Valentin Dobrotivý

Škoda, že je to pohádková kombinace Popelky a Milionové bankovky. Vůbec jsem zjistil, že tvůrci komedií 40. let tak trochu vykrádali anglosaské vzory, ale na jejich obranu musím říct, že vždy s grácií a velmi často tak, že téma povýšili, obměnili nebo úplně otočili (viz Pygmalion a jeho otočená verze ve Falešné kočičce). Tady mi ale žel přijde, že se povedlo tak napůl, navíc jsem nechápal, jak by mohla tak atraktivní dívka chodit s takovým ňoumou a co na něm viděla? A opravdu si nemyslím, že by ho podržela, ale jak znám ženské, udělala by mu hysterickou scénu a maminku už by nikdy neviděl. Ale jako což, je to pohádka a má alespoň dobré morální poselství, že každý by chtěl vaše prachy, když je máte, a tak si hraje na kamaráda, ale ve skutečné nouzi ty opravdu skutečné přátele teprve poznáte. (27.01.2024)

Není pochyb o tom, že tento film, legitimní potomek jiné veselohry - EVA TROPÍ HLOUPOSTI - patří k zlatému fondu české filnové veselohry. Nápaditý příběh, hraný všemi protagonisty s viditelnou chutí, byl svým způsobem jako šit na míru své době. Právě ve dnech jeho premiéry a následného uvádění do kin vrcholily totiž jak tzv. druhá heydrichiáda, tak nacistická ofenzíva na východní i africké frontě. Stalingrad a El-Alamein patřily určitě k často vyslovovaným pojmům v tehdejší veřejnosti. Víra v charakternost a slušnost, propojená s činorodým pozitivním optimismem, zahalená do půvabného závoje třeštících gagů úředníků jedné soukromé pojišťovny, byla nakažlivá. A vítězství nevzdávajícího se dobra určitě také. Vždyť dobrý nemusí být ani zdaleka totožné s jiným, méně oblíbeným výrazem - naivní, hloupý, napáleníhodný. VALENTIN patří v rozsáhlé Fričově i Nového filmografii nepochybně k tomu nejlepšímu. K tomu skutečně nadčasovému. (20.10.2007)

Film, který balancuje mezi komedií a moralitou o ušlápnutém dobráckém úředníčkovi, na kterém si po výhře milionu v loterii smlsne kdejaká havěť... Nový válí jako vždycky, líbila se mi i Hana Vítová jako Helenka a Theodor Pištěk jako vykutálený strýc restauratér. Jinak jeden z mála filmů před a válečné éry, který nemá ústřední "písničkový" hit. (05.01.2014)

„Račte, vážený pane řediteli, sdělit veleváženému panu vrchnímu řediteli, aby co nejrozhodněji ráčil ujistit vysoce váženého pana prezidenta, aby ráčil být co nejlaskavěji úplně bez starostí.“ U podobného typu filmů někdy trvá, než se rozjedou, ale tenhle baví prakticky hned tepáním do úřednické hierarchie. A pak je to už o těch výborně napsaných a zahraných postavách, kdy postupně na scénu napochodují vzorný úředníček Nový (neustále zapisující veškeré výdaje), jeho kolegové-šprýmaři Pešek, Fiala („Tak si myslím Emane, že jsme to kapánek přehnali.“), přísný nadřízený Marvan („Dejte si ještě nohy na stůl!“), pro svou dceru boháče lovící panička Šlemrová či „starostliví“ příbuzní Pištěk, Baldová, jedna podařená role vedle druhé. Nechybí celá řada vtipných frků, pohodová atmosféra...i když ta je v jednu chvíli poměrně drsně zpřetrhána, až mi z toho bylo docela smutno. Dobrý konec to naštěstí spravil. Hodnotím solidními 4*. „Co je?“ - „No co to má být?! Máte jít k panu řediteli!“ - „Já?“ - „Račte být pan Plavec?“ - „No sem Plavec, to víte.“ - „Tak plavte!“ (16.06.2019)

Áno áno, začátek byl trošičku slabší, ale sakra fix, pak se to příjemně rozjelo. Opět prostě další příjemný, povedený snímek Maca Friče, který jsem si náramně, díky hromadě úžasných gagů užil. Po tom, co jsem si ale přečetl tadyhle recenzi od uživatele monologa, o tom, jaká věc se během natáčení stala (doporučuji jeho recenzi, je skvělá), tak doopravdy všech, v tu dobu zúčastněných hodně lituju. Atmoška totiž musela v tu chvíli těžce upadnout, stejně jako v snímku samotném, když Valentin zjistí, že vlastně nic nevyhrál, a že (skoro) všichni parchanti žijící a pracující okolo něj, byli vlastně falešní kamarádi. Dobrý konec to ale stejně spravil! Tenhle snímek tedy krásně ukazuje tu, pro některé chudáky hnusnou, ale zároveň v podstatě dobrou skutečnost, že opravdového, správného a nic nepředstírajícího přítele poznáme opravdu až v nouzi. 5/5 (30.12.2022)