Dítě z Manhattanu: Ďábel přichází

Po celosvětovém megaúspěchu Indyho Jonese se Mistr Fulci trochu svezl na vlně módní obliby egyptské mytologie a svůj nový film na ní z velké části postavil. Přimontoval k ní poněkud připitomělou historku o malé holčičce, která při archeologickém průzkumu jejího otce kdesi v Egyptě tam dostane od staré ženštiny s bílými bulvami šperk, který později na Manhattanu ovládne její tělo a mysl. Takže - koukat se tentokrát na to moc nedá, Fulciho režie působí už hrozně ospalým dojmem, jeho typického trademarku se divák dočká při jediné scéně až v posledních 10 minutách, kdy vycpané ptactvo v bytě pana profesora ožije a nebohému vědcovi rozklove obličej a krk na maděru, i k nějakému tahání vnitřnůstek přitom dojde. Navíc Fulci je tu, víc než kdy jindy, posedlý očima - během filmu dojde asi 25-krát na detailní záběr na oči, ke konci už to začíná být až únavné. Fulciho dvorní skladatel Fabio Frizzi pak vykrádá sám sebe, občas jeho hudba vůbec neladí s děním na plátně. (03.08.2007)

Rok 1982 a Lucio Fulci na vrcholu sil. Po komerčně úspěšných snímcích natočených v USA přichází další a to Manhattan Baby. Na rychlo spíchnutý "mytologický" horror, který si režisér střihnul při své zámořském angažmá. Pokračuje tak maestrova horrorová šnůra, ve které nechybí opět tradiční gore-scény, Frizziho hudba, obratná kamera (Fulciho opět až fetišistické snímaní očí), přehrávající herci a narychlo spíchnutý děj. Pro mě tímto snímkem došlo na lámaní chleba a jde o jeden z posledních koukatelných Fulci filmů.Poté začal točit jeho nejhorší braky (čest výjimkám Un Gatto nel cervello). Za 2,5* (22.01.2012)

Pro mě zatím rozhodně ten nejslabší Fulci, ale nepouštěl jsem se zatím do větších akcí stran mistrovy pozdní tvorby, čili to nejhorší ještě může přijít. Dítě z Manhattanu kromě poslední šťavnaté gore scény a myriády pro Fulciho typických detailů očí nenabízí prakticky nic, dokonce ani smysluplný příběh. Dadaistický scénář sice není pro mistra vyhřezlých očí nic nového, ale tady je to až extrémní. Některé postavy se zničehonic objeví, aby vzápětí zmizely a víc se o nich nedozvíme. Nic se vlastně nedozvíme ani o původu či motivaci onoho strašlivého starověkého zla (ups, čili přece jen něco víme) a brzy je vám jedno, co se stane s kýmkoliv, hlavně aby se to už stalo a všechno to skončilo. Doporučuji rychloposuv na posledních 5 minut, tam všichni dostanou pravého Fulciho a za to jedna hvězda. (24.03.2021)

Prastaré démonické zlo zo starovekého Egypta sa dostalo do Ameriky. Presunulo sa priamo do súčastného New Yorku. Skúsenému americkému archeológovi a jeho rodine sa po návrate z Egypta začnú diať zvláštne, znepokojivé veci. Horrorový snímok "Dieťa z Manhattanu" natočil v roku 1982 talianský režisér Lucio Fulci. Takmer úplne v ňom upustil od svojich povestných gore scén a viac sa sústredil na samotný príbeh. Nebolo to špatné, ale predsa len mám radšej jeho filmy v ktorých dal voľný priechod svojim brutálnym, zvrhlým, sadistickým a krvavým fantáziam. *** (03.04.2016)

Holku posedne egyptský bubák a to prostřednictví medailonu, který jí bezdůvodně vtiskne do dlaně bělooké strašidlo v hidžábu. Její taťka zase dostane plný zásah starověkým laserem, z čehož dočasně oslepne, což nemá na pozdější vývoj příběhu žádný vliv. A pak už se jen důsledně buduje neatmosféra prošpikovaná řvaním a nenápaditým umírání, které doprovází hudba, která by snad v jiném filmu mohla být výborná, ale tady přišla vniveč. S italským hororem nadobro končím. 10% (17.01.2015)