Noc plná zázraků

Nepamamtuju se, kdy naposledy jsem viděl takhle dobrý, chytrý, zábavný, upřímný a pozitivní vánoční film. A že bude zrovna polský mě nenapdalo ani ve snu. Všechny postavy jsou maximálně sympatické, děcka jakbysmet a děj je velmi fajn. V tomhle případě se máme od poláků co učit. Nechápu to, ale máme sakra daleko do světových filmů :-/. 4,5* (01.12.2014)

Jsem moc ráda, že jsem si film pustila. A říkám Bravo, vážení polští tvůrci, protože film, který má každému co říct,včetně malých mouder, laskavého humoru, souhry náhod, upřímného smíchu i slz, tak to za to stojí shlédnout. Já tohle vše dostala měrou vrchovatou a tenhle snímek byl pro mně krásný vánoční film. A netuším, proč o něm nevím z televize. To takhle jednou v zasněžené Varšavě vysílalo rádio s příjemným moderátorem na živé vstupy...a jeden týpek naproti chtěl skočit z věžáku...jeden z policistů, co ho přijeli zachránit, měl mindrák...jeden neposeda kluk polil vodou vchod před činžákem ať to sviští...v jednom obchoďáku byla nadílka s rázným Santou....jen se dívejte, protože, třeba přijde....noc plná zázraků. (17.12.2014)

Polskej doják. Účelně vysoustružený filmový produkt. Místy humorné, jindy dramatické, poté zamilované a pak zase dojemné. Střídání emocí jak si divák žádá. Prostě přesně takové, jaké si to nepříliš náročný filmový konzument přeje. Slzička byla na krajíčku i v mém případě. Hlavně v případě malé "uprchlice". Roztomilý, a místy snad i motivující, kýč. (29.12.2016)

Polská reakce na Lásku nebeskou obsahuje drastičtější momenty (na šrot ožralá matka mladistvého delikventa na Štědrý den), ale, kupodivu, i více patosu a vypočítavosti. Chybí jí šarm lehkého kýče, zato sází na první signální v podobě roztodivných dětiček, které dospělým nastavují svými upocenými ručičkami zrcadlo. Film se nese v přerývaném tempu, kdy vtipné momenty jsou zabité těmi těžkotonážními. Polské herečky jsou opravdu krásné, ale vše zachránit nedokážou. Drastické, patetické a vážně smutné momenty jsou natolik důrazné, že šťastné konce většiny epizod působí nevěrohodně. /22. 12. 13./ (22.12.2013)

Měla jsem tak trochu obavy, že to bude lacinější kopírka Love actually, ale to se naštěstí nevyplnilo. Listy do M. si z britského vánočního trháku, vypůjčily vlastně jen ten nápad, propojit vícero lidských příběhů na štědrý den a ačkoliv jednotlivé linie nejsou zdaleka tak bombastické, laciné také nejsou, spíš více komornější, ale zároveň i méně kýčovité. Záměrně jsem nenapsala romantické, protože Listy až na jednu výjimku nejsou ani tak o zamilovaných párech, ale o rodině, osamělých lidech a taky o dětech, ty jsou tu zastoupeny v daleko větší míře a jsou hybateli děje hned ve třech případech, ve dvou z nich pak jsou ve skutečně smutné životní situaci. Ačkoliv se mi polský snímek až na počáteční vlažnější rozjezd opravdu líbil, dost mi vadily ty náhody, které spojovaly snad všechny situace a setkání, ke kterým docházelo. To byla tak okatá scénáristická konstrukce, že jsem u toho až skřípala zubami, ale pak jsem si řekla, no co, hodila to za hlavu a užila si zbytek filmu. Od vánočních filmů nemůžu čekat zas tak velkou realitu, no ne? (31.05.2014)