Hunger Games: Vražedná pomsta

Déjà vu. Dvojka kopíruje první díl (a vykrádá o hodně krvavější Battle Royale), jen s tím rozdílem, že dětská vybíjená už nokoho neba, tak teď ať se pobaví dospěláci. Budiž, na Jeffrey Wrighta, Amandu Plummer nebo na tvůrce této hry (dirigujícího zde svůj poslední mač) Philipa Seymour Hoffmana se kouká rozhodně líp než na ty uřvané caparty. Jen je mi záhadou, kam se poděl konec .. (05.04.2014)

Možná nejde o excelentní film, excelentně debilní však vskutku je. Zábavný je zejména kontrast scén, v nichž vystupuje Donald Sutherland a scén arénových, jimž vévodí skupina manekýnů s nezničitelnými účesy - zatímco prvně jmenované přináší přesvědčivý chlad a lidskosti zbavenou logiku režimní supersvině, která je opatřená dobře napsaným dialogem a charismatem svého představitele, to druhé je tupé i pro prvotní fanoušky víly Zuběnky. Postavy jsou opět hnány nejasnými a zveličenými motivacemi a vztahy, z čehož mi vyplývá, že buď někdo zprznil obsah knihy, nebo je kniha jen podělaná futuristická telenovela. Tři hvězdy patří atraktivnímu ztvárnění (s opět delikátními variacemi na TV show budoucnosti) a výbornému obsazení, jelikož sestava Harrelson-Hoffman-Sutherland-Kravitz ve vedlejších rolích je dostatečně výživná i pro případ, že by zbytek filmu byl jen záznam fronty před Kauflandem. P.S. Peeta získává nominaci pro nejotravnější filmovou postavu všech dob. (29.09.2014)

Vzhledem k slušné režii to nikdy není vyloženě katastrofa, bavit začne film ale až v poslední, místy správně dobrodružné třetině. Té ale nepomáhá zvláštní technické rozhodnutí kombinovat perfektní IMAX footage s blow-upem klasické pětatřicítky, kdy je nejistota ve framingu druhé zmíněné varianty, obzvláště v akčních scénách, znát až příliš. Ve výsledku je mi paradoxně mnohem sympatičtější méně uhlazený a trochu naivnější první díl. (23.11.2013)

Dospělejší a hlavně lepší film než první díl. Mám ráda i předchozí Hunger Games, ale pár věcí jsem mu dost vytýkala a stále jsem měla pocit, že nedokázal plně využít svůj potenciál. Francis Lawrence se do toho obul podstatně více než Gary Ross a uvědomil si, že tato látka si nezaslouží být zařazena mezi filmy pro dívky do 18 let. První polovině prakticky není co vytknout, skvělá tíživá atmosféra rodící se revoluce, divák se konečně dostává do hloubky celého fungování jejich totalitního režimu, nechybí silné emoce a pro nečtenáře jistě i překvapivé zvraty. Co mě překvapilo asi nejvíce, že v tomhle filmu funguje i ta romantická linka, kterou na prvním filmu vyloženě nesnáším. Není středobodem filmu, ale když už se jí tvůrci věnují, tak divák nemusí převracet oči a působí přirozeně. To Gary minule nedokázal. Výborný je i vstup do arény, kdy naprosto cítíte tu frustraci všech postav. Škoda, že závěrečná necelá hodinka v aréně nemá takový tah na branku jako první polovina, přesto baví a baví hodně. Za celých 146 minut jsem se nenudila ani minutu. Za mě velká spokojenost. (24.11.2013)

Lepší než část první, ale to v podstatě jen proto že ta si to nejhorší "vyžrala" za něj - už žádné představování hloupého a nefunkčního světa, i do vztahů a emocí postav naskočíme už za jízdy, a akce je taky zajímavější. Nicméně po dvou měsících už jsem absolutně zapomněl o čem to bylo a jak to vlastně skončilo... (19.04.2014)