. Zároveň má jednu velkou kliku – a tou je sílící ironické charisma zpoceného dobrodruha Chrise Pratta. Že by se rodil nový Harrison Ford? (10.06.2015)

Původně jsem přemýšlel, že bych sem také naverboval nesmyslnou armádu zbytečných vykřičníků s úmyslem se za každou cenu oduševněle vyjádřit, ale nakonec jsem si řekl mrdat, já jsem dítě mainstreamu!, takže se pěkně trapně postaru vyjádřím i k filmu, stejně jako zbytek ovcí. Ačkoliv trailery nepokrytě predikovaly blátivý etalon průměrnosti a fádní šedivosti, tak měly naprostou pravdu. Původně jsem si říkal, že Spielberg si z toho určitě atleticky zarotuje v hrobě, ale ten starý pamrd s výzorem ergonomicky svraštělých varlat prý ještě žije a dokonce to i produkoval! To jsou mi věci. Každopádně nečekejte žádnou revoluci, ani evoluci, ba ani poluci, spíš se smiřte s velmi chabou ucí a místo přerostlých ještěrek si tam mrdněte klidně Transformátory, Hobity, Evendžry, Mohameda, nebo jinou z těch fiktivních nesmyslných postaviček, protože to je jak prašť a vyhoď. Postavy mě sraly snad všechny, máme tu nabouchaného chlápka, co si v poloplesnivé chatrči leští svoji motorku a bicáky, říká jenom moudra a to ještě ke všemu pravdivá moudra, pak upocenou kozatou garáž na ptáky, která je tam jen jako protipól k Testosteron-manovi a dvě naprosto nesnesitelná děcka, jeden umaštěnej panic co vypadá jak maskot autistických ústavů a druhej ubulenej chodící květák. Člověk si nevybere. Ale jinak to odsejpá, pár nanosekund je i napínavých, takže proč ne. Docela je mi líto těch jednačtyřiceti lidí, kteří si dali film do top ten, protože se tím dobrovolně odsoudili k životu na hovno. Co když za dvacet let znova vstane Ježíš Nazaretský z mrtvých, očistí všechny lidské bytosti od hříchů a na nebi spustí holografickou projekci mapující jeho cestopisné toulky po Jeruzalému? Kam si zařadí tohle, když v žebříčku toho kurevsky nejlepšího, co kdy viděli, budou mít Jurský svět s Chrisem Prattem?! No dobře, vole, nezbývá mi, než to zakončit nějak epicky, chápej - !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Edit: Abych nebyl nařčen z demence, tak pan Blůdy Čtyřicetivykřičník svůj komentář smazal, protože si díky mně uvědomil, že i když je mu teprve třicet, tak takové komentáře na databázi nepatří, aneb příběh o tom, kterak RedAK udělal z ČSFD hezčí místo. HOME, pošli mi složenkou do Kokotova dvacet korun, dík! (11.06.2015)

Jurský Svět mi udělal obdobnou radost asi jako dítě, které si otevírá vánoční dáreček. Jurský Svět je skvěle vymyšleným blockbusterem ( překrásné atrakce), přál bych obdobný park navštívit. Dinosauři až hmatatelně a živě zpracováni a inteligentní Indominus Rex snad největší Bad ass creautura ve filmu vůbec, především jeho inteligenci bylo úchvatné sledovat ( kamufláž, oblafnutí senzorů, odstranění GPS). Chris Pratt opravdu nový Harrison Ford, správný a férový hrdina a role Indiána Jonese mu bude velmi slušet. Chválím i velmi solidní tempo, perfektní finále, které bere dech, na PG 13 poměrně drsné úmrtí a skvěle šlapající napětí s fungujícím empatizmem. Kdo si film nevychutná, nemá srdce, neumí se bavit a filmů by se měl nadobro vzdát. 100% (12.06.2015)

Všechno málem skončilo tím, když se jedna excentrická, tlustá pizda s fialovými vlasy rozhodla dát verbalově dceři dvojku z angličtiny! Znáte to, výchovné bití, usedavý pláč a okázalé rušení rezervací v tom zlodějském Sinestáru. Až zadýchán a se zakrvácenými pěstmi jsem se vzlykavým hlasem dozvěděl, že to nebylo proto, že by neuměla, ale proto, že jednou neodevzdala jakýsi posraný projekt!!! No chápete to? Nějaká od hlavy až k patě zakorálkovaná, slizká piča, co si dodnes myslí, že pajdák je vycházkový okruh pro invalidy, si bude léčit afektované mindráky na mé k dokonalosti vyrýhované zygotě! Nakonec jsem se tedy po pár výhružkách linkou bezpečí ustrnul a rozhodl se, že tento nemilý incident raději vyřeším několika nezarámečkovatelnými, nechutně pejorativními anglicismy na adresu toho otylosaura a že se z našeho holocénského parku do toho jurského přeci jen vypravíme. První hodinu jsem ale hořce litoval, že jsem se raději nenechal naprášit na tu sociálku a pietně myslel na Krajtna, jak asi snáší tohle hovno na svém hrobě a jestli má dost místa ke vzteklému obrácení se z toho, jak zdegenerovaná komerce dokázala ještě více dokurvit jeho fantastickou předlohu. Půlku filmu totiž sledujeme pouze to, jak dva hnusní spratci, které bych z fleku nemilosrdně předhodil nějaké té pomalužravé druhohorní obludě, neposlouchají svou prominentně nehereckou, odpornou tetu, co by mohla z fleku plašit xichtem pterodaktyly, z níž by hnusem vyblil natrávené přesličky i jindy apatický apatosaurus a z jejíž „sexuality“ by se hrůzou šprajcl i ejakulát v chámovodu toho nejotrlejšího mořeplavce. Do všeho toho utrpení jen tak frajersky pózuje Marek Taclík rivajvl a sem tam mrkne nějaké trapné hadí oko. Naštěstí jsem však úpěnlivé prosby své otlačené prdele o evakuaci nevyslyšel, protože se to posléze zvrhlo do tak orgastického finále, že jsme já i mé hýždě úplně zapomněli na všechna způsobená příkoří a jen jsem na to s otevřenou hubou překvapeně čuměl jak Triceratops do mikrovlnky. Finále, které z týrekse dokázalo udělat toho nejňuňavějšího predátora roku a změnilo nejčastější prosbu o pořízení domácího mazlíčka na „Táto, kup mi velocilaptola!“. Původně jsem měl v úmyslu pokračovat fundovaným paleontologickým elaborátem na téma „Proč je, kurva, Jurský park plný křídových monster?“, nicméně místo toho to tu raději vytapetuju emočními vykřičníky, aby mě ten krutoftipný „bavič“ assbůkového odchovu nejzářivějších potratů dělnické třídy, jež se už evidentně cítí být i velkohubě povolán rozhodovat, co sem patří a co ne, mohl také borečkovsky napomínat a očistit i ode mě tuto databázi. Takže: !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!. (04.07.2015)

Další pokračování, které současně tak trochu remakuje. Nejedna scéna dává vzpomenout na původní trilogii a přitom se film, podobně jako nový Šílený Max, hodně snaží stát na vlastních nohách, aby nebylo třeba znát zázemí (a daří se). Oproti Maxovi tu však chybí snaha o nějakou revoluci či osobitý vklad. Prostě se jen míchají styly jedničky (poznávání parku) s dvojkou a trojkou (útěk před divokou zvěří), ve výsledku to ale naštěstí nevadí. Film má tempo, nenudí, sem tam pobaví hláškou či sympatickou devadesátkovou "přístupnou brutalitou". Pokud mě něco nebavilo, byl to záporák Vinceta D'Onofria, což je taková úplně typicky blbá "jdu za prachama" figurka, kterou jsme měli vlastně v každém dílu. Ale jinak není moc proč remcat. Trevorrow velký úkol zvládl s přehledem a po Maxovi tu máme druhý nejzábavnější blockbuster sezóny. Finální fight přímo excelentní. Během něho ve mě asi nejvíc eskalovalo to pravé "dětské nadšení". (10.06.2015)