Život Adèle

Od prvního důvěrnějšího dialogu fyzicky intenzivní podívaná, kde jsou tři hodiny v kůži Adele dokonce překvapivě málo. Nebo by alespoň byly, kdyby scénář chvílemi nehrál lehce repetitivní melodii. Ony diskutované a otevřené milostné scény by totiž prostříhat opravdu zasloužily. Ne snad že by ta první, osvobozující, neměla ve filmu svoje místo, ale další už nepřekvapí a v jednom případě dokonce zdržují. Je to škoda o to větší, čím uvěřitelnější a ze života odkoukané jsou situace, kdy má člověk úsměv od ucha k uchu za všech okolností, protože ať se děje cokoli, je mu prostě dobře. Na druhou stranu momenty, kdy máte společně s hlavní hrdinkou tíživý pocit v žaludku, protože nic v pořádku není, ze sebe nedostanu ještě dlouho. Abdellatif Kechiche je očividně zvláštní patron, ale za to, že mě nechal žít s Adele její život, mu musím bez váhání poděkovat. O to víc mrzí, že se v samém závěru zastaví a v klíčový okamžik působí až bezradně. A upřímnou, živoucí Adele si bezradnou pamatovat nechci. (21.07.2015)

Zase budem trošku za hovado ale čo už. Prvá dajme tomu polovica je fantastická. Super natočená, krásne nasnímaná a dokonale zahraná. Bohužiaľ neskôr sa už film točí v kruhu a aj napriek občasným záchvevom geniality sa vkráda hrozná nuda a film začína pripomínať lesbickú verziu Núdzového východu so zle namaskovanými ( resp. nenamaskovanou osemnástkou, ktorá sa snaží hrať tridsiatničku) hercami. A tie kecy o tom, že "to je život " nekupujem, pretože to čo sa Kechiche snaží povedať v dĺžke 3 hodín sa Kevinovi Smithovi podarili dvoma scénami ( prvá je hádka gayov v Zack a Miri a druhá Bansksyho monológ z Chasing Amy na tému Everybody need a cock), ktoré boli úprimnejšie a zábavnejšie. U mňa hlavne vďaka prvej polovici 7/10, ale pre milovníkov klubových filmov prišla desiatková udalosť. P.S. tie erotické scény sú super :) (21.10.2014)

Už když jsem viděla upoutávky, tak nějak jsem tušila, že tento film nepotřebuju vidět. Jenže pak přišla Challenge tour 2018 a já hledala nějaký africký film ... Živod Adele není africký film, je spíš ryze francouzský, b\ť od tuniského režiséra. Ale tak nějak jsem překonala počáteční nechuť a podívala se. Myslím si o sobě, že nejsem prudérní, erotické scény ve filmech mi nevadí. Ale že bych potřebovala vědět do podrobností, jak to dělají holky, to zase ne. To byl právě ten důvod, proč jsem s filmem váhala. Na druhou stranu byl zařazený mezi 100 nejlepších francouzských filmů, takže se dala očekávat slušná úroveň. Když pominu onu příliš na obdiv postavenou intimitu, objeví se mi Adéle se svým hnědě zvědavým pohledem. Holka, která se hledá, trochu labilní, trochu si nerozumí, trochu se nachází. Jako protipól kumštyřsky založená spontánní Emma. Ta je pro změnu rozhodná a pevná. Vztah, který vypadá zpočátku idylicky dostává brzo trhliny. Myslím, že panu režisérovi nešlo o to natočit holčičí porno nebo psychologický film. I když Adéle se v těchto dimezích opravdu pohybuje. Přesto je film spíše civilní, umělecky ladění, barevný se zajímavou kamerou. Stopáž mě zpočátku trochu děsila, ale záhy se ukázalo, že je příběh natolik dobře vystavěný, že nenudí. Vztahy jsou komplikované a když se povedou, není to nikdy zadarmo. Ať už homo, bi či hetero, myslím si, že máme nad čím přemýšlet. (02.03.2018)

Realisticky vykreslený vztah dvou méně či více tápajících duší, který urval vítězství na posledním ročníku mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Stačí jedno otočení hlavy a jeden pohled na modré vrabčí hnízdo, který protočí směr sexuálního probuzení mladé francouzské studentky. La Vie d'Adèle je ideálním příkladem toho, že když se k látce přistupuje s citem, i mnohokrát viděný příběh nabídne emociálně tepající dílo. Intimní realismus, zakořeněný konzervatismus a zobrazování jinakosti v plné „nahotě“. Přerod dívky v ženu hledající vlastní identitu sice vezme tři hodinky života, litovat však nebudete. Vzplanutí mezi sofistikovanou umělkyní a na první pohled obyčejnou studentkou nabízí silné poselství těm, kteří v něm neuvidí pouze explicitnost sexuálních scén. Ostatně tvůrci nám to neusnadňují ani v případě běžných dialogových scén, kdy si kamera ani náhodou nedrží odstup, lpí na velkých detailech i dlouhých sekvencích bez střihu. A mladistvou krásu záměrně plácá přes prsty. Hlavní hrdinku tak sledujeme, jak nevábně spí s otevřenou pusou, jak jí neustále něco teče z nosu, jak se jí na tvář lepí prameny vlasů, jak se cpe špagetami. Ale je to nesmírně obyčejné, civilní, nepřikrášlené, přirozené. Stejně jako přirozeně působí na plátně homosexuální vztah. Se všemi vrcholy i pády. 80% (07.02.2014)

Zostáva pre mňa tajomstvom o čo išlo tvorcovi tohto snímku. Adélin život sa totiž pozostáva najmä zo všade prítomnej podprahovej erotiky, a tam sebaobjavovanie hlavnej hrdinky zrejme končí. Adéle navyše zhruba 3/4 neúnosnej stopáže pôsobí krajne nesympaticky, z čoho možno viniť veľmi nepríjemnú kameru, ktorá sa z detailov na jej pootvorené ústa a tváre ďalších hercov dostáva len v časti erotických scén ...tie tým pádom pôsobia veľmi rušivo, oproti zvyšku filmu, ktorý je aspoň súrodný v tom zmysle, že trochu hlúpo nabáda diváka spoluprežívať Adéline radosti a strasti. Emocionálne sa film na diváka prenáša len vo fáze rozkladu milostného vzťahu, realizmus týchto scén považujem však za masochizmus zo strany režiséra. K žiadnej očiste z negatívnych pocitov totiž nedochádza... Život Adéle trpí na kopu ďalších neduhov - umelecké kruhy okolo Emmy pripomínajú karikatúru, či už sú to "zainteresované" rozhovory o umení, alebo samotné kulisy v podobe obrazov, zlej práce s replikami, či zopár gýčových obrázkov zaľúbeného páru. Najčastejšie sa po filme v publiku skloňovalo "Prestrihať". Nejde než súhlasiť, viac než polovica filmu pozostáva z nič nehovoriacich zdĺhavých situácií. Snáď by bolo pre tento film ideálne, ak by fungoval ako jeho posledná hodina, no zo začiatku nahlúplosť zobrazených situácií diváka nedostane na rovnakú emocionálnu vlnu prežitkov Adele. ___ Prečo teda vytvoriť film, ktorý sprostredkuváva napätie vzniku vzťahu, jeho priebeh a drásavý koniec? Rovnako neselektovaným spôsobom ako sa to deje v živote? A nič navyše? Milí diváci, nestačí Vám život sám? (26.06.2013)