Jackpot

V dnešní době už to nebude znít tak cool, jako kdysi ale norské "Arme Riddere" je typická Tarantinovka, bez Tarantina. Alespoň na mě film po celou dobu tak působil. Ať už stylem vyprávění, úvodními titulky, násilím i některými dialogy. Každopádně Tarantino je pouze jeden a tento snímek se po celou dobu drží při zemi a ani jednou nepřijde s ničím výraznějším nebo odvážnějším. Přesto pobaví. (14.04.2013)

Viditelně asi snaha o mix Norského Ritchieho a Tarantina se zastavila tak někde na půl cesty. Ano, občas se objeví nějaký zpravidla dost brutální vtipek, který je povedený, ale na každý povedený je tu jeden špatný, a tak je to ve filmu vesměs se vším. Na jednu ujetou ztřeštěnost padá jedno naprosto nelogické chování postav, na jednu sympatickou postavu padá jedna krajně nesympatická. (05.06.2024)

Nebavil jsem se sice tak dobře jako u Lovců hlav, ale bavil jsem se, a to je důležité. Tohle rozplétání příběhu nahlých úmrtí v malém norském městečku mě dokázalo často rozesmát, a určitě to nebylo proto, že se tady vyskytoval nadprůměrný počet blbů. Bylo to sice jednodušší a ne zrovna originální, ale nenudil jsem se a rozesmálo mě to, a to je u komedie základní požadavek. (11.01.2020)

„Takže to nevyšlo. Tak jsme přešli na plán B.“ - „A to bylo co?“ - „Ne moc dobrej plán.“ A takových ne moc dobrých plánů zakusil Oscar Svendsen opravdu hodně…Sázení na fotbal může být zdraví krajně nebezpečné. Amen. Zvlášť, když se do sázení pustíte s 3 na svobodu propuštěnými mukly, kterým sice do vínku příliš inteligence naděleno nebylo, za to jsou velmi ambiciózní, co se týče získání peněz. Navíc jsou to mistři ve zkoušení slepých uliček a divák se leccos přiučí. Kupříkladu, že při porcování mrtvoly není dobré začínat krkem, člověk u toho nesmí ztrácet hlavu (tím spíš, když nedrží ke zbytku těla), mrtvé komplice se nedoporučuje skladovat v nepoužívaných soláriích, a nevyplácí se zůstávat zadlužen u majitelů pochybných podniků. Problém s celým filmem mám ten, že těch podařených černohumorných situací je povážlivě málo. Spousta krve, brutality a paleta absurdních postaviček tenhle nedostatek tak úplně vyvážit nedokáže. Nenudil jsem se sice, ale o velké zábavnosti bych také nemluvil, vidím to na lepší průměr. (02.10.2022)

Bravurní honba za recyklací hnijících trupů zdatně uhňácaná příjemnými a politicky nekorektními, severskými prstíky. A to i přesto, že se závan papírové vypočítavosti neostýchá divákovi proplesknout čichové buňky a zanechat za sebou nedůvěřivě roztažené nozdry, neboť bez té naší papírové vypočítavosti by zábava byla cudná, obrýlená katolička s ohmataným růžencem v pravé kapse a sukní po kotníky. Do posledního cípu čtyřech zářivých hvězd nahrává fakt, že je celá mozaika protkána známými norskými ksichty a humorem černějším než etiopský maratonec (ne)šťastně vběhnuvší do análu Asi Akiry. A teď už snad jen dodám starý, teatrální a dokola omílaný povzdech, že takové pichlavé mnohovrstevné krimošky by mohly vznikat i v tom našem vrásčitém řiťáku Evropy, ale ti zodpovědní zrovna chlemtají další misku plytké tragikomické polévky. (14.08.2013)