Babovřesky

Zvěsti nelhaly. A co víc, navíc jsme v partě lidí na projekci proměnili bílé víno v červené. Tím, jak nám do něj kanuly krvavé slzy. Tohle není lidová zábava, tohle je tupost, která nemá s humorem nic společného, protože tomu chybí základní znak filmového díla – souvislý děj. Víc jak dvě hodiny utopené v herecké trapnosti a bezbřehé tvůrčí debilitě. Ty prachy měli dát na charitu, idioti! (14.10.2013)

Moje jediný štěstí bylo, že jsem seděla vedle zábradlí, takže jsem se na něj mohla celou dobu projekce věšet. Jinak jsem si přečetla všechny pozitivní komentáře a nerozumím té základní situaci, ve které je Troška reprezentantem příjemné malé letní komedie, u které si běžný český divák rád odpočine - vzhledem k tomu, kolik je tu vyloženě nečeských vsuvek, formálních postupů a nápadů zcela v konstrastu s touhle základní hypotézou. Jsou tu dva falešné konce, z nichž jeden vypadá jako Nahota na prodej, stornován je metodou filmu Klik - život na dálkové ovládání, pokračuje to nezastíranou parafrází na tzv. americký konec z jakéhosi fiktivního muzikálu. Parodie na jeptišku je vypůjčená z francouzské série o Četnících. Linie strašidelného domu kolísá mezi detektivkou Agathy Christie, Vřískotem s Scary Movie, přičemž ikonická maska z Vřískotu se tu skutečně objevuje. A to nemluvím o poslední kapce, o plížení drbny Boženy Němcové ve stylu Sellersova Růžového pantera. Čili pokud toto všechno zamícháme do "typicky českých kulis a narážek", vychází nám z toho pěkný blivajz. Extrémně rušivá je pak umělost a vyprázdněnost celého Babovřeského prostoru, protože i ve Slunce, senu bývali ty Hoštice plné různých lidiček dotvářející kolorit vesnice a tady nepotkáváme během celého filmu nikoho jiného, než ty postavy, které mají jasně určené role ve scénkách, jakoby tomu bylo v Kameňácích. Ve stylu Kameňáků se pak nese i soundtrack, ve kterém nám úsměv na tváři (případně jinou grimasu) vykouzlí zejména Hanička Zagorová a její Ahoj, léto nebo Krystalky a jejich hitovka Tenhle kluk. A na toto se Lucka Plekancová snaží tančit v šatech po stoleté Trudě čili v něčem, co by mělo připomínat meziválečný haute couture. Na každý pád už teď se hrozím pokračování, protože nedořešených "dějových" linií nám zůstalo požehnaně. #finaleplzen (25.04.2013)

Docela nerad to dělám, protože kritiků Zdeňka Trošky je víc než vojáků čínský lidový armády, ale mám ve zvyku si tady své vlastní hodnocení vždy odůvodnit. Rozumím ambici Zdeňka Trošky, narvat kina lidma a rozesmát je, proti tomu já osobně nic nemám a už vůbec bych si nedovolil urážet lidi, kterým se tenhle film líbí, jak to předvádí určitá část zdejších pozérků marně bažící po nálepce "erudovaný kritik s filmovým vkusem". Ovšem Zdeněk nemůže čekat, že komedie, která prakticky nemá žádnou vyprávěcí koncepci bude zábavná celý dvě hodiny a to je právě ten průser. Ke konci totiž film mele z posledního, některé "fórky" jsou v průběhu filmu opakovány (útoky na koule ) a dialogy slouží jen k prověření funkčnosti mikrofonů a jiné zvukové techniky. Ovšem, že by se jednalo o úplně katastrofální film, to zase ne. První půlhodinka solidně odsejpá a nejednou jsem se zasmál. Oceňuju, že Zdeněk se snaží letní atmosférou a hudbou navodit pozitivní náladu, jen je škoda, že neměl soudnost ohledně stopáže. (26.12.2014)

Geniálne! Dokonalá žánrovka. Film, ktorý dokáže z diváka vytiahnuť viac temných predstáv ako ľubovoľný Lynch alebo Cronenberg. Absolútne desivý horor plný psychopatov a fanatikov.Zakrýval som si oči, kričal od zúfalstva a prerušoval som to pretože som psychicky ten náklad nezvládal naraz. Navyše sú tam pomrknutia aj na konkurencii ( Scream, falošný koniec s pretáčaním ako z Hanekeho Funny Games to vážne, fakt nekecám). A to všetko rovnako ako najlepšie hororové kúsky bez humoru a nadsázky celých 133, sto tridsať tri, STO TRIDSAŤ TRI (!!!!) minút. Hitchcock, Wan, Polanski sucks - novým kráľom teroru je Troška. A všetci si to povinne pozrite pretože NIKDY ste nič tak desivé nevideli a asi ani neuvidíte -10/10 (17.12.2014)

Je to skanzenové varianta Vesničky mé střediskové, avšak bez obsahu, smyslu a lidské důstojnosti. O náhražce humoru, jíž Babovřesky ládují diváka se svatým přesvědčením, že oslavují lidovou zábavu, by se daly psát celé traktáty. Lidovost má zřejmě značit třeba poslední výrok umírající stařenky: "Ty vole, je po mně!" (01.05.2020)