Hunger Games: Síla vzdoru 1. část

„Order shall be restored.“ Předposlední díl Hunger Games možná nepředstavuje nejelegantnější ukázku hollywoodského vyprávění – celý film je nakonec nenaplněným příslibem něčeho ohromného –, ale v rovině mediální sebereflexe nabízí dost podnětů, abyste měli nad čím přemýšlet ještě mnoho dnů po zhlédnutí. Nočními můrami stíhaná Katniss nezískává vnitřní klid nalezením spřízněné duše a aktivním převzetím kontroly nad situací, ale akceptováním mediální role, která pro ni byla vytvořena. Pomocí šatů, počítačových efektů a bojovných replik se mění v účinný nástroj revoluce, v aktérku uměle zkonstruované reality, kterou sama postupně přestává vnímat jako něco cizorodého, oddělného od skutečného světa. Postupně se svou rolí přijímá i slovník svých stvořitelů a své chování uzpůsobuje (všudy)přítomné kameře a zájmům revoluce („Tady netoč. Nemůžu jim pomoct“). Ze situací, v nichž se trpně ocitá a z toho, jak se k ní vztahují ostatní postavy (i za její přítomnosti o ní mluví ve třetí osobě, starají se primárně o to, aby dobře působila na propagačních videích), je zřejmá její pozice pouhého symbolického objektu. Na city hrající příběh je uzpůsobován jejím spontánním rozhodnutím, což ji v podstatě znemožňuje vystoupit z příběhu. Neuvědomuje si přitom, že její osud zrcadlí osud Peety, že se sama stala kočkou tupě nahánějící světlo (možná zbytečně nápadná metafora, ale zároveň dost jasná indicie, že je chybou přistupovat k filmu jako ke klasické žánrovce). Vyrábění rebelky a prodávání revoluce se přitom děje paralelně na dvou úrovních (vnětextové a mimotextové) a film nám „jakože“ dává nahlédnout do zákulisí vlastního vzniku. Po strhující akční scéně v jinak nezvykle nespektakulárním, pomalém a znepokojivě ztišeném filmu jsou tytéž záběry útoku na rebelskou nemocnici přesazeny do kontextu propagandistického „týdeníků“, který by měl manipulovat davy, stejně jako jsme se před chvíli nechali zmanipulovat (strhnout spektáklem) my. Kamera Katniss „reportážně“ pronásleduje i ve scénách, kdy v diegetickém prostoru nikým natáčena není. Splývání stylu snímání vede k dalšímu setření hranice mezi propagandou pro obyvatele Panemu a pro nás. Zakončení filmu varujícího před zaměňováním autentického a uměle vyrobeného televizním přenosem, který má zakrýt, k čemu mezitím dochází ve skutečnosti, pak můžete vnímat jako vrcholný akt neupřímnosti průmyslu postaveného právě na podobném překrývání reality, nebo jej přijmout jako důmyslnou rebelii v mezích možností velkostudiového hollywoodského vyprávění. Žádnou rebelii by si tvůrci ovšem nemohli dovolit, kdyby nešlo o adaptaci bestselleru těžícího právě z poptávky po příbězích vzdoru proti starému řádu, jehož mnohasetmilionové tržby jsou dopředu zaručené. 80% Zajímavé komentáře: kiddo, Morien, Messiአ(27.11.2015)

║Rozpočet $125miliónov║Tržby USA $337,135,885║Tržby Celosvetovo $755,356,711▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $40,038,065 //počet predaných kusov 2,023,234║ Tržby za predaj DVD v USA $26,041,068 //počet predaných kusov 1,833,857║ čoraz viac to začína byť dejovo suchšie, povrchnejšie, banálnejšie, bez poriadneho zápalu, stále slabší a slabší priemer /50%/ (01.03.2015)

Tak jsem zase nějak dostal chuť vidět culíkatou Jenn s lukem běhat po Capitolu a také mne zajímalo jak to celé nakonec dopadne. Konec této dvoudílné trojky si ihned domyslí i andulka vlkovaná a tak divákovi nezbývá než jen sledovat tu dlouuuuuuhou a pomaloooooou cestu k revoluci. Je tam pěkně ukázáno jak se to dělá. Potřebujetepěknou tvářičku, nějakou oběť za kterou lidé půjdou. Potřebujete ovlivnit veřejné mínění a tak musí někdo chytrý dělat promyšleně propagandu. Musíte mít někoho kdo ji umí dostat i tam, kde by se na ni nekoukalo a pak musíte formou růuných záškodnických akcí přitáhnout na sebe pozornost těch co jsou nerozhodnutí i těch proti kterým jdete a kteří vás doposud nebrali vážně. Jestli vám to připomíná něco z naší reálné současnosti (byť oběť byla gangster a ne vítězný hrdina her), pak věřte, že tenhle model funguje už nějaké to století. Na mně to bylo místy moc ukecané, moc filozofující, ale když došlo na akci bylo to fajn. Jenn je sice trochu oplácaná, ale pořád je to kus zatraceně hezký ženský. Tradičně byl super prezident Sutherland a super byla i Moorová. Pro Philipa Seymoura Hoffmana to byl poslední film před jeho neočekávanou smrtí a člověku je líto když ví, že tenhle skvělý herec je ve filmu naposledy... Dávám tedy za 3 odznáčky reprodrozdů. * * * (05.07.2020)

Na třetí díl Hunger Games jsem se chystal s respektem. Trošku jsem se ho dokonce i bál. Jednička měla nápad, který mě bavil. Tedy boj v aréně. Dvojka pak měla kombinaci jak arény, tak politikaření, což už mě tak nenadchlo. Trojka mi tedy po skončení druhého dílu dala jasně najevo, že bude čistá politika a válka, čehož jsem se hodně bál. Nakonec to ale zase tak strašné nebylo. Politikaření bylo, ale dalo se to snést. Často to zachraňovala celá řada akčních scén, které byly parádní a hlavně pak herci, kteří si tento díl vysloveně vychutnávali. Především pak Moorová s Hoffmannem, na jejichž role rozhodně jen tak nezapomenu. Dokonce se přiznávám, že i když měl tenhle díl hodně much, na závěr se dokonce i docela těším. (22.06.2015)

První část finále Hunger Games si nakonec nebude člověk pamatovat jako prolog k velkému třesku, ale spíše jako sbírku několika nervů drásajících scén (The Hanging Tree), kde hlavní roli zastávají média jako „zbraň hromadného ničení”. Bohužel (či bohudík) tomu z důvodů rozdělení chybí silnější dějový rámec, což po závěrečných titulcích silně zamrzí. Přesto se stále jedná o to nejchytřejší, co v daném sub-žánru kdy vzniklo a díky Francisi Lawrencovi i to nejlépe natočené. (27.11.2014)