Dvanáct měsíčků

A mě se to líbilo. Za prvé se musím trochu zastat některých lidí, co tu dávali komentář ještě před vysíláním na ČT1 (samozřejmě ne těch, co ho tu dali v půlce filmu), protože vzhledem k tomu, že se natáčela celá pohádka v Rožnově p. R. v muzeu, tak tu taky měla předpremiéru asi 15. prosince, takže někteří ji už mohli vidět, ale bohužel mám pocit, že se to netýká, právě těch, co jí dávají odpad, jak na běžícím pásu. Mě se to líbilo. Krásná oddychová pohádka s příjemnými herci, až na ječící Žilkovou a její dcerušku, ale tak to byl účel, na Stonehenge a na otřesný smeták na hlavě co měl Vojtek:D Jinak možná se mi to líbilo o to víc, že tam jako komparzisté hráli lidi, co znám a bylo to točené u nás v muzeu, kde jsem přes léto brigádničila (a tak mi taky přišlo vtipné, když natáčeli před jinou chalupou venku, zatímco záběry z interiéru byly z jiné chalupy a nehledě na to, že si některé kulisy jako pomníčky, ploty apod. přistavěli, ovšem nejlepší byl detail dveří, které tam byly dodělány a měly plastovou kliku...jak dobové....):D Takže pro mě příjemné a milé, a ti měsíčci byli opravdu povedení, lepší herce na to snad ani sehnat nemohli - Brzobohatý, Postránecký, Táborský, Kříž? Jeden lepší než druhý. (24.12.2012)

Sníh, starosvětská nálada, milý příběh. A velmi dobří herci (třebaže je ústřední dvojice mírně nevýrazná, leccos vynahradí zlá macecha Veronika Žilková a její hýčkaná dcera Ivana Korolová). Tvůrci sice vykrádají, kde mohou, a scénář nijak nepřekvapí, celkově to ovšem i přes absenci nabízejících se (dalších) motivů docela ladí. Bohatý navrátilec z ciziny se stává lovnou zvěří pro všechny vdavekchtivé dívky z vesnice, on však raději vymyslí trojici nesplnitelných úkolů, aby se veselce vyhnul, zatímco se ovšem zamilovává do půvabné Marušky. Na pohádkové klasiky to pochopitelně nemá, ale za mě rozhodně lepší Karel Janák. (28.12.2018)

K jedné věci mě tahle pohádka-nepohádka inspirovala, a sice vymyslet si na režiséra taky jeden úkol: hybaj, Karle Janáku přetočit konec a nevracej se, dokud nebude vypilovaný! Jedno, a to mnohem podstatnější, ti upřít nelze a sice tvůj zcela originální režijní rukopis, inovativní, i když poněkud svérázný přístup ke klasické látce troufale zabalené do postmoderny a navrch přidané prvky velmi rázovité frašky, ve které se jinak obvykle zcela nepohádková slova, jako jsou "trubka" a "rajda", říkají a zapadají do ní. Bohatý mládenec Karel se po dlouhé době vrací z ciziny a všechny děvy z vesnice po něm šílí, ale jemu se do ženění ještě nechce. Vymyslí si proto za tím účelem tři zdánlivě nesplnitelné úkoly, a která dívka je splní, stane se jeho ženou. Jenže i sebeabsurdnější úkol se dá splnit, když je při ruce dvanáct měsíčků (ne, opravdu se nejedná o ženskou periodu, zajít tak daleko si scénář přece jenom netroufl), řeč je o hodných a laskavých "strýčcích" v hábitech, kteří jsou ztělesněním kalendářních měsíců v roce a ovládají nejedno kouzlo. Tím pádem není problém v lednu z lesa přinést fialky, jahody anebo zařídit, aby stará, uschlá jabloň se v mrazu obsypala jablky. Janákovi ani tak nešlo o věrné převedení klasické pohádky, a hned po prvních minutách je patrný sympatický ironický odklon. A aby té volnější inspirace nebylo málo, tak se ještě nad to jeho počin nebere příliš vážně. To se hodně odráží na hereckých výkonech. Zatímco Roman Vojtek jako mládenec Karel a Marie Majkusová jako Maruška své role pojali v mezích serioznosti, u dalších postav už tomu tak docela není. Macecha s dcerou Květou, neboli bezvadné záporačky Veronika Žilková a Ivana Korolová spustily lavinu balancující na hranici fraškoidního pojetí svých postav, což mě jako diváka hodně bavilo. Ve stejném duchu pokračoval, ačkoliv už se nejednalo o negativní postavu, také Jan Komínek coby Karlův mladší bratr a také mezi skupinkou Měsíčků se našel nejeden náznak či přímo delikátní antiseriozní uchopení charakteru jednotlivých postav. Všechno vtipně a neotřele šlapalo až na dvě věci: lásku mezi Karlem a Maruškou jsem jim vlivem nezanedbatelných okolností a jistého upozadění této dějové linie až tak nevěřil a zdegenerovaný konec s nekvalitním vytrestáním obou záporných postav se měl ze scénáře bez milosti vyškrtnout, anebo celkově předělat. V mnoha ohledech by tenhle pohádkový příběh snesl i velké plátno, ale na televizních obrazovkách se cítí evidentně jistější v kramflecích. Originálně sympaticky přidrzlý režisér Karel Janák ukazuje po všech těch bludných současných "pohádkářích" Zelencích, Macharáčkách, Karasech a jim podobných, že k pohádkové látce se dá přistoupit se svérázným espritem, bez laciné komiky a s ryzím odhodláním divákovi naservírovat něco, co se za nějakou dobu bude řadit k vyhledávaným kouskům, které nahradí až tak notoricky obehrané pohádkové evergreeny. 80% (29.12.2013)

Další veřejnoprávní pohádka, která nevstoupí do zlatého fondu československých filmových pohádek... Nevím přesně, co šéfové z Kavčích hor touhle dramaturgií sledují, ale vypadá to na bojkot čehokoliv trvalejšího. Dejte už konečně peníze na pohádku otci a synovi Svěrákovic a nebo nechte točit Stracha! Kdo se má na tyhle Janákoviny dívat?! (Nebo že by to po loňské primitivně alegorické Bambitce měla být další podařená alegorie současného stavu Česka? Ve velkém se vykrádají peníze z obecních a státních rozpočtů i z evropských fondů, tak necháme symbolicky Karla Janáka vykrást Mrazíka a Tři oříšky pro Popelku? Že by vedení ČT uvažovalo takhle rafinovaně...?) (24.12.2012)

Jako každý rok, tak i tenhle rok se těším, až si po štědrovečerní večeři pustím na České televizi novou pohádku. Tentokrát padla volba na Dvanáct měsíčků a já se opravdu těšil. Musím nicméně říct, že výsledek nebyl nejhorší, ale byl to takový slušný průměr. Žilková byla šílená. Vojtek a Majkusová v pohodě. Dvanáct měsíčků bylo naopak to nejlepší, co na pohádce bylo. Jenom škoda, že příběh si kromě základního příběhu ukrad kus z Mrazíka, kus z Popelky a udělal z toho takový všelijaký mišmaš. (29.12.2012)