Insidious 2

,,AŤ TO BYLO COKOLI, STRAŠILO TO MOJÍ RODINU A JEŠTĚ TO S NÁMI NESKONČILO…“ /// Hledání odpovědi na otázku, jestli můžou bejt Lambertovi normální rodina pokračuje… James Wan celkem dlouho drží otěže příběhu pevně v pazourách, aby ho pak přepad žlutej amok a donutil ho v půlce (?) přehodit výhybku. V řiti je veškerý napětí a hezky servírovaná, leč překombinovaná pohádka mě moc nebere. Možná proto, že je to místy i dost blbý. Líbivě natočená kokotina. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Odpovídám zásadně pomocí kostek. 2.) Fotr mi furt říká, že umřu. 3.) Thx za titule ,,-OverLord-“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (18.12.2013)

Čekal bych, že druhej díl bude jen slabej odvárek, kterej si Wan střihnul jen tak narychlo po skvělým The Conjuring, a nedůležitej dodatek ke skvělýmu prvnímu dílu. Opak je ale pravdou. Jde o plnohodnotný hororový pokračování, který nerecykluje a jen nenásilně rozšiřuje příběh prvního dílu, ale už to jede celý trochu na jiný vlně. Na příběhu je to postavený především, je fakt hustej a nedá se vytušit dopředu. Nejede to na šťávě lekaček, jako spíš na hrůznejch výjevech, při kterých diváka občas zamrazí, a to je velký plus. A jak už je zvykem, konec může, ale taky nemusí vyústit v třetí díl. Vrátka jsou ale otevřený. Každopádně mě už Wan po několikátý přesvědčil, že patří ke špičce moderní hororový scény. Jen tak dál. (06.10.2013)

Když jdu do kina jako běžný smrtelník, co páchá hříchy vyhazováním oslabené koruny za filmy, vybírám si místo podle toho, jak daleko ode mě bude plátno. Zatímco jdu-li na projekci jakožto člen božstva ČSFD, musím si křeslo, chca nechca, vybrat podle toho, jak daleko ode mě budou lidi, u kterých mi na radaru bliká červený nápis "Jsem křupan a nebojím se to použít." Fascinuje mě, jak 200 lidí dokáže konsternovaně čumět na trailery a upoutávky, i reklama na psí lejno se hltá jako čerstvě upečená husa, ale jakmile naběhne povel "nezapomeňte film ohodnotit na ČSFD", ozve se znělka a do sálu vstoupí první scéna filmu, těch stejných 200 lidí začne šustit, trhat, lámat, syčet, chřoupat, mlaskat a žvanit, jako kdyby dva roky nejedlo a pět let se nevidělo. A já si vždycky v takové chvíli vzpomenu na poslední větu z e-mailu s kódem, která zní: "Přejeme ti pohodový filmový zážitek ve společnosti největších filmových fanoušků. Tvoje ČSFD.cz." O Insidious 2 vám napíšu jindy, po druhé projekci; až zjistím, kdo z trojlístku já, James Wan a křupani udělal chybu. (15.11.2013)

Po letošní pecce The Conjuring jsem radši zůstával s očekáváním při zemi, tuplovaně jelikož se mělo jednat o "dvojku", no v tomto směru Jamík Wanůj dokazuje, že je momentálně King of the Castle na poli zWaném duchařina a že jeho možnosti nejsou zdaleka vyčerpané. Chapter 2 je totiž zajisté druhou kapitolou, ale v jednom také prequelem a navíc hutnou vycpávkou samotného děje prvního dílu, takže spolu tvoří jeden, teď už zdá se zakončený příběh. Vzhledem k tomuto velmi doporučuju připomenout si první díl, než se pustíte do druhého, protože tohle je všecko, jen ne tupé, zbytečné pokračování alá "to stejné trochu jinak". Bezprostředním navázáním a poctivým rozpracováním předchůdce má Wan našlápnuto k vytvoření možná nejlepší hororové série vůbec. Kostra filmu je velmi podobná jedničce, kdy se v první půli vedle poodkrývání znejišťujících indícií divák dočká místy opravdu až otřesného hauntingu. Tyto scény mě slušně dostaly i v kině, no být sám v noci doma....fuj! Tato část obsahuje i jakousi investigativní pasáž, kdy se Wan pouští dokonce do občasného FF looku, za což má ode mě taky palec nahoru. V druhé půlce dostává už tak dost zmatený divák ránu kalačem do palice v podobě vstupu do paralelního světa, kde se nejenom bloudí, ale také přeskakuje v čase,což si myslím Wanovi občas zaskřípe ve snaze dokonale spojit všechna vlákna vedoucí z (do) prvního dílu. Tuto část hodnotím jako slabší část, opět stejně jako v jedničce. Herecké výkony jednoznačně táhne Wilson, kterého jsem v takové podobě ještě neviděl. Wanova lehkost ve tvorbě šokantních lekaček je (ne)uvěřitelně nekompromisní, samozřejmě si také neodpustil vyšperkování scén méně či více bizarními, strach speedujícími rekvizitami, viz. Dead Silence. Jsem moc zvědavý, jestli má ještě nějaké karty v rukávu na případné stejně kvalitní pokračování v hororovém žánru. Kéž by! Tohle byl bonbónek na pátek 13. Doporučuju! (14.09.2013)

Dvojka je srovnatelná s jedničkou, ale protože to je vlastně opět to samé, tak si nemůžu pomoct a musím hodnotit o stupeň hůř. Přestože některé ty scény, které by měly vyděsit, působí spíš směšně (Wan se u mě stává "mistrem" v rozpohybování neživých věcí a především přeborníkem na pomalu se zavírající dveře se skřípotem, pomalu se otevírající dveře se skřípotem, rychle se otevírající a zavírající dveře bez skřípotu, velmi rychle až prudce se otevírající a zavírající dveře, probourávání dveří, vyrážení dveří, různé druhy dveří, různé barvy dveří apod.), tak umí celkem zručně navodit hororovou atmosféru, kterou ale kazí podivuhodně divný děj. Problém vidím stejně jako u jedničky nebo u Conjuring hlavně v příběhu a ve stylu vyprávění. Ta story mi prostě přijde nezajímavá, a to i přesto, že je snaha o propletení s prvním dílem. Nějak to na mě nezapůsobilo, je to takový chaotický s celou řadou divných a nelogických situací. A to co předvádí duo "krotitelů duchů" s "vrhačem kostek" to je víceméně trapas. Kde jsou ty napínavé horory s výbornými pointami dob minulých? Wan měl zůstat u krimi-thrillerů jako bylo Saw, i když tam tomu hodně přidal hlavně skvělý scénář Whannella. Škoda, že ten samý člověk nedokázal vymyslet něco poutavého a originálního také do série Insidious. Uvidíme jak si poradí u trojky, kde to bude celé v jeho rukách. Moc dobře to ale nevidím.50% (13.10.2014)