Černobylské deníky

V zajímavostech je uvedeno, že myšlenka filmu je podle USA a Ruska cynická a znevažuje oběti černobylské katastrofy, což je názor, se kterým se plně ztotožňuji. Tzv. Pripjať vypadá jak romské ghetto Chánov a pohled z okna na "černobylskou elektrárnu" působí jako rozmazaná fotografie nedávno zdemolované Rustonky v Praze. Pokud k tomu přičtu naprosto idiotské postavy a dialogy, nezbývá mi než si v klidu poplakat nad znesvěcením všeho, co souvisí s touto událostí a vyvinout veškeré úsilí na to, abych co nejrychleji zapomněl na tento příšerný zážitek. 1* za scénu s medvídkem. 5% (10.04.2014)

He, tak teď si připadám sám jako nějaká zmutovaná příšera mezi uživateli CSFD, páč mně se tohle hodně moc líbilo. Už samotný výběr lokalizace ukrýval velký potenciál, ale já debil jsem se zhlídnutím otálel, neb mě odrazovaly recenze a dokonce i odsudky mých oblíbenců. Do filmu jsem tedy šel s pramalým očekáváním, jenže tohle je povedený od samýho začátku, napětí postupně graduje a kupodivu to nekazí ani tradiční slabina většiny hororů, tedy závěr. Velkým plusem je pro mě v podstatě totální absence prvoplánově zobrazovaných hnusů, dlouho taky není jasný, s kým má parta mlaďáků (smrtelnou) čest, což všemu jenom přispívá. Prostě tohle je pro mě vysoce lahodnej žánrovej kus, jehož víceméně všeobecný odsouzení zřejmě nikdy nepochopím. 80-90% (20.10.2012)

Černobylské deníky přicházejí s tím nejohranějším a nejnudnějším schématem hororového žánru typu "Parta mladých lidí jede..." V úvodu se setkáváme se sympatickým Rusákem Jurijem, který je také pravděpodobně tou nejsympatičtější a nejpohodovější postavou z celého obsazení. Oproti té partě amerických usmrkanců působí téměř geniálně:) Takže Jurij jim má dělat průvodce v místě jedné z největších světových katastrof. První problém nastává ve chvíli, kdy je hoši z ostrahy objektu nechtějí pustit dovnitř z důvodu "údržby." Jurij se tedy na místo "prohlídky" vydává jakousi oklikou. S úsměvy na tvářích parta "american dudes" vyskáče z rozhrkané dodávky a těší se na vzrušující zážitek. Jenže, jak si během prohlídky divák jistě povšimne, Jurij ví něco, co jim neřekl. Něco velmi zásadního. Poté začíná onen klasický postup. Auto nejde nastartovat, na mobilním přístroji není signál a začíná se stmívat. V následujících chvílích při prozkoumávání okolí, to už je tma, je Jurij a jeden z chlapců "něčím" napaden. Poté následuje množství nelogických rozhodnutí, jako třeba to, že se kdosi rozhodne Juriho vydat hledat a to i přes fakt, že se onen večer z průzkumu nevrátil a je naprosto jasné, že je po něm. Film sám o sobě není vůbec tak špatný. Má slušně fungující atmosféru, která čerpá především z pochmurných lokací. Nejvíc mě však zklamalo, když jsem zjistila, co že se to tam v Černobylu vlastně nachází. Myslela jsem, že se bude jednat o nějakou duchařinu a on se z toho nakonec vyklubal takový "Zombie Silent Hill." Herecké výkony slabé, místy až směšné. Za pozornost rozhodně stojí honičky mezi reaktory a kdesi v podzemí. Závěr není nijak šokující, spíše předpokládaný. Chernobyl Diaries mohly být žánrovou jednohubkou, takto jen slabým průměrem, který nezapadne nejspíš jen díky prostředí a zpracovanému tématu. (15.02.2013)

Dostal som približne čo som čakal, takže neohúrilo ani nenasralo. Obyčajný priemerný radový horor, akých sú tisíce - síce sa odohráva v zaujímavom prostredí, ale napokon z toho nič nevzíde. Áno, partička teenagerov, áno, ostanú niekde visieť, odkiaľ je problém sa dostať, áno, ich sprievodca zmizne ako prvý, čím sú definitívne v prdeli - a pokračovanie je taktiež logické - tma, krik, pobehovanie s baterkou v tme, ale aj tak nie je nič vidieť, čakanie, kedy na nich niečo vyskočí, jeden po druhom miznú atď atď. Záver nezaujal, pretože všetko tu už bolo. Okrem prostredia klišé, ktoré pre mňa znamená akurát ďalšiu fádnu čiarku do počtu. Ale nemal som to problém dopozerať, ani nutkanie to vypnúť, čo sa mi v posledných mesiacoch stáva čoraz zriedkavejšie. (24.06.2012)

Chtěla jsem tomu dát šanci. Vážně chtěla. Jenže styl "vezmu kameru a točím", už je dost ohraný, asi jako Schwarzenbergův pěvecký výstup… A mě to pomalu začíná unavovat. Když se hodně soustředím, zahlédnu jakousi čmouhu v záběru; tak nevím… byla to ta černobylská mutace, nebo jsem taky viděla jen (ne)zřetelný hovno. Jasný… je to hovno. No, nic… hážu na to bobek a jdu sledovat budoucí hvězdu SuperStar. (18.01.2013)