La Vie d'Adèle - Chapitres 1 et 2
La vida de Adèle
Život Adéle
Blue Is the Warmest Color
Blue Is the Warmest Color
Blue Is the Warmest Colour
Blue Is the Warmest Colour
VOD (1)
Obsahy(2)
Film se silným tématem o milostném vztahu mezi dvěma mladými ženami natočil tunisko-francouzský režisér Abdellatif Kechiche a hlavní role ztvárnily mladé herečky Adele Exarchopoulosová a Léa Seydouxová. (oficiální text distributora)
Videa (3)
Recenze (480)
Och bože, to je film. Ale jaký! Nikdy bych nečekal, že budu po tříhodinovém filmu svěží jak rybička a že mi bude líto, že už je konec. Od prvních záběrů jsem si navykl na styl kamery, která většinu filmu zabírá v detailu či polodetailu hlavní postavu, která v podstatě nechybí v jediném záběru. Najet na rytmus tohoto filmu bylo pro mě stejnou samozřejmostí, s níž je Adéle přijata v rodině Emmy - jako by to tak bylo odjakživa, jako by vše bylo dokonale na svém místě, a není nejmenší důvod se nechat něčím vyvést z míry. Současně je to film vyznačující se neuvěřitelnou přirozeností všech dialogů i hereckých výkonů - v průběhu sledování bylo zcela markantní, že toto je ten typ filmu, kde si herečky sáhnou na dno svých sil a vydají ze sebe na plátně vše, včetně vlastní nahoty - překvapivá divácká snadnost, s níž se tento tříhodinový psychologický opus dá zhlédnout, by však neměla zakrýt vědomí toho, jak náročné muselo být něco takového natočit. Už jenom scéna - SPOILER ALERT - v níž se obě postavy rozejdou, je emočně naprosto zdrcující, a nedovedu si představit, jaké peklo muselo být toto točit (a nejspíš i opakovaně). Současně je to film, na který se hrozně příjemně kouká, protože představitelka hlavní role je mimořádně všestranná herečka a krásná žena k tomu, která si mě bezvýhradně svým úchvatným zjevem podmanila. Sledovat její proměnu v průběhu celého filmu bylo naprosto fascinující! Osobně bych si sice z tohoto filmu ochotně odpustil všechny pornografické scény, které vnímám ve vztahu ke zbytku filmu jako redundantní a rušivé, a byl mi rovněž hrozně nepříjemný pohled na herečku ztvárňující roli Emmy, ale jinak je to zcela fascinující podívaná, která navzdory zdánlivě ohranému námětu nepřipomíná nic, co jsem kdy v životě viděl. Jsem zcela unešený tímto filmovým skvostem a nezbývá mi než doufat, že se jednak komiksová předloha, podle níž byl tento film natočen, dočká českého překladu, a jednak že se brzy zase dostanu k nějakému filmu, pod nímž bude umělecky podpsán Abdellatif Kechiche nebo Adèle Exarchopoulos - oba tvůrce budu odteď bedlivě sledovat. Nepochybuji o tom, že tento výjimečný film budu z hlavy dostávat jen dlouho a těžce. ()
Film z kolekce "život - jaký je". A tato kolekce začíná být velmi fajn, počítá mezi sebe totiž stejně jako Adèle i první díl Nymfomanky. Tyto hrdinky je potřeba milovat. A projít si s nimi kus vlastního života. Na opačném konci spektra stojí pak apel života vyplývající z mládí hrdinů Klipu. Je nepodstatné odkud tito hrdinové jsou, ale čím nám nastavují zrcadlo. A i kdyby nic jiného, oblíbený problém vášnivých vztahů vždycky bude o tom, co s načatým večerem, když se nám naše polovička dostatečně nevěnuje? Stojí nám to zahýbání a rozchody za ty chvilkové pocity uspokojené marnivosti? Zároveň musím dodat, že mě velmi mile překvapil i původní comics, který se dá přečíst v anglickém překladu jako Blue Is the Warmest Color. Předloha je něžnější a zároveň chmurnější, Adèle má jiné jméno a filmový přepis se vědomě vzdal některých detailů a motivů z jejího života. Toto zrcadlení ale velmi přirozeně ponechalo comics žít si svůj vlastní svébytný život a pokud vás tedy filmový Život Adèle byť jen trochu oslovil, přečtěte si jeho předobraz, stojí to za to. ()
Astenický film, který je možná až příliš sterilní a bez emocí. Některé pasáže jsou rapsodií svobody, některé intelektuálním manifestem, jiné šovinisticky kulturní a mnohé jsou jen prostě nudné. Ten vřící galimatyáš bych dokázala strávit, ale nazývání pornografických scén artem nepřekousnu. Mám ráda filmy, které se nemusí snižovat k explicitnímu vyjádření. Na filmu je krásné, když ponechá práci i divákově fantazii. ()
Adéle několikrát zmiňuje, že nechce, aby cizí lidé viděli do jejího nitra, nechce zveřejnit své deníkové zápisky ani ukazovat ostatním na obdiv svůj vlastní životní příběh. Přesto se její postava před divákem zcela obnaží a odloží veškeré zábrany. Režisér Kechiche na poli tří hodinového celovečerního filmu nerozehrává jen neobyčejně obyčejný příběh jedné dívky, on dává možnost divákovi okusit skutečnost. Z hlediska stírání rozdílu mezi realitou a filmem se jedná o cosi zcela nového a přelomového. Až do této chvíle byl totiž zprostředkovatelem co nejvyšší míry autentičnosti tzv. dokumentaristický styl, který však stále ukazoval realitu reprodukovanou formou televizní obrazovky, případně zůstávaly kvůli spoustě zábran někde v půlce cesty. Tolik diskutované prostříhání by v konečném důsledku snímku pouze ublížilo. Odstranění explicitních scén by jen kladlo zábrany a ze Života Adéle by se stal jen Film o Adéle. V konečném důsledku jsou právě ony vyvrcholením ukazování všech těch tekoucích hlenů, mastných pokožek a pomlaskávání při jedení špaget. To všechno spolu jsou prvky, které bez diskuze patří k Adélinu životnímu příběhu, a nelze je jen tak odstřihnout. ()
Galerie (61)
Zajímavosti (25)
- Meno hlavnej hrdinky malo pôvodne znieť Clementine. (De Large)
- V roce 2016 uspořádala britská rozhlasová a televizní stanice BBC anketu, při které se tento film dostal mezi 100 celosvětově nejvýznamnějšími filmy 21. století na 45. místo. (GASTON73)
- Abdellatif Kechiche je znám svou precizností a perfekcionismem, a tak se některé scény točily až stokrát. (Terva)
Související novinky
23. ročník festivalu Mezipatra se blíží
Queer filmový festival Mezipatra nabízí pokaždé to nejlepší z queer světové kinematografie. Desítky filmů a doprovodných akcí na týden ovládnou Prahu a Brno. Letošní už 23. ročník si klade za cíl… (více)
Be2Can: Filmy z Berlinále, Benátek a Cannes
Festival Be2Can, který se uskuteční v kinech v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci a Zlíně od 6. do 12. října 2016, zveřejňuje kompletní program, jehož ozdobou bude čerstvá držitelka Ceny poroty z Cannes,… (více)
Přehlídka Crème de la Crème II
Druhý ročník přehlídky francouzských filmů Crème de la Crème se uskuteční od 13. do 17. 5. v pražských kinech Lucerna, Evald a Mat a poprvé vstoupí do regionů. Do kin za nevšedními zážitky mohou… (více)
Známe první novou bondgirl?
Zatímco agent 007 mění tvář jen jednou za čas, jeho dámská společnost je pokaždé čerstvá. A stejné to bude i ve čtyřiadvacáté bondovce, kterou začne Sam Mendes (Skyfall) točit už letos v prosinci.… (více)
Vzhledem k tomu, že nabral komentář takovou délku, tak jsem se rozhodl připravit i jeho kratší verzi. Tady je. Nekoukejte na to, je to debilní a prázdná sračka. Kdo se dočetl až sem a má dostatek odvahy, tak si může přečíst následující rozkouskovaný komentář. Rozkouskovaný je proto, že jsem si v 27. minutě uvědomil, že není v mých silách koukat na takovou blbost tři hodinky bez přerušení. Tenhle komentář bude zřejmě vypadat, jako zápisky v deníčku. Koho to rozhořčilo, nechť přestane číst. 1:34:00 Tak tohle bude teror. Normálně mám ve zvyku komentovat film až po jeho zhlédnutí, ale tady si dovolím udělat vyjímku. Mám za sebou 27 minut a musím se svěřit, že tak nezáživnou sračku jsem dlouho neviděl. Děsí mě představa, že má tento snímek 3 hodiny! 3 dlouhé hodiny. Dokoukat to každopádně chci, protože mám strach, že by mě ta volovina mohla strašit ve snech. Co to má do prdele být? Pohádka o dívce, která nemluví, několikrát denně si bezdůvodně popláče, opakuji bezdůvodně a nedávno zjistitla, že je velmi pravděpodobně lesba, což jsem věděl už před zhlédnutím. Tak už zbývá asi jen 2 a půl hodin počkat, než si konečně olížou pičulky. To bude určitě žůžo. To se jistě udělám s nimi. Tak hurá do toho a půl je hotovo. 2:30:00 Tak už jsem skoro v půlce. Já vím, jsem frajer. Tak poté co ošklivá Adélka navštívila několik teplých barů si konečně definitivně ujasnila, že jí nechutnají klobásy a tvaroh. Navíc ukázala, že není teplá jen ona, ale i dobrá polovina žabožroutů. Pár dní na to došlo konečně na tolik očekávané lízání bobrů. No, už jsem nabýval dojmu, že se se svojí modrovlasou známostí nedolížou konce. Nakonec to děvčátka zvládla. Zbývá už jen zjistit, jestli má modrovláska modrý přeliv i v dolních partiích. Škoda, že jsou dívky tak šeredné a vypadají asi na 12 let. Člověk u toho nemůže ani prohnat hada. Tedy, abych byl přesný, tak většina zdejšího hodnotitelstva svá háďátka vesele prohání. Měl jsem to lépe specifikovat. Myslel jsem samozřejmě normální člověk. Tak hurá pokračovat. Půlka by byla. Bohužel, půlky bývají obvykle dvě. A ty z filmy jsou dosti ošklivé. 3:26:00 Musel jsem si střihnout další pauzu, neboť film kráčí do větších a větších sraček. Modrovlas už si stihnul obarvit vlasy na blond. Bohužel vznikla nová otázka, zda si při té příležitosti obarvil i bobra. Otázka byla brzy zodpovězena. V tomhle snímku bobři nejsou. Poslední hodinu budu muset nějak přetrpět. Už mě nic ze snímku nezajímá. Tiše doufám, že vše dopadne špatně a já dostanu alespoň mírné zadostiučinění, že jsem té sračce věnoval tři hodinky. 4:21:00 Já jsem takový borec, že jsem to zvládl dokoukat. V poslední hodince se děvčátka pouze rozkmotřila a dokonce nedošlo ani na usmiřovací sex v hospodě, ačkoli se k němu velmi schylovalo. Jinak se nedělo vůbec nic zvláštního. Asi jako 99,95 % filmu. Na závěr se Adélka lehoulince odlesbila a stala se bezorientovanou. Děvčátka jsou ve skutečném životě jistě teplá, protože nevěřím, že lze něco takového pouze zahrát. Ale zase je nepochybně lehčí natočit lesbickou scénku, než teploušskou. Ženy jsou tomu mnohem přístupnější. Dělat, že si olizují bobry se ještě dá. Nedovedu si však představit, že by si nějaký heterák nechal hadem lechtat vývod ze střev. Co kdyby se odlepila páska a had se dotkl... Jinak nemám vůbec žádné předsudky vůči lesbám ani gayům. No, spíše proti lesbám a některým gayům. Takový ten typ, co nosí růžovoučké oblečení a mluví přihřátě moc nemusím. Jinak bych si samozřejmě moc přál mít kamarádku lesbu, protože by mě jistě neobtěžovala se sexem. Tento snímek je hrozně debilní. Je nepěkně stereotypní. Tři hodiny kecá o tom samém a párkrát se to polesbí. Bohužel, pod pojmemem "to samé" se v tomto případě skrývá jedno obrovské nic. Mě skutečně tahle blbost neměla co nabídnout. Adele má svůj vlastní život a svůj vlastní svět. Tak jí ho dopřejme. Ať se lesbí podle libosti. Na závěr si dovolím malé filosofické okénko, když už mě účinkující obtěžovaly se svými názory. Proč vlastně koukáme na filmy? Filmy nám mohou rozšiřovat obzory, u filmů můžeme snít, u filmů se můžeme bát, plakat, smát se a dobře bavit. Prostě nám musejí dát alespoň něco. Jinak se sledování stává bezúčelným. U této dvojité píčoviny jsem pouze čekal až skončí a očima posouval čas. Absolutní odpad! Tento komentář je tu jednak proto, že jsem si potřeboval ulevit a jednak jako upozornění pro každého, kdo snímek neviděl: !!!NEKOUKAT!!! () (méně) (více)